Přitom v dobách své největší „slávy“, lze-li to tak nazvat, nebyly Slavětice jen tak obyčejnou vesnicí. Disponovaly několika rybníky a dokonce tvrzí s vysokou věží. Pokud bychom se přemístili v čase do 14. století, našli bychom ji jihozápadně od Klánovic, v místech, kde se dnes nachází hájovna Nové dvory.
„Zaniklá vesnice Slavětice v katastru dnešních Klánovic, která podle archeologických nálezů existovala zřejmě už na konci 12. století, se připomíná v písemných pramenech poprvé k r. 1349, kdy ji vlastnil zderazský klášter,“ uvádí kniha Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí, pod níž je podepsán kolektiv historiků pod vedením Františka Holce. Slavětice na Vysočině se poprvé připomínají až k roku 1353.
Jedna z několika vsí, jediná tvrz
V té době se na dnešním východě Prahy rozprostíral především hustý les. Ten je zde v podstatě k vidění dodnes – ne nadarmo nese jedna z tamních městských částí název Újezd nad Lesy. Ačkoliv Slavětice se nachází v nynějších Klánovicích, ty byly tou dobou ještě „na houbách“, jelikož vznikly až v 19. století. Jejich „předchůdci“ byly ovšem středověké osady a vesničky Žák, Hole, Lhota nad Ouvalem a právě Slavětice.
„Vozíčkem život nekončí!“ říká bojovnice Katka (19). Přes vzácnou nemoc se nechce vzdát „drsného“ sportu
Od jednoho k druhému
Jak už to bývá, do vývoje Slavětic se neblaze promítly války, konkrétně husitské, v důsledku nichž přešla vesnice s tvrzí do světské, nikoliv církevní držby. „L. 1419 zastavil klášter dvůr v Slavěticích Jankovi řezníkovi, ale císař Zikmund zapsal je se vsí Újezdem Svojšovi ze zahrádky a Markétě, ženě jeho,“ píše August Sedláček ve svých Hradech, zámcích a tvrzích království Českého, dílu patnáctém. Koncem 15. století Slavětice vlastnil bohatý měšťan a řezník z Českého Brodu, jistý Vacek.
Rektor Zima po propuštění z nemocnice: Promluvil o změně názorů, posudku pro Zemana i vstupu do politiky
Zánik
Koncem 16. století se nad vesnicemi na východě Prahy stahovala mračna. Například vesnice Žák, která měla podobný historický vývoj jako Slavětice, se už roku 1558 připomíná jako pustá. Tentýž osud čekal i Slavětice, které marně čekaly na své vzkříšení. Svým majitelům přitom měly co nabídnout, disponovaly několika rybníky, které umožňovaly například rybolov, případně využití pro mlýny.
Kde v Praze leží Šešovice? Na mapách už nejsou. Než je vypálili Švédi, střídaly se o ně církev a vrchnost
Poslední připomínka zmizela pod pražci
Vesnice z paměti zdejších obyvatel ale dlouhá léta nevymizela, byť postupem staletí chátrala a byla devastována přírodou, zubem času i lidmi. Když totiž oblast po zániku vesnice připadla lichtenštejnskému panství v Kolodějích, vznikl v místech tehdejší vesnice poplužní dvůr s hájovnou. Tuto lokalitu dnes známe pod názvem Nové dvory. Jediné, co z bývalé vsi zbylo, je malý rybníček, který je možná pozůstatkem vodního příkopu.
Nicméně jižně od vesnice stával na Blatovském potoku Slavětický rybník, údajně největší rybník v celém okolí. Avšak i jeho dny jsou dnes již sečteny a podtrženy. Za jeho existencí, a ve své podstatě poslední připomínkou zaniklé vsi, udělala ve 40. letech 19. století tečku výstavba železnice, která Prahu spojuje s Českým Brodem, Kolínem, Velkým Osekem a vůbec východními Čechy, v důsledku níž byl rybník zrušen.