22°C
Spolu s Rathem měli sedět na lavici obžalovaných i Petr Kott, Kateřina Pancová (nyní již Kottová) a dalších osm lidí. Ti na rozdíl od Ratha nepřišli.
David Rath označil proces za politický. „Nečekám, že justice rozhodne v můj nebo náš prospěch. Justice se shrbí na politickou objednávku,“ řekl Rath před zahájením soudu.
Odborníci mají přitom rozdílné názory, jak se názor Nejvyššího soudu na zákonnost a použitelnost odposlechů projeví v dalším pokračování Rathovy kauzy. Nejde tedy o žádný akademický spor. Rathova kauza je totiž živá, o vině bývalého středočeského hejtmana bude znovu rozhodovat krajský soud, což je specifická situace.
Názor Nejvyššího soudu na zákonnost odposlechů bude důležitým precedentem i pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů. Veřejné jednání, které Nejvyšší soud zcela výjimečně svolal do největší síně v budově, potrvá čtyři dny. Verdikt se očekává příští středu.
Co se stalo?
Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.
