„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Ukrajinský fotbalový klub Šachtar Doněck sehraje sérii charitativních zápasů proti evropským týmům, přičemž výtěžek poputuje na pomoc lidem postiženým invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
„Chceme těmito zápasy mluvit o válce a míru na Ukrajině. O strašné válce, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině, o utrpení a ničení, které válka přinesla naší zemi,“ uvedl Sergej Palkin, šéf Šachtaru, za který v minulosti hráli i čeští fotbalisté Jan Laštůvka a Tomáš Hübschman.
Výrobce průmyslových armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku patřící ruskému strojírenskému holdingu TMK změnil majitele. Vlivného podnikatele Dimitrije Pumpjanského, který je zapsán na sankčních seznamech, na počátku března vystřídali jeho manažeři, uvedl dnes Deník N.
V oficiálních rejstřících ale zatím stále figuruje ruský oligarcha jako majitel. Firma podle serveru dodává své výrobky i do obou českých jaderných elektráren a chce být subdodavatelem při dostavbě Dukovan.
Kostel sv. Vincence z Pauly v Liberci se proměnil v centrum pro děti ukrajinských uprchlíků. Zřídily ho humanitární organizace ADRA s firmou Webasto, která už ve své výrobě dílů pro automobily zaměstnala první válečné uprchlíky. V rozsáhlém objektu kostela vzniklo několik heren a prostor hlavní modlitebny se proměnil v improvizovanou tělocvičnu. Centrum Slunéčko už v tomto týdnu začalo navštěvovat prvních 15 dětí od tří do osmi let, pro dalších 15 tu mají místo, řekla dnes ČTK mluvčí projektu Lenka Vrátná.
České ministerstvo zahraničních věcí důrazně odsoudilo ruský útok na nádraží v Kramatorsku a označilo ho za válečný zločin. „Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací,“ napsalo ministerstvo.
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které spadá pod ministerstvo vnitra, varovalo před dezinformacemi ze strany Ruska. „Dezinformace patří již dlouhou dobu do repertoáru ruské informační války,“ napsalo CTHH na Twitteru. Tisk KSČM například podle něj opakuje kremelskou propagandu a šíří i dezinformace. „Příkladem jsou ty o vývoji biologických zbraní na území Ukrajiny, které Haló noviny, stranické médium KSČM, převzalo od TASS a rovněž Ukraina.ru, webu, který spadá pod státní mediální skupinu Rossija Segodňa.“
Organizátoři kurzů češtiny a adaptačních skupin pro děti válečných uprchlíků z Ukrajiny mohou začít žádat ministerstvo školství o dotace na podporu svých aktivit. V programu pro ně bude 1,4 miliardy korun. Žadatelé se o peníze mohou hlásit do 31. května. Využít je mohou na kurzy a skupiny, které se pro ukrajinské děti budou konat do konce srpna. Ministerstvo o tom dnes informovalo ve zprávě na svém webu.
V Královéhradeckém kraji zatím našlo práci přes 1000 uprchlíků z Ukrajiny. Práci získali hlavně ve výrobě a na různých pomocných pozicích ve službách.
ÚP v Plzni eviduje 4200 nabídek na pracovní místa od firem v kraji, jež mají zájem o to, zaměstnat ukrajinské uprchlíky. V kraji s nižší nezaměstnaností jich už našlo práci 3500 Ukrajinců.
Ministerstvo financí v současnosti odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Na dnešním setkání s novináři to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V této souvislosti poznamenal, že Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Johanssonová vyzvala při návštěvě ČR k zaznamenávání svědectví uprchlíků z Ukrajiny ohledně válečných zločinů.
„Česko na sebe může být pyšné, jak zvládá situaci s uprchlíky. Děláte vynikající práci, udělalo to na mě velký dojem,“ řekla po návštěvě Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Praze eurokomisařka Ylva Johanssonová.
Na Vysočině začaly pracovat stovky ukrajinských uprchlíků, zaměstnaly je firmy i některé obce. Podle údajů, které do čtvrtka dostal úřad práce, nastoupilo v tomto kraji do zaměstnání 830 lidí, kteří od konce února utekli před válkou z Ukrajiny.
Dalších více než 300 uprchlíků práci s pomocí úřadu hledá. ČTK to dnes řekla Jarmila Klejzarová z jihlavského úřadu práce. Celková nezaměstnanost se minulý měsíc na Vysočině snížila, volných míst je víc než uchazečů o práci.
Mezi uprchlíky jsou hlavně matky s dětmi. „Ukrajinky se snaží pracovat,“ uvedla Klejzarová. Podotkla, že se nejdřív potřebují zorientovat a zajistit péči o své děti, najít pro ně místa ve školách a školkách.
Počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, přesáhl 270 000. Ve čtvrtek je dostalo 2824 lidí. Počet udělených víz v posledních dvou týdnech klesá. Na cizinecké policii, kde se do 30 dnů od příjezdu musí ohlásit lidé starší 15 let, se do včerejška zaregistrovalo 157 569 lidí. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na Twitteru.
Dnes ve 14:00 skončí příjem žádostí o dotace na projekty humanitární pomoci Ukrajině, postižené vojenskou agresí Ruska, a ve prospěch ukrajinských uprchlíků v sousedních zemích, zejména v Moldavsku. Maximální výše dotace činí deset milionů korun.
Na dotační výzvu pro české realizátory humanitárních projektů na podporu Ukrajiny se ministerstvo zahraničí chystá vyčlenit minimálně 50 milionů korun. Žádosti mohou zájemci podávat elektronicky. Projekty musí být dokončeny do konce letošního roku.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.