Ministři mlží, jestli půjdou do boje o Sněmovnu. Schovávají se za koronavirus

Menšinová vláda ANO a ČSSD má včetně premiéra Andreje Babiše celkem 15 rezortů, ale jen 14 členů. Vicepremiér Karel Havlíček totiž sedí na dvou ministerských křeslech. Podstatnější je ale jiné číslo. Jen pět ministrů totiž prošlo volbami. Jen pět získalo mandát poslance.

Tři za hnutí ANO a jen dva za ČSSD. Konkrétně premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za ANO. Řady ČSSD zastupuje ve vládě vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek. A kolik z nich je připraveno si nechat otestovat důvěru ve volbách? Otevřeně se do kampaně v polovině ledna hlásí jen hrstka z nich.

Jedním z těch, kteří kandidovali a uspěli v parlamentních volbách v roce 2017, je současný premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Kandidoval ve Středočeském kraji z prvního místa a získal 48 645 hlasů. Stal se tak nejúspěšnějším kandidátem voleb. 

Pro nadcházející volby se netají tím, že bude chtít mandát obhájit a volby znovu vyhrát. Sám předpokládá, v kampani budou „všichni proti Babišovi“, řekl nedávno ve vysílání CNN Prima News. 

„Budu chtít být premiérem. Rozdělali jsme spoustu věcí, které musíme dokončit. A já bych byl rád u toho,“ netajil se Babiš svým plánem ve studiu Blesk Zpráv v pořadu Ptám se, pane premiére po říjnových krajských a senátních volbách. 

Jeho žena Monika Babišová ale byla ve vánočním rozhovoru pro Blesk Zprávy překvapená, že chce jít její muž do dalších voleb. 

„Nikdy mě manžel, abych se zapojila do kampaně, neoslovil. A předpokládám, že mě neosloví ani tentokrát. A vlastně jste mě překvapil, protože jsem myslela, že už se nezapojí ani on,“ reagovala Babišová na dotaz, zda se zapojí letos do předvolební kampaně. Premiér ji prý v rozhovoru slíbil, že letos v říjnu vše skončí. 

Babišová pro Blesk: O Vánocích s premiérem, zamilovaných dětech i covidu mezi ochrankou

Pokud Babiš ve volbách neuspěje, dovede si podle svých slov představit i svou roli v opozici. Ještě před volbami do Sněmovny chce uspět také ve volbě předsedy ANO. Sjezd hnutí by měl být v únoru či březnu.

Jedním z ministrů, který vylepšuje vládě skóre v počtu zvolených zástupců, je také vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček. Kandidoval stejně jako Andrej Babiš ve Středočeském kraji. Ve volbách ale získal jen  4348 hlasů.  

Přesto sociální demokracii nakonec přivedl jako předseda do vlády. Zda bude kandidovat i letos na podzim, zatím ale podle svých slov údajně netuší a ani neřeší. Neví totiž, zda vůbec bude stát v čele sociální demokracie.

„Na to je času dost. ČSSD čeká sjezd a to je moment, který rozhodne o budoucnosti strany i o tom, kdo bude v jejím vedení. Otázku kandidatury bych proto nechal zatím otevřenou,“ řekl Hamáček Blesk Zprávám. Sociální demokraté vyberou nového předsedou na jaře. 

Ani Hamáček se přitom v čele strany nevyhnul cestě většiny sociálnědemokratických šéfů. I on se totiž stihl rozvést a znovu oženit. 

Čerstvý „ženáč“ Hamáček hýčkal svoji blondýnu ve Varech: Líbánky mezi vřídly

V současné vládě není jen vicepremiérem a ministrem vnitra, ale v začátcích vedl také ministerstvo zahraničí. Prezident Miloš Zeman totiž odmítal původně jmenovat kandidáta ČSSD, tehdejšího europoslance Miroslava Pocheho. Až později se úřadu ujal jeho asistent Tomáš Petříček. 

Hamáček, který byl v letech 2013 až 2017 také předsedou Poslanecké sněmovny, byl poprvé zvolený poslancem v roce roce 2006. 

„Nemám žádné politické ambice,“ odmítal vstup do politiky od té doby, co se začala v politických kruzích pohybovat. Jenže, moc roste zřejmě chuť. 

Podle časopisu Forbes byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v roce 2020 nejvlivnější ženou Česka. Během koronavirové krize navíc svou pozici ještě upevňovala a měla faktický vliv do vícero odvětví, než jen na finance. 

Kariérní úřednice dlouho odmítala připustit, že by byla političkou. Andrej Babiš si ji přivedl na ministerstvo financí, v době, kdy on byl ministrem. Ona se stala jeho náměstkyní. I když se prý do té doby téměř neznali, Schillerové dcera Petr Rusňáková byla už tou dobou radní Brna za hnutí ANO a zeťák David Rusňák později i štědrým sponzorem hnutí, kterému ale ANO kvůli pochybnostem nakonec vrátilo. 

Schillerovou, která měla na starosti například zavedení EET, chtěl Babiš za svou nástupkyni na ministerstvu už v době, kdy ho před volbami v roce 2017 premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD nechal z vlády odvolat. Tehdy ale zůstala Schillerová podle svých slov v šoku, návrh, aby vedla státní kasu u Sobotky neprošel.

Ministryní se nakonec Alena Schillerová stala až v době, kdy se sestavil vládu Andreje Babiš. Od té doby se stala také vicepremiérkou a slyší na ní nejen Babiš, ale také například prezident Miloš Zeman. Největší boj ve vládě naopak vede s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). 

Zatímco v srpnu v roce 2019 Schillerová v rozhovoru pro Blesk odmítala vstup do hnutí ANO, „zatím to není na stole, žádnou konkrétní nabídku jsem nedostala. Nepřemýšlela jsem nad tím. Nic v tomto směru neplánuji,“ a to prý jen proto, aby se mohla soustředit na práci ministryně, teď už mluví úplně jinak. 

Před rokem totiž v rozhovoru pro Blesk Zprávy poprvé otočila a připustila, že v ní přeci jen nějaké politické ambice dřímají. „Pokud bych uvažovala, a nabídku zatím žádnou nemám, do voleb je dlouho, tak bych zvážila kandidaturu do Poslanecké sněmovny,“ řekla tehdy v rozhovoru.  A důvod takového obratu. Vicepremiérka si prý chce ověřit, zda dělá svou práci dobře. 

„Po těch více než dvou letech cítím, že bych to chtěla zkusit – jestli by mi lidé dali důvěru a poslali mě do zákonodárného sboru,“ dnes už se přímo ke kandidatuře nevyjadřuje. Blesk Zprávám ale vzkázala, že se na jejím smýšlení zatím nic nezměnilo. 

Kolik vám stát nechá navíc v peněžence a kdo se může radovat? Velký přehled změn

Jako nestraník by měla Schillerová podle informací Blesk Zpráv kandidovat jako jednička kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. Vyloučená ale není ani kandidatura v Praze, kde by měl být ale jedničkou současný šéf zastupitelů a poslanec za ANO Patrik Nacher. 

Hvězda Karla Havlíčka vystoupala do politických výšin raketovou rychlostí. Volbami neprošel, ale vliv nejen ve vládě má dost velký. Premiér Babiš ho vzal dokonce i za americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Mluví se o něm také jako o možném nástupci v křesle premiéra, pokud by Babišovi nevyšly volby, jak by si představoval. 

Okolo politiky se přitom Havlíček pohyboval dlouho. Z pozice předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků často radil ministrům s programy pro podnikatele a malé firmy. Od roku 2014 byl ale také například členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2018 se stal dokonce místopředsedou této rady a začal se pohybovat a objevovat po boku dnešního premiéra Babiše. 

Právě Andrej Babiš se snažil Havlíčka přemluvit k politickému a vládnímu angažmá několikrát. Uspěl ale až na konci dubna 2019 kdy Havlíček nahradil na ministerstvu průmyslu a obchodu Martu Novákovou. K pozici ministra získal navíc také status místopředsedy vlády 

Svůj vliv posílil ještě víc před necelým rokem - 24. ledna 2020, kdy si ke všem funkcím přibral ještě post ministra dopravy. „Není to pravda. Chodím spát v půl dvanácté a vstávám v půl páté, takže to je pět hodin,“ odmítal Havlíček před rokem tvrzení, že by spal jen čtyři hodiny denně. 

I přesto neunikl na sociálních sítích různým posměškům a nikdo už mu asi ani neodpáře přezdívku „superministr.“

Havlíček slíbil vlekařům až miliardu a novou naději: Skiareály otevřou 22. ledna?

Ještě v únoru loňského roku - tedy těsně před vypuknutím koronavirové krize v sobě žádné politické ambice neměl. Jakoukoliv kandidaturu striktně odmítal. „Vyhovuje mi, že se mohu soustředit na odbornou práci a politiku moc neřeším. Zatím neuvažuji, že by to mělo být jinak,“ řekl v únoru 2020 v rozhovoru pro Blesk Zprávy. 

Jenže i on svou pozici v době koronairové krize posiloval a upevňoval. Právě pod jeho rezort ministerstva průmyslu totiž spadala většina dotačních programů, které mají alespoň částečně krýt ztráty podnikatelů a firem. 

I jeho politické chutě jsou jiné a je podle svých slov připravený kandidovat. „Myslím, že je fér, aby i voliči řekli, jestli jsme to dělali dobře, nebo ne. Co chvíli mi někdo vyčítá: „Co ty nám tady budeš vykládat, nějaký dvojministr, nikdo tě nezvolil“. Tak dobře, tak nemám problém si projít volbami,“ potvrdil Havlíček exkluzivně Blesk Zprávám v listopadu loňského roku připravenost jít s kůží na trh. 

O svém případném volebním angažmá teď podle svých slov vyjednává s hnutím ANO. Kandidovat by měl v Jihočeském kraji. Sám pochází s Českých Budějovic a v Českém Krumlově je spolumajitelem nemovitosti. 

V roce 2017 kandidovat na jihu Čech jako jednička dnes už bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který už podle svých slov kandidovat nechce. 

Zkusit štěstí ve volbách do Poslanecké sněmovny chce také šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Ministr zahraničí je zároveň místopředseda ČSSD. 

V roce 2017 do Sněmovny nekandidoval. V roce 2018 v komunálních volbách kandidoval do zastupitelstva Prahy 7, tehdy získal podle webu volby.cz 320 hlasů, což na zvolení nestačilo. O post v zastupitelstvu se ucházel jako „náměstek člena vlády ČR“.

V době podání kandidátky nebyl ještě ministrem. Členem vlády ho prezident Miloš Zeman jmenoval 16. 10. 2018. Poté, co před tím odmítl jmenovat jeho faktického „šéfa“ europoslance Miroslava Pocheho. Než se situace vyřešila, vedl dočasně ministerstvo vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček. 

Letos v září bude Petříčkovi 40 let. Ke kulatým narozeninám si chce nadělit také poslanecký mandát. Je tak jedním z mála ministrů současné vlády Andreje Babiše, který se netají dalšími politickými ambicemi. 

„Ano, budu stát o nominaci do podzimních voleb. Rád bych získal důvěru kolegů v Praze a vedl zdejší kandidátku,“ potvrdil redakci Blesk Zpráv. 

„Chtěl bych dát sociální demokracii v Praze nový vítr do plachet, pootočil její kormidlo po vzoru západních sociálních demokratů více k zeleným tématům, prioritou pro nás bude ale samozřejmě otázka bydlení, územní rozvoj Prahy, Praha jako centrum inovací a výzkumu a řada dalších témat,“ kandidátku chce Petřiček otevřít podle svých slov také osobnostem z řad nezávislých „a rád bych jednal o spolupráci např. se Stranou zelených,“ dodal. 

Například v zastupitelstvu hlavního města Prahy nemá sociální demokracie svůj klub. Mandát nezískal žádný její kandidát. Ve Sněmovně má za Prahu jediného poslance - Petra Dolínka. 

Mezi ministry, kteří nemají mandát voličů je ve vládě Andreje Babiše také šéf rezortu obrany Lubomír Metnar.  V ministerském křesle sedí jako nominant hnutí ANO. 

V první vládě současného premiéra, která nezískala důvěru byl ministrem vnitra. Tehdy ale byli ve vládě jen samí zástupci nominovaní hnutím ANO. Po vzniku menšinové koaliční vlády získala křeslo ministra vnitra ČSSD a Metnar se posunul na obranu, kde nahradil Karlu Šlechtovou.

Šlechtová: Nákup vrtulníků je podivný a směšný. Expert: Cena je padlá na hlavu

V roce 2017 se Metnar pár měsíců hlásil k politickému hnutí BOS - Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita, jehož někteří členové požadovali vystoupení České republiky z NATO a Evropské unie. Po té, co Metnar z hnutí vystoupil veřejně prohlásil, že je v těchto mezinárodních strukturách potřeba zůstat.  Po té, co se stal ministrem čelil podezření z plagiátorství u své diplomové práce. Podobně jako tehdejší ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) nebo ministr práce a sociálních věcí Per Krčál (ČSSD). 

Kandidatury do Sněmovny Lubomír Metnar ve volbách 8. a 9. října 2021 nepotvrdil, zároveň ale ani nevyloučil. 

„Nyní se naplno věnuji práci ministra (a boji s koronavirem). Budoucnost zatím neřeším, ale mám zvyku vždy všechno pečlivě zvážit,“ naznačil pro Blesk Zprávy, že pokud nabídka na kandidaturu přijde, bude se jí zabývat. 

V druhé vládě Andreje Babiše je Marie Benešová už třetím šéfem, respektive šéfkou ministerstva spravedlnosti. Nejdříve z funkce odstoupila kvůli plagiátorství v diplomové práci Taťána Malá (ANO), později skončil i její nástupce Jan Kněžínek (za ANO). Miloš Zeman ji jmenoval do funkce 30. dubna 2019.

Do té doby byla jeho poradkyní. Veřejnost kvůli jejímu jmenování protestovala - v té době se totiž řešilo trestní stíhání premiéra Andreje Babiš a prezident se nechal slyšet, že by pro něj uvažoval o udělaní milosti. 

V současné době patří k nejméně viděítelné ministryni. Stejný post zastávala Benešová také v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman po pádu koaliční vlády Petra Nečase. Benešová kvůli tomu pozastavila své členství v ČSSD. 

Následně ale v roce 2013 za stranu po udělení výjimky vedení kandidovala jako nestraník do Poslanecké sněmovny. Díky preferenčním hlasům přeskákala na Ústecku z pátého místo na první a stala se poslankyní. 

„V současné vládě jsem nestranička nominována hnutím ANO. Upřímně, zatím jsem o tom, zda budu, či nebudu v nadcházejících volbách do Sněmovny kandidovat, nepřemýšlela,“ reagovala na dotaz Blesk Zpráv, zda se chystá kandidovat v letošních volbách. 

Krejčířův vysněný návrat do Česka? Benešová varuje: Fešáčtější kriminál i velká hrozba

Benešová byla členkou ČSSD od roku 2007. V roce 2011 byla zvolena místopředsedkyní strany, později svůj post už neobhájila. 

Pomyslným rekordmanem je v současné vládě ministr životního prostředí Richard Brabec. V čele rezortu je totiž nepřetržitě od roku 2014 - tedy už od dob koaliční vlády ČSSD a ANO Bohuslava Sobotky kde byl po odchodu Andreje Babiše z vlády 1. vicepremiérem. 

Jako jeden z mála ministrů je navíc také členem hnutí ANO - je i jeho místopředsedou. Ale je také jeden z pěti členů vlády, který prošel i volbami do Poslanecké sněmovny. Poslancem je od roku 2013. V roce 2017 získal nejvyšší počet hlasů (8065) ze všech kandidujících v Ústeckém kraji.

„Pokud budu nominován, jsem připraven kandidovat v Ústeckém kraji za hnutí ANO,“ neskrývá další politické ambice na dotaz Blesk Zpráv Brabec. 

Brabec soptí, v Bečvě zase umíraly ryby. Chemička DEZA se vrátila na radar inspekce

Sám bude s největší pravděpodobností také obhajovat pozici ve vedení hnutí.  V první i druhé vládě Andreje Babiše byl v pozici vicepremiéra. Ve funkci skončil v dubnu 2019, kdy prezident Miloš Zeman místo něj jmenoval dva vicepremiéry - Alenu Schillerovou a Karla Havlíčka. 

Po rozpadu OF byl Brabec členem ODS. Ze strany ale v roce 1997 při takzvaném Sarajevském atentátu vystoupil. Později se stal členem US - DEU. V hnutí ANO byl od roku 2012 nejdříve manažerem, později se stal jeho místopředsedou. S Andrejem Babišem ho svedlo jeho působení v Lovochemii, kde byl ředitelem společnosti. Ta patří do skupiny firem holdingu Agrofert. 

Mezi nejviditelnější členy vlády patří podle politologů ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle časopisu Forbes aktuálně sedmá nejvlivnější žena ČR. 

Původně ministryní být vůbec neměla. Předseda strany Jan Hámáček ji navrhnul ke jmenování po té, co krátce po svém jmenování odstoupil kvůli plagiátorské aféře její předchůdce - sociální demokrat Petr Krčál. Od té doby politická kariéra Maláčové nabrala na obrátkách. 

Studovala v Německu i Velké Británii. Pracovala v Bruselu, na ministerstvu pro místní rozvoj, na Úřadu vlády a tři roky před jmenováním ministryní, byla ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na MPSV.  

Důchodová reforma: Maláčová chce základní penzi 10 tisíc korun. A bonusy za děti

Prezident Miloš Zeman jmenoval Maláčovou nezvykle místo v Trůnním sále pražského hradu v Masarykově pracovně na zámku v Lánech. Bez přítomnosti novinářů. A to 30 července 2018. 

„Jsem 100% přesvědčený, že ve vašem případě se neobjeví situace, jako u vašeho předchůdce,“ narážel Zeman na plagiátorskou aféru Petra Krčála při jmenování Maláčové. 

Od té doby se Maláčová, která Blesk Zprávám přiznala, že si nespoří na důchod, stala místopředsedkyní a jednou z nejvýraznějších tváří ČSSD. Snaží se narovnat důchody, aby byly spravedlivé pro muže i ženy, nebo připravit důchodovou reformu. 

Poté, co ji představila, nechala se slyšet vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, že vláda žádnou reformu předkládat nebude, podle premiéra Babiše nejde o žádnou reformu. 

Maláčová prosadila i náhradní výživné, rouškovné pro seniory nebo zavedení e-neschopenek i zrušení první tří dní nemocenské zdarma - takzvané karenční doby. 

Aktuálně se koalice ale nemůže shodnout například na výši přídavků na děti. V době pandemii koronaviru prosadila program Antivirus. S manželem, náměstkem ministra zahraničí Alešem Chmelařem zaplatila v průběhu krize ale také 10 tisíc korun, za to, že sešla na ministerstvu vnitra s větším počtem lidí bez roušky. 

Mimo záznam v české televizi řekla o premiéru Babišovi, že je de*il. 

V krajských volbách v roce 2020 kandidovala na Zlínsku do krajského zastupitelstva. Mandát ale nezískala. Případnou kandidaturu do Sněmovny prý zatím neřeší. 

„Svou veškerou pozornost stále věnuji řešení akutnějších problémů spojených s Covidem. Otázka mojí případné kandidatury teď není na pořadu dne, přednost má pomoc lidem!“, reagovala Maláčová pro Blesk Zprávy. 

Do voleb by chtěla Maláčová dojednat levicovou alianci, jejíž součástí by mohli být zástupci odborů a v úvahu připadá také spolupráce se Zelenými. 

V první i ve druhé vládě Andreje Babiš zastával post ministra školství vždy Robert Plaga. Jako jeden z mála ministrů je také zároveň členem hnutí ANO. V roce 2020 ho ale opustil. Stalo se tak po té, co jeho domovskou brněnskou buňku centrální vedení hnutí kvůli korupční kauze Stoka zrušilo. Od té doby si přihlášku zpět Plaga nepodal. 

Ač byl členem hnutí ANO ve volebním roce 2017, do Sněmovny nekandidoval. Zda bude na kandidátce letos v říjnu, podle svých slov zatím neřeší. Ne ale neřekl. 

„Co se týče kandidatury do Poslanecké sněmovny, tuto otázku jsem zatím nepoložil ani sám sobě. Současná situace před nás na Ministerstvu školství postavila tolik úkolů, že je pro mě téma pokračování v politice tak vzdálené, že jej vůbec neřeším,“ řekl Blesk Zprávám. 

A stejně vyhýbavě se staví i k otázce možného opětovného vstupu do ANO. „Od počátku koronavirové krize mám vzhledem k situaci tisíc jiných priorit než řešit svůj vstup do hnutí,“ dodal. 

Kde by Plaga mohl kandidovat, také není jasné. Jeho domovským regionem je totiž Jihomoravský kraj. Na ten si ale brousí podle všeho zuby Alena Schillerová. 

Plaga chystá kvůli pandemii změny u maturit. Názory studentů hledal na instagramu

Za svůj cíl si dal Plaga do voleb, aby učitelé brali v průměru 45 tisíc korun Nyní přitom bojuje především s tím, aby se žáci a studenti vrátili co nejdříve do škol. 

Ministryně pro Místní rozvoj Klára Dostálová je jednou z těch ministrů a ministryň, kteří jsou zároveň také poslanci. I když členkou hnutí ANO není, kandidovala za něj několikrát v Královéhradeckém kraji. Ve volebním roce 2017 měl její otec podle serveru hlidacstatu.cz věnovat hnutí sponzorský dar 150 tisíc korun. 

Ministryní pro místní rozvoj byla Dostálová v první i ve druhé vládě Andreje Babiše. Jejími předchůdkyněmi v úřadu byly dnešní eurokomisařka Věra Jourová (ANO) a poslankyně Karla Šlechtová (za ANO)

Vloni v červenci se poprvé stala babičkou. Premiér Andrej Babiš stejně jako odborná veřejnosti ji několikrát kritizovali za pomalou přípravu stavebního zákona, který má zrychlit výstavbu v České republice. 

Evropská komise se původně netvářila nadšeně ani na zákon lex voucher z její dílny, kterým chtěla Dostálová povolit cestovním kancelářím, aby nemuseli většině lidí vracet peníze za neuskutečněné zájezdy kvůli koronavirové krizi, ale mohli lidem rozdávat vouchery na náhradní zájezdy. 

 Roce 2018 si policisté z jejího bytu odnesli počítat a to v souvislosti s prověřováním manipulace veřejných zakázek ve státní agentuře CzechTourism, kterou měla Dostálová v minulosti na starosti jako náměstkyně pro regionální rozvoj. 

Poukazy na lázně budou pokračovat. Nové vouchery posvětila EU, slevy až do června?

Na podzim loňského roku uspěla i v Královéhradeckém kraji do zastupitelstva kraje. Znovu se chce ucházet i o mandát poslankyně. 

„Královéhradecký kraj je moje srdeční záležitost. Pokud bych dostala nabídku, bude mi ctím,“ reagovala na dotaz Blesk Zpráv, zda bude chtít poslanecká mandát obhajovat.  V roce 2017 získal v kraji vůbec největší počet hlasů ze všech zvolených poslanců. 

Lubomír Zaorálek byl při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017 hlavní volební tváří ČSSD. Čelil urážkám kvůli kauze lithium, bojoval s dnešním premiérem Andrejem Babišem, se kterým odmítal vstoupit podruhé do vlády. 

Nakonec je jedním ze dvou sociálnědemokratických ministrů, kteří jsou členy menšinové vlády Andreje Babiše. ČSSD s ním reprezentuje stranický šéf Jan Hamáček. 

Zaorálek uspěl před více než třemi lety ve volbách v domovském Moravskoslezském kraji, kde získal přes 18,5 procenta hlasů. Zda si půjde pro důvěru voličů i tentokrát, zatím, stejně jako většina jeho vládních kolegů, potvrdit nedokázal. 

„Pro mě bude rozhodující zájem a stanovisko naší krajské organizace. A ta teď kvůli covidu čeká, až se bude moci sejít a rozhodnout,“ reagoval ministr kultury. 

Původně přitom Zaorálek nesouhlasil se vstupem ČSSD do vlády. Výsledky vnitrostranického referenda ale respektoval, i když se chvíli mluvilo i o tom, že by po kladném rozhodnutí straníků mohl složit po vzoru někdejšího premiéra a šéfa sociální demokracie Bohuslava Sobotky poslanecký mandát. 

Netrvalo přitom dlouho a z odpůrce vládního angažmá se stal rázem jeden z ministrů. Po odvolání Antonína Staňka a letní vládní krizi v roce 2019, kdy prezident Zeman nechtěl jmenovat ministrem Michala Šmardu, přišel nakonec šéf strany Jan Hamáček se jménem Zaorálka. Neprůstřelné jméno, které už prezident ani premiér nezpochybňovali. 

V koronavirové krizi vyčítá umělecká branže Zaorálkovi, že je málo vidět a za kulturu příliš nebojuje. Divadla, koncerty i výstavy, nebo festivaly jsou přitom z nařízení vlády zakázané a řada umělců si tak musela najít uplatnění v jiných profesích. 

Služebně nejmladším je ve vládě Jan Blatný. Koronavirus totiž „odstřelil“ už dva ministry zdravotnictví. Adama Vojtěcha, který byl podle premiéra až příliš slušný, a skončil i Roman Prymula, který porušil své vlastní zákazy a vypravil se na schůzku s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem do zavřené restaurace. Ven pak vyšel bez roušky. 

Blatný naskočil na vládní palubu v říjnu loňského roku. Chvíli na to představit protiepidemický systém PES, který měl být přehledný a bez výjimek, tak aby všichni dokázali dopředu odhadovat, jaká opatření Česko čekají. 

PES ale dlouho ve své podobě nevydržel - kolem běhalo spoustu štěňat s různými úpravami. 

Blatný krotí naděje: Rozvolnění nečekejte. Češi ale možná koupí sešity a pastelky

Blatný nicméně počítá s tím, že svou politicky misi ukončí s koncem volebního období této vlády. 

„Snažím se, tak jako v nemocnici, i zde udělat svou práci dělat nejlépe jak umím. Jestli se mi to daří, nebo nedaří, posoudí jiní. Ve chvíli, kdy skončí toto období, ke kterému jsem se zavázal, to znamená ke konci volebního období, tak se rád vrátím do nemocnice. O pokračování v politice neuvažuji,“ dušoval se Jan Blatný v nedávném rozhovoru v pořadu Napřímo. 

Blatný je také přesvědčený, že by nebyl ani ministrem, kdyby nepřišel koronavirus. „Pravděpodobně by nepřišla ani tato nabídka,“ myslí si. Před příchodem na ministerstvo zdravotnictví pracoval Blatný jako náměstek ředitele v brněnské fakultní nemocnici.