Rhodos je ostrovem slunce nejen proto, že zde měl své sídlo řecký bůh Helios, ale i v doslovném významu, neboť je jedním z nejslunnějších míst v Řecku.

Fotogalerie
23 fotografií

Snad i proto se stal také jedním z turisticky nejoblíbenějších řeckých ostrovů. Jak svou rozlohou, tak i počtem obyvatel je největším členem souostroví Dodekanesos a zároveň čtvrtým největším ostrovem Řecka. Leží pouhých 20 km od Turecka. Má hornatý povrch s nejvyšší horou Atavyros / 1215 m / a převážně mírné středomořské klima. Pobřeží je dlouhé 220 km s mnohdy až mnohakilometrovými plážemi, zrovna tak jako můžeme objevit i téměř liduprázdné romantické zátoky. Východní pobřeží omývá Středozemní moře a západní Egejské. Městská pláž v hlavním stejnojmenném městě Rhodos, které leží na severní špičce ostrova, je tak jednou z mála na světě, kde můžete vyzkoušet koupel hned ve dvou mořích. Obecně platí, že ke koupání je příjemnější východní pobřeží s klidným mořem a množstvím písečných a oblázkových pláží. Této části ostrova dominuje město Lindos a jsou zde i četná letoviska jako například Koskinou, Faliraki, Kolymbia či Pefki. Západní pobřeží bývá větrné, potěší proto zejména příznivce vodních sportů, hlavně surfování, větším množstvím mořských vln. Pláže jsou zde spíše oblázkové a jen místy najdeme písečné části.

Stopy Johanitů i Osmanů

Na Rhodos se sice jezdí většinou za sluncem, ale neminou vás ani zde četné historické památky. Poloha ostrova na křižovatce pradávných obchodních cest mezi východem a západem zajistila místu prosperitu a politickou důležitost. A také střídání různých pánů.

Jestliže jste již navštívili Řecko, určitě jste se setkali s pozůstatky místní kultury. Historické památky na území Řecka se ale většinou omezují pouze na archeologická naleziště z období antiky, která se nacházejí často v dezolátním stavu a pro neexperty na archeologii nemají, kromě své zvláštní atmosféry, přílišný význam. Rhodos je v tomto ohledu výjimkou. Je to dáno jeho specifickou historií. Ostrov byl již od 3. stol př.n.l. pod vlivem Římské říše, v období středověku pak byl střídavě součástí osmanské říše a italských republik, v letech 1912-1943 byl součástí Italského státu. A ten se pochopitelně snažil zdůraznit historickou a kulturní příslušnost ostrova k Itálii. Proto byly památky z období vlády Johanitů zrekonstruovány (některé dokonce znovu postaveny) do excelentní podoby.

Bohatá historie ostrova je koncentrována právě v hlavním městě Rhodos. Spleť uliček, středověkých domů a paláců starého města má své kouzlo, ať už dorazíte během parného dne, či v chladivém večeru. Historie je zde sevřena ze tří stran městskými hradbami a ze čtvrté přístavem. Vně tohoto historického jádra se pak nacházejí hotely, obchody a restaurace, i příbytky místních obyvatel.

Město bylo založeno v 5. století před n.l. a záhy se rozrostlo do nebývalých rozměrů, zabíralo dokonce větší plochu než Athény, a postupně sílilo i městské opevnění.

Přítomnost johanitů na ostrově dala starému městu nezaměnitelnou tvář. Díky mohutným kamenným stavbám, úzkým dlážděným uličkám a všelijakým průchodům se dostanete již po prvních krocích Starým městem o pět set let zpátky. Staré město ale nabízí i posezení v malých, příjemně zastíněných kavárničkách či drobné obchody se suvenýry, ale i davy turistů. Těm je však možné se vyhnout, pokud zahnete z hlavních turistických tras právě do vedlejších uliček.

Dominantou města je palác velmistrů. Sloužil jako pevnost, obydlí rytířů, k obchodním a diplomatickým schůzkám i náboženské činnosti. V roce 1856 byl sice téměř zničen, když blesk zasáhl muniční sklad uvnitř paláce, ale za nadvlády Itálie byl zrekonstruován do původní podoby. Stal se dokonce letním sídlem Mussoliniho. Ohromující stavba ze světle žlutého kamene působí již na první pohled nedobytně. Obrovské kamenné kvádry, z nichž je palác postaven s neuvěřitelnou přesností, do sebe zapadají a jsou pomocí nich vytvořeny i oblouky strážních věží. Palác-pevnost se tyčí do výše 15 metrů, kde je zakončen cimbuřím. Zde ovšem údiv nekončí, ba naopak právě začíná. Hlavní sídlo řádu johanitů skrývá nepřeberné množství místností a chodeb, nádherné mozaiky na podlahách, obrovité krby a monumentální schodiště. Mozaiky, které jsou perlou každé místnosti, mají původ v době římské nadvlády a byly sem převezeny z ostrova Kos. Stejně jako několik antických soch, které se před poledním žárem skrývají v klenbách na prostorném nádvoří paláce. Stěny uvnitř paláce nejsou omítnuty, tvoří je opět kamenné kvádry, které jsou hladce vybroušeny. Kvádry mají odlišný odstín a v některých místnostech jsou uspořádány tak, aby vytvářely na stěnách šachovnicové obrazce. Jinak je ale interiér budovy velmi chudý a působí až stroze. Dobré je navštívit archeologické muzeum, jenž se nachází v budově bývalé nemocnice johanitů.

Uvnitř Starého města, ale již mimo středověkou čtvrť Johanitů, můžete nalézt mnoho pozůstatků po turecké nadvládě nad ostrovem. Přehlédnout se rozhodně nedá mešita Sulejmana I. Nádherného v blízkosti hodinové věže a paláce velmistrů. Podle dvou růžových kopulí poznáte tureckou knihovnu, která ukrývá vzácné arabské a perské písemnosti související s obléháním Rhodosu v 16. století. Neminete ani žlutou budovu, která vám může připomínat Noemovu archu s drobnými kupolovitými útvary na střeše - mešitu Mustafy Paši a turecké lázně neboli hammam, které dodnes nabízejí návštěvníkům své služby.

Jelen a laň - symboly města
Přístav Mandráki je v současnosti asi nejfrekventovanější částí města. Ústí zálivu, ve kterém je přístav vybudován, hlídají dvě bronzové sošky jelena a laně. Jsou umístěny na koncích dlouhých přístavních mol. Přesně v místech, kde původně stály nohy slavného kolosu rhodského, sochy boha Hélia, která vítala lodě připlouvající na Rhodos. Obrovskou sochu vysokou 35 metrů měl zhotovit roku 180 př. n. l. zdejší sochař Charet. Podle ideální rekonstrukce třímal Helios v ruce planoucí pochodeň a pod rozkročenýma nohama jako bránou vyplouvaly a vplouvaly do přístavu lodě. Socha byla šestým divem světa, nazývaným také ,Kolos rhodský". O šestapadesát let později se zřítil při zemětřesení.

Jelen a laň, stojící na tomto místě, se staly symbolem Rhodosu a v různých podobách je můžete potkávat po celém městě.

Na Rhodosu samozřejmě nechybějí ani antické památky. Ostrov zmiňuje i Homér. Rhodos se podle něj účastnil Trojské války svými devíti bojovými loděmi. Nálezy ukazují na to, že ostrov byl osídlen již v neolitickém období. V 16. století př.n.l. přišli na ostrov Mínojci, o 100 let později Achájci. Rozkvětu dosáhl ostrov v 11. století, kdy sem přišli Dórové. Právě oni postavili významná města Lindos, Kamyros a Ialyssos. Tato města společně s Kosem, Cnidem a Halikarnasem vytvářela tzv. Dórskou Hexapoli.

Nezapomenutelné výlety
Právě Lindos, jehož ruiny stojí na kopci na východním pobřeží ostrova, za návštěvu určitě stojí. Strmý výstup úzkými uličkami současného městečka Lindos můžete absolvovat na oslu a na zpáteční cestě určitě stojí za to zastavit se v nějaké taverně. Nepřeberné množství se jich rozkládá na plochých střechách lindoských domků a je z nich nádherný výhled do krajiny.

Když už budete u Lindosu, vydejte se dál na jih. Na jižní špičce ostrova leží Prasonissi, ráj pro milovníky windsurfingu, a také se jich zde budou určitě desítky prohánět v silném větru. V letních měsících zde moře trochu ustupuje a vzniká tak velká písečná plocha, která je omývána z východu Středozemním mořem a ze západu Egejským. Po úžině mezi oběma moři, která ale někdy bývá zatopena, se dostanete k ostrovu, na kterém si můžete zblízka prohlédnout maják.

Pokud se zpět k hlavnímu městu vydáte po západním pobřeží ostrova, narazíte na vesničku Monolithos. Vedle ní je již z dálky vidět 240 metrů vysoká skála, která vypadá jako velký kámen. Na ní se nad moře tyčí hrad Monolithos. Přesněji řečeno obvodové zdi pevnosti johanitů, uvnitř nichž se dochovala pouze později postavená bílá kaple sv. Jana. Do pevnosti s nádherným výhledem na moře se pohodlně dostanete po několika desítkách schodů. Cestou do Monolithosu minete v jedné ze zatáček obrovský kaňon. Určitě stojí za to zaparkovat auto a kaňon si zblízka prohlédnout. Po sejití z mostku, který je nad vyschlým korytem říčky, sestoupíte na jeho dno. Celkem široké koryto, které se po několika metrech zužuje, lemují vysoké stěny navrstvených a do sebe zaklíněných kvádrů. Zapadají do sebe tak, že je až neuvěřitelné, že je vytvořila sama příroda.

Za návštěvu rozhodně stojí také údolí motýlů - světový unikát ležící 25 kilometrů jihozápadně od hlavního města. Jde o oblast skrytou ve vnitrozemí Rhodosu, která žije vlastním vnitřním životem již tisícovky let bez zásahů člověka. Od června do září můžete v Petaloudes pozorovat obrovské množství motýlů, přesněji řečeno můr přástevníků kostivalových, které doslova obalují kmeny stromů či velké kameny. Vidět je v letu se může stát vzácností, ale chce to pouze trpělivost, určitě se dočkáte. V žádném případě se nesnažte hejno jakkoliv vyrušit, je to navíc zakázáno. Údolí je zalesněno ambroněmi východními, stromy podobnými platanu, a právě vůně jejich pryskyřice podobná vanilce je tím, co motýly láká. Nejlepší doba pro návštěvu je vpodvečer, kdy můry vyvíjejí o něco větší aktivitu. Přibližně 1 kilometr dlouhou stezku pro návštěvníky tvoří ušlapaná pěšinka, jenž vede povětšinou kolem říčky, která protíná celé údolí a často vytváří malé vodopády a jezírka. Součástí překrásné procházky stinným a vlahým údolím je i místní muzeum.

Mezi oblíbené a výhodné výlety patří také cesta na nedaleký ostrov Kos, kde láká čisté moře s nádhernými písečnými plážemi i pohledy na vyhaslé sopky.
Na plážích
Na ostrově slunce návštěvníci stráví asi nejvíce času na plážích. Mezi nimi je mimořádně vyhledávaná ta v zátoce Anthony Quinna. Tato pláž je symbolickou poctou americkému herci, který byl v Řecku velmi populární pro svou roli řeka Zorby ve stejnojmenném filmu. Pláž je tvořena zálivem, který svírají vysoké skály. Zde si přijdou na své milovníci šnorchlování a potápění. Svah nad pláží je porostlý stromy, které dávají přirozený stín. Do zátoky, stejně jako na půl kilometru vzdálené Ladiko, přijíždějí turisté z celého ostrova, a proto si zde uprostřed sezóny nemůžete naplno vychutnat její nádhernou atmosféru. Lehátka se slunečníky zaplňují každé volné místo na pláži i na skaliskách. Pěknou pláž lze ale nalézt na mnoha dalších místech. Třeba u městečka Kolymbia. Nad písčito-oblázkovou pláží Tsambika s obrovskou písečnou dunou na severní straně se tyčí stejnojmenná 300 metrů vysoká skalnatá hora. A na tu stojí za to vylézt. A nejen proto, že místní věří, že výstup na tento kopec léčí ženskou neplodnost. Z jejího vrcholu je nádherný výhled na Kolymbii a dále na pobřeží Rhodosu. Dostanete se na ní z hlavní cesty, která vede do Lindosu. Po odbočení na parkoviště vás ale čeká ještě 300 schodů.

Kaliméra a kalispéra

Pro místní jste na Rhodosu cizinci, ale jsou velmi ochotní a přívětiví. Zkuste se naučit pár jednoduchých řeckých slov či frází a ve spojení s úsměvem - jste jejich. Kdo jednou navštíví Řecko, určitě si zapamatuje dobrý den a dobrý večer - kaliméra a kalispéra, a děkuji - efcharistó. Ostrované mají jeden chvályhodný zvyk - středem jejich zájmu je rodina a děti a kolem nich se točí také většina hovorů.

Jak bývá zvykem, vedou se velmi často při jídle, které je spíš dlouhým hodováním ve skupině a kde nesmí chybět ovčí sýr feta, spousta zeleniny a olivového oleje, bílý chléb, olivy i aperitiv ouzo a výborné červené víno.

Než si před zpáteční cestou domů přesunete ručičky na hodinkách zpět o hodinu na náš čas, nezapomeňte na ostrově Rhodos koupit nějaký z oblíbených suvenýrů - bývají to výrobky z keramických dílen, alabastrové sošky, krajkové a vyšívané ubrusy, šátky, a také rhodský med, olivový olej a červené víno.