16°C
Google a Facebook budou muset platit za zprávy. Giganti v europarlamentu prohráli
Práva vydavatelů zvítězila proti požadavkům internetových gigantů. O tom byl ve zkratce boj v rámci směrnice Evropského parlamentu, která se týká autorského práva na internetu. V platnosti tak zůstává jak článek, který přiznává autorům nárok na podíl z využití jejich děl, tak bod, podle kterého musí platformy dohlížet a předcházet porušování autorských práv.
K normě, která dává majitelům autorských práv nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google, se sešlo okolo 240 různých pozměňovacích návrhů nejrůznějšího druhu. O směrnici se rozhodovalo už v červenci, původní text ale na plénu neprošel. Tentokrát už podporu v prvním čtení získal.
Prosazení článku 11 podle podporovatelů přispěje k nezávislosti tisku na internetových platformách. Soukromé využívání novinářských článků zůstává povoleno. Novináři by také měli dostat podíl z odměn vydavatelů.
Článek 13 pak gigantům přikazuje, aby na sebe vzaly zodpovědnost za obsah, který se u nich nachází. Tento bod byl omezen na platformy, které autorské právo na internetu porušují nejvíce - tedy platformy typu Wikipedie, Netflix, iTunes apod. Ty by měly s autory uzavřít licenční smlouvy. Právě články 11 a 13 chtěli někteří europoslanci vyřadit s tím, že omezí svobodu slova.
Voss: Evropský parlament stojí za novináři
„Evropský parlament stojí za novináři, tvůrci, autory, vydavateli a oprávněnými držiteli autorských práv,“ radoval se zpravodaj směrnice Axel Voss z Německa krátce po hlasování. „Hrozně moc se mi ulevilo, byl to pro mě malý zázrak, protože to byla nakonec velká většina. Včera, dnes, pořád s tím byl spojen velký tlak. Až dokonce jsem si nebyl jistý, jetsli většinu získám,“ řekl poté na dotaz Blesk Zpráv.
Voss málem prošvihl poslední hlasování spojené s jeho návrhem, protože už slavil a zároveň zdviženými palci na obou rukách napovídal svým kolegům. „Musel jsem ostatním ukazovat, aby hlasovali pro. Tak jsem na to málem zapomněl,“ přiznal se smíchem.
„Po té obrovské kampani, které jsme tady čelili jsem řadu věcí změnil. Léto bylo samozřejmě na jedné straně relaxem, ale pak přemýšlet o tom, jak se posunout...,“ popsal poslední týdny. Přiznal ale také, že v trialogu se ještě návrh může hodně změnit. Jiný přístup mají totiž jako Evropská komise, tak některé státy v rámci Evropské rady.
Návrh teď míří do neoficiálního jednání mezi europarlamentem, Evropskou komisí a Evropskou radou, kterou tvoří hlavy států nebo premiéři. Po trialogu následuje cesta zpět do parlamentu a poté ještě znovu do Rady. Obě hlasování už by ale měla být především formalitou.
Zpravodajovi hrozili smrtí
„Jde o to, abychom skončili s vykořisťováním evropských umělců americkými giganty. Nechápu, jak někdo může podporovat tento extrémní internetový kapitalismus. Měli bychom stát na straně našich umělců, v opačném případě nám hrozí kreativní insolvence. Je to extrémní kampaň, kterou přenesli giganti i sem,“ hájil původní verzi směrnice z dílny právního výboru europarlamentu její zpravodaj Axel Voss.
Právě Voss byl tím, kdo kvůli tomuto nařízení dostal desítku výhrůžek smrtí. „Musím hodně vinit Google, Facebook a Amazon, že nás dostali do této situace,“ ukázal prstem na jejího původce a dodal: „Internet nekončí. Chceme jen stejná pravidla v reálném světě stejně jako na internetu. Platformy, jsou to velké firmy, využívají díla jiných. Ty musí platit stejně jako jiní.“
Proti názoru Vosse a dalších podporovatelů původní verze směrnice se stavěli i odpůrci z řad českých europoslanců. „Nemyslím, že cesta z této situace vede přes silně restriktivní politiku, která by například odkazy na zpravodajský obsah ve vyhledávačích, ať se bavíme o Googlu, Seznamu či jiném, zpoplatnila,“ odporovala Dita Charanzová, která je po „rozvodu“ Teličky s hnutím Andreje Babiše jedničkou ANO v Bruselu.
Jak hlasovali o směrnici ve Štrasburku Češi?
Na stranu autorů a vydavatelů se postavili: Evžen Tošenovský, Jan Zahradil (oba za ODS), Luděk Niederemayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil (všichni za TOP 09 a STAN), Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský (všichni za KDU-ČSL), Pavel Poc, Miroslav Poche a Jan Keller (všichni za ČSSD).
Proti směrnici jako celku hlasovali: Jiří Payne (Svobodní), Jaromír Štětina (za TOP 09), Olga Sehnalová (ČSSD), Kateřina Konečná, Jaromír Kohlíček a Jiří Maštálka (všichni za KSČM).
Při hlasování se zdrželi všichni současní či bývalí europoslanci za ANO, tedy frakce ALDE: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Pavel Telička i Petr Ježek.
Tolik naprosto zbytečnejch a neschopnejch českejch nul mlaská ve Štrasburku?
