„V Česku má odklad až 25 % dětí. Řečové vady bývají jedním z důvodů,“ říká klinický logoped-terapeut Petr Staníček. Řečových vad, které mohou nástup do školy znemožnit nebo pozdržet je přitom celá škála. Statistiky ukazují celkový počet logopedických pacientů bez ohledu na věk, podle UZIS to bylo v roce 2020 144 497 pacientů, to znamená téměř 14 logopedických pacientů na 1 000 osob. Další statistika říká, že opožděný vývoj řeči a nejrůznější typy vad výslovnosti se v dnešní době objevují až u 40 % předškoláků.

Dyslálie

S nesprávnou výslovností hlásek nastupuje do školy 40 až 50 % prvňáčků. Nemusí jít o závažnou vadu artikulace, ale i malá porucha může komplikovat výkony ve škole. „Pokud dítě nevyslovuje správně pouze malý počet hlásek (nejčastěji sykavky nebo vibranty R a Ř, obvykle do školy nastoupit může. Je žádoucí, aby dítě docházelo pravidelně ke klinickému logopedovi,“ říká říká Ilona Kejklíčková, která se specializuje zejména na léčbu koktavosti.

 „V případech, kdy dítě hlásky vyslovuje izolovaně, ale ne v řeči, může nástup do školy dokonce pomoci, protože se v českém jazyce bude zaměřovat na uvědomování si písmen ve slovech a díky tomu si začne více uvědomovat, kam patří hlásky, které se izolovaně naučilo,“ dodává.

Vývojová dysfázie 

Závažnější vada komunikace, která odklad vyžaduje téměř vždy. „Při vývojové dysfázii dítě nemluví v gramaticky správných větách, změňuje rody, neumí správně skloňovat, často nerozumí složitějším větám,“ dodává Staníček. Takové děti podle něj mívají deficit i ve sluchovém a zrakovémm vnímání. Přitom jsou inteligentní a nejedná se o formu mentálního deficitu. S takovými dětmi pracuje logoped od zjištění této diagnózy, což bývá již okolo třetího roku.

S pravdou ven!

Pokud dítě trpí řečovou vadou, dopručují odborníci informovat paní učitelku. „Vyplatí se otevřenost, aby již před příchodem dítěte byla na jeho situaci připravena a nevystavovala ho od prvních okamžiků zátěžovým situacím. Například aby koktavé dítě nevyvolávala před tabuli, nechala jej odpovídat v lavici, mluvila s ním pomalu, srozumitelně s porozuměním,“ radí Kejklíčková.

Nečekejte! Jednejte hned!

Zdá-li se vám, že vaše dítě nemluví správně, nečekejte na pětiletou prohlídku nebo zápis do školy. Tam rodičům často potvrdí jen to, co už většinou vědí – dítě potřebuje logopeda! Kliničtí logopedové umí pracovat i s malými dětmi, kdy sezení probíhá formou hry a logopedie je zábavou, na kterou se těší.

Hlavně nesrovnávat!

Vývoj řeči u dětí probíhá dle určitých pravidel. Odborníci radí, hlavně nesrovnávat! Nicméně základní mezníky existují – pokud například tříleté dítě nemluví nebo je jeho slovní zásoba asi jen 30 slov, je nutné poradit se s pediatrem, který doporučí odborníka.

Dětem s opožděným vývojem řeči musí být věnována zvýšená péče, musejí být k mluvení stále podněcovány a za snahu chváleny. „Pokud dítě nemluví ani kolem čtvrtého roku svého věku, je nutné vyhledat odbornou logopedickou péči,“ říká Ilona Kejklíčková.  

Kolem čtvrtého roku života dítěte se rozvíjí slovní zásoba, která má obsahovat asi 2000–2500 slov. Dítě již užívá větné celky, recituje básničku. Kolem čtvrtého roku už by mělo dítě správně užívat měkčené hlásky Ď, Ť, Ň, poté hlásky K, G, dále sykavky a hlásku L. Nejpozději dítě tvoří správně hlásky R a Ř. Před nástupem dítěte do školy by měla být výslovnost v pořádku.

Stud stranou

Stále existuje řada rodičů, kteří své dítě k oborníkům nevezmou ze studu, že jejich potomek špatně mluví. To potvrzuje i Ilona Kejklíčková „Ano, bohužel tací rodiče existují.  V odborné péči máme hodně dětí, ale podle našeho sledování statisticky významně přibývá dospívajících a dospělých klientů, kteří zjistili, že s vadou řeči mají problémy v zaměstnání a nemohou dosáhnout pozice, kterou si vysnili. Doporučuji tedy  „odhodit předsudky“ a přijít.“

Jak připravit dítě k zápisu?

Úloha rodičů je jasná – dítě školou nestrašit, ani nestresovat, případné obavy dětí rozptylovat a posilovat v nich sebevědomí, že to bez problémů zvládnou. Velkou roli hraje výchova. Ne vždy je problém jen ve vývoji. Některé děti nejsou připravené na zátěžové reakce, protože měly například vždy vše zadarmo, a cokoli si přály, získaly bez úsilí. Takové děti může najednou ve škole překvapit, že je po nich požadováno dokončení úkolu, vydržet sedět po celou dobu vyučování nebo že je potřeba udělat domácí úlohu.

Děti s nezralou emocionálně-sociální oblastí mají ve škole problémy s pozorností a s chováním. Navzdory tomu, že mají potenciál učivu zcela porozumět, mít dobré výsledky, a být dokonce nadprůměrné, mohou kvůli nedozrálosti v této oblasti selhávat a mít špatný prospěch.

Současná doba je charakteristická tlakem na výkon, a to se projevuje již v předškolním věku. Rozhodně není potřeba, aby se dítě naučilo před nástupem do první třídy počítat do sta, pokud by neumělo základní sociální dovednosti, například pozdravit paní učitelku.

 Mezi pátým a šestým rokem probíhá vývoj velice dynamicky, děti se rychle mění a dělají značné pokroky i v poměrně krátkém čase. Stačí na dítě nepřenášet strach, nebýt úzkostně starostliví a hlavně - svému potomkovi věřte!

 

 

Video
Video se připravuje ...

Podcast Maminka: Adaptace na první třídu Videohub

Fotogalerie
3 fotografie