Prezidenta budeme volit 12. a 13. ledna. Kdo chce sesadit Zemana z „trůnu“?
Kdo usedne na dalších pět let na Pražském hradě do prezidentského křesla, se rozhodne ve volbách, jejichž první kolo proběhne 12. a 13. ledna. Oznámil to předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ke zvolení ale pravděpodobně dojde až v kole druhém, to se bude konat o 14 dní později, tedy 26. a 27. ledna. V úvahu přicházel ještě první únorový pátek a sobota, volby by ale v takovém případě mohly ovlivnit pololetní prázdniny.
„Před několika minutami jsem podepsal rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlášení volby prezidenta republiky. Volby vyhlašuji na pátek 12. ledna a sobotu 13. ledna 2018. Rozhodnutí jsem učinil dříve než před pěti lety při první přímé volbě, a to z důvodu, že mnoho kandidátů je již v současnosti známo,“ řekl Štěch na krátkém tiskovém briefingu.
„Dá se říci, že kampaň již běží. Máme tady nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který od tohoto vyhlášení může začít plnit své poslání,“ doplnil k tomu Štěch. Úřad tak může například začít počítat náklady na kampaň. Předseda horní parlamentní komory také poznamenal, že chtěl vyhlášení co nejvíce předsunout před volby do Sněmovny, které jsou koncem října.
Druhé kolo se ze zákona koná 14 dní po prvním hlasování. Pravděpodobně se tak rozhodne 26. a 27. ledna. Jediný pozdější termín – první týden v únoru – jsou totiž pololetní prázdniny. Ty by mohly ovlivnit volební účast.
„Když budeme počítat, že se bude muset konat druhé kolo, tak by se v tom pozdějším termínu dostaly do kolize s pololetními prázdninami a na ně navazujícími jarními prázdninami. Mohlo by to vést k nižší účasti. Druhou připomínkou bylo, že tři týdny před konáním voleb se konají jednání okrskových komisí, pokud by byl ten pozdější, vyšlo by to mezi Vánocemi a Novým rokem,“ vysvětlil podrobněji své rozhodnutí Štěch, proč neupřednostnil první kolo až od 19. ledna.
Podmínky pro kandidaturu zatím splnili Jiří Drahoš, Michal Horáček a Miloš Zeman. Všichni už nasbírali více než 50 tisíc podpisů mezi lidmi. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) pak má dostatek nominací od kolegů z horní komory. Oficiálně ale hodlá kandidaturu ohlásit až po podzimních sněmovních volbách.
Až bude Štěchovo rozhodnutí o termínu voleb vydáno ve Sbírce zákonů, odstartuje tím oficiální volební kampaň, v níž každý z kandidátů bude moci utratit nejvýše 40 milionů korun. Dalších deset milionů korun budou moci do kampaně investovat dva finalisté, kteří by postoupili z prvního kola, pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu.
„Vyhlášení termínu voleb vítám, pro naši veřejnost je to významná informace. Pro mě a můj tým, pro naši práci, to zásadní roli nehraje. Snad jen, že budu o týden dříve znát své soupeře. Vyhlášením termínu voleb, tedy dnes, sice započala zákonem definovaná volební kampaň, už dříve jsem ale řekl, že do povoleného volebního limitu započítám také náklady vzniklé dříve - zejména náklady spojené se zajištěním provozu volebního týmu a sběru podpisů,“ komentoval Štěchovo rozhodnutí Jiří Drahoš.
Termín „respektuje“ také prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí doplnil, že má z data radost, protože má 13. ledna narozeniny.
To panoptikum, které kandiduje proti Zemanovi má nulovou šanci zvítězit. Jenže si to neuvědomují a udělají ze sebe pouze stafáž při prezidentské volbě