Pouštní země na březích Perského zálivu je cílem cestovatelů stále častěji. Většina návštěvníků sem jezdí v období evropské zimy za teplem, příjemným koupáním, nevídanou podívanou i výhodnými nákupy, a to za velmi přijatelné ceny.
Jedním z prvních dojmů snad úplně každého, kdo poprvé zavítá do této exotické, ovšem tuze bohaté země, je příjemné překvapení z čistoty, pořádku, bezpečnosti a z vysoké úrovně služeb. Zaručené celoroční koupání na udržovaných bílých plážích s palmami na březích Indického oceánu tento kladný dojem jen umocní. Supermoderní architektura, kouzlo orientálních bazarů, procházky večerními prosvětlenými uličkami nadchnou každého. Čisté moře, nezapomenutelné výlety do pouště, lyžování na písečných dunách, ale i na sněhu v uměle vytvořené sjezdovce v Dubaji, potápění, luxusní obchody s oděvy, šperky a elektronikou, to vše vám mohou Emiráty dopřát a prožijete tak dovolenou, na kterou se nezapomíná. Podnebí je díky kombinaci pouště a polohy přímo na obratníku Raka horké a suché, slunce svítí celý rok. Velká horka nastávají přes léto - průměrné teploty vystupují až k 45°C. V zimním období je klima příjemné, teploty prakticky nikdy nepoklesnou v nechladnějším lednu pod 25°C.
Spojené arabské emiráty / SAE / se svými 3,2 miliony obyvatel vlastní několik zajímavých nej - jsou jedním z nejmladších států světa, nejbohatších, nejrychleji se rozvíjejících, nejbezpečnějších, a také nejkosmopolitnějších.
Zatímco arabských občanů je tu něco přes milión, např. Indů, kteří přišli za prací, více než dvojnásobek. Zbývající více než milión obyvatel tvoří Pákistánci, Filipínci, Iránci a Evropané. V Emirátech pracuje například přes sto tisíc Britů, a skoro půl miliónu Středoevropanů. Původní obyvatelé, Arabové, zemi nejen vládnou, ale hlavně vlastní většinu jejího bohatství. Držitel občanství, které je pro cizince v podstatě nemožné získat, má podíl na výnosech svého státu a když pracuje, tak jedině jako majitel firmy nebo vysoce postavený manažer, či úředník.
Místní Araby v tradičních bílých dlouhých hábitech s červenobílými turbany a jejich manželky zahalené v černých šatech a šátku jen s úzkým otvorem pro oči, prakticky můžete potkat jen v lepším obchodě. K turistům jsou místní velmi vlídní a vstřícní, ovšem čím dále od kosmopolitní Dubaje, tím větší je pravděpodobnost, že narazíte na konzervativnějšího Araba. Ti jsou alergičtí, když si někdo fotí jejich - byť zahalené - ženy. Kvůli pár snímkům se můžete dostat do velmi nepěkné situace.
Kousek historie před cestou
Spojené arabské emiráty leží v jihovýchodní části Arabského poloostrova, čtyři pětiny území zabírá poušť. SAE vznikly roku 1971 spojením sedmi emirátů (Abu Dhabí, Dubai, Sharjah, Ajman, Umm Al Quwain, Ras Al Khaimah a Fujairah).
První písemné důkazy o oblasti, v níž se dnes rozkládají, máme z roku 77 z díla římského historika Plinia Staršího. Už v té době byla tato oblast hustě osídlena.
V 16. století postupně východní pobřeží ovládli Portugalci a zřídili si zde své pevnosti, často v baštách místních arabských vládců, kteří s novými pány kolaborovali.
Roku 1633 museli Portugalci čelit britským a holandským výpadům z moře. Zatímco koloniální velmoci bojovaly o nadvládu nad oblastí, začaly se formovat silné místní rody. Ty podepsaly v roce 1820 smlouvy s Brity, které zajišťovaly ochranu britských zájmů a lodí. Vzniklo území označované zprvu jako Pirátské pobřeží a posléze jako Smluvní Omán.
V roce 1968 Velká Británie oznámila, že v rámci dekolonizace svých území se také stáhne ze Smluvního Ománu. Navrhla vytvoření federativního státu složeného ze Smluvního Ománu, Bahrajnu a Kataru. Bahrajn a Katar se ale rozhodly pro samostatnost. Na zbytku území se iniciativy chopil vládce nejsilnějšího a nejbohatšího emirátu Abú Dhabi, i po smrti milovaný a uctívaný šejk Zayed.
Především díky němu a dubajským vládcům se šest emirátů dohodlo na vytvoření federace. A v prosinci 1971 tak přibyl na mapě světa nový stát - Spojené arabské emiráty. V únoru příštího roku se k SAE připojil sedmý emirát, Ras Al-Khaimah.
K významné změně došlo objevením ropy. První tanker odjel z Abu Dhabí v roce 1962 a zaostalá oblast se neuvěřitelným tempem modernizovala a změnila se v prosperující zemi. Dnes patří Spojené Arabské Emiráty k nejbohatším zemím světa. Kromě ropy má velkou zásluhu na úspěchu i prozíravé zaměření na výhodné daňové podmínky pro investory z celého světa, zóna volného obchodu a v neposlední řadě i umírněná zahraniční politika.
Dubaj - vstupní brána do země.
Přestože se Emirát Dubaj rozkládá na ploše pouhých 3 885 km2, v počtu obyvatel je druhý mezi sedmi emiráty - žije zde 1,2 milionu obyvatel. Dubaj se stala synonymem bohatství a luxusu - turisté sem jezdí nejenom kvůli koupání na bělostné pláži Jumeirah, ale i za levným zlatem, obrovskými nákupními možnostmi a špičkovými golfovými hřišti. Dubaj se proslavila i impozantními stavebními projekty - prvním byla stavba nejvyššího hotelu na světě Burj Al Arab. Je zde celoročně gigantický lyžařský areál, budují se 3 obrovské umělé ostrovy.
Dubaj je úžasné si prohlížet při večerní plavbě Arabskou plachetnicí, tradičním "dhowem" po umělém kanále Dubai Creek. Panoramata moderní i staré Dubaje jsou fascinující. Poplujete kolem živých tržišť, přístavu typických vodních taxi "Abra", uvidíte centrální park, golfové hřiště Dubai Creek a jachetní klub.
Ve dne nelze v Dubaji nenavštívit nákupní centrum "Mall of Emirates", kde kromě nákupů v mnoha značkových obchodech s oblečením, elektronikou i zlatem můžete vyzkoušet i své lyžařské umění na fascinující kryté sjezdovce "Ski Dubai". Za pozornost stojí též "Al Karama" v srdci Dubaje, kde můžete moci vyzkoušet své schopnosti při smlouvání cen obuvi, oblečení a kožených výrobků.
V průběhu dovolené byste neměli opomenout jedinečnou možnost návštěvy snad nejznámějšího hotelu na světě - "7 hvězdičkové" Arabské věže - Burj Al Arab. Prohlídka hotelu je spojena s obědem nebo večeří formou bohatých švédských stolů. Oběd přijde na 124 USD, děti do 12 let 72 USD, návštěva s večeří na 132 USD, děti do 12 let 80 USD.
Turista ať se nepoleká počtu emirátů. I když vás honí čas, dobrým autem, a v Emirátech jezdí jenom dobrá auta, projedete celou zemi během jednoho dne a ještě vám zbude dost času na prohlídku zajímavých míst.
Mezi ty nejromantičtější patří Hajarské hory v emirátu Fujairah. Při jízdě autem se před vámi z pouště vynoří doslova jako zjevení. Kamenné hory dosahují v nejvyšších vrcholech výšky okolo 2 tisíc metrů. Nachází se zde i nejstarší emirátská mešita Al Bidiya z roku 1446, přístupná i lidem nemuslimského vyznání. Díky horám vám také pláže ve Fujairah připadnou nějak krásnější. Při koupání se totiž můžete dívat na zajímavější panorama než nabízí rovina ostatních emirátů. Po celém pobřeží SAE jsou písčité pláže vhodné ke koupání s velmi teplou vodou a mírnými vlnami. Jediným omezením pro turistky je skutečnost, že se zde nesmí opalovat nahoře bez, jinak jim hrozí dokonce pokuta.
Kde tryská ropa
Za návštěvu rozhodně stojí i neprávem opomíjené hlavní město země Abú Dhabi ve stejnojmenném emirátu. Zatímco Dubaj místy připomíná obrovské staveniště, Abú Dhabi působí dojmem živoucího a hotového města. I přesto, že se zde také budují nové hotely, muzea i soukromé stavby. Za několik posledních desítek let se do modernizace státu investovaly miliardy dolarů plynoucí z ropy a beduínské společenství kdysi nejchudšího emirátu se transformovalo v moderní stát využívající nejmodernější technologie. V Abu Dhabí je 90% ropných zásob celých Spojených Arabských Emirátů a páté největší zásoby na světě - podle odhadů nebudou vytěženy dříve, než za sto let. Hlavní město je moderní metropole, kterou od vzhledu amerických velkoměst odlišuje pouze velké množství mešit. Je neuvěřitelné, že na tomto místě byla koncem 50. let minulého století pouze stará pevnost a pár nízkých chatrčí uprostřed písku.
Co je dobré vědět:
Pro občany ČR platí vízová povinnost. Víza lze vyřídit na velvyslanectví SAE ve Vídni, což je velmi zdlouhavé a nespolehlivé. Nejjednodušší cesta k získání víz je prostřednictvím české cestovní kanceláře. I když vízum získáte, mohou vás na letišti místní úředníci odmítnout vpustit do země. Stává se tak v případě, že máte v pasu vstupní razítko ze státu Izrael. V tom případě je potřeba si dopředu zajistit druhý náhradní pas, který dostanete kvůli neslučitelnosti víz.
Cestovní pas musí mít platnost minimálně 2 měsíce od data vstupu do země! Místní měnou je dirham. Jeden dirham je asi 6-7 českých korun. Nejlepší je měnit peníze až na místě a to za dolary. Vůči euru je nastavený velmi nevýhodný kurz. Peníze měňte v bankách nebo směnárnách. V hotelích si stanoví vlastní nepříliš výhodné kurzy a vysoké poplatky.
Nejužitečnějším jazykem pro dorozumění je angličtina. Přestože se jedná o arabskou zemi, s arabštinou si příliš nepomůžete. Pracuje zde mnoho lidí z Asie a z východní Evropy, kteří domácí jazyk neznají. V nouzi zkuste na bělochy mluvit rusky. Je dost pravděpodobné, že uspějete.
Očkování není povinné žádné, pouze některé se doporučuje.
V hotelích je nabízena jak místní tak i mezinárodní kuchyně. Mimo hotely naleznete nepřeberné množství restaurací a bufetů všech cenových kategorií a kuchyní, na které si jen vzpomenete. V místních kavárnách můžete ochutnat silnou Arabskou kávu, osvěžující mátový čaj či tradiční vodní dýmku. Je lepší vyhýbat se konzumaci jídel a nápojů tzv. z ulice.
Podle islámu je alkohol pro muslimy tabu. Cizinci jej mohou dostat v hotelových restauracích a barech a v některých golfových klubech, musí ale počítat s vyššími cenami. Úplný zákaz prodeje alkoholu platí v Emirátu Sharjah.
Nejmenší z emirátů - Ajman - přesto disponuje pobřežím dlouhým 36 km, které z větší části tvoří krásná písečná pláž. V tomto emirátu se můžete stále setkat s tradičním způsobem života, navštívit typické trhy a pozorovat rybáře, jak brázdí svými bárkami moře.
Druhý nejmenší emirát - Umm Al Quwain - je naprostým protikladem nablýskané Dubaje či Abu Dhabí. Turistickým lákadlem je Dreamland - obrovský vodní park, který ročně navštíví statisíce lidí. Dlouhé a liduprázdné písečné pláže jsou ideální pro ty, kteří se necítí dobře v přeplněných letoviscích a chtějí svoji dovolenou strávit poklidným tempem.
Od hor na velbloudí dostihy
Nejsevernější z emirátů - Ras Al Khaimah - je mnohými považován za nejkrásnější. Dramatické panorama vyprahlého pohoří Hajar přechází do dun červeného písku, které končí v tyrkysově modrém moři, najdete zde poušť, moře, hory i úrodná údolí. Ras Al Khaimah sousedí s Ománem, který zabírá severní poloostrov Musandam - ideální místo k pozorování delfínů a velryb. Na území emirátu se zachovalo 75 starých strážních věží postavených z hliněných cihel nebo kamene. Vedle Dubaje a Abu Dhabí má Ras Al Khaimah třetí nejdůležitější dostihové závodiště pro velbloudy - závodí se vždy v pátek od poloviny září do konce dubna a návštěva velbloudího dostihu stojí určitě za to. Emirát je díky zásobám podzemní vody nejzelenějším státem, dodává ovoce a zeleninu do celé země a i poušť v jeho okolí, na rozdíl od čistě písečné okolo Dubaje, je plná kvetoucích rostlin. Výlet do pouště v klimatizovaných džípech je báječný zážitek. Hlavně v noci, kdy se na obloze rozsvítí hvězdy a měsíc. Díky větru je i na poušti docela příjemně a to dokonce i v pravé poledne.
Chcete-li však na vlastní oči spatřit opravdový život s velbloudy, navštivte Oázu Al Ain.
Město Al Ain, které patří z jedné poloviny do Spojených Arabských Emirátů a z poloviny Ománu, bývalo významnou zastávkou velbloudích karavan. Nachází se zde snad nejznámější velbloudí trh na Blízkém východě a je posledním svého druhu v SAE. Atmosféra trhu je nezapomenutelným zážitkem - můžete se vmísit mezi obchodníky a nákupčí a pozorovat fascinující obřad smlouvání cen při obchodování s velbloudy, a pak třeba typický orientální trh, kde můžete umění smlouvání vyzkoušet sami.
/lab/
Dovolenou si můžete zajistit již nyní prostřednictvím vyhledávače na začátku stránky.
