Lucka a Vašek: Vyhráli bednu šampaňského

Ahoj Karolíno. Od návratu poskytujeme rozhovory, sepisujeme reportáže z cesty a tak. To je ten mediální kolotoč. Děkujeme všem za dotazy a za podporu, která byla pro nás během cesty strašně důležitá. Loučí se s Vámi Lucka a Vašek.

Ahoj Filipe, doufám, že nějaké síly ještě zbyly a třeba na rafty na Trnávku ještě dorazíme. Uvidíme, kolik budeme mít času.

Dobrý den. Uvidíme, co přijde. Určitě se něčemu podobnému nebráníme.

S váhou to je individuelní. Vašek shodil asi 6 kilo, já třeba jen kilo. Poctivě jsem doplňovala energii.

Dobrý den. Děkujeme. Za vidění podle nás stojí Heidelberg, Strasbourg, Paříž, ale i řada dalších. Těžko jmenovat jen některé.

Dobrý den. Pokud budu mluvit za sebe, tak jsme byla cyklista amatér. Měla jsem na kole najeto asi jako každý rekreační cyklista, Vašek je na tom o poznání lépe. Letos na kole najel asi 300 kilometrů. O přípravách jsme již mluvili.

Dobrý den, Libuše. Děkuji. Kolo zrovna nepreferuji, dávám přednost běhání a tenisu nebo squashi. Z toho jsem ani brala potřebnou fyzickou kondici. Také mám zkušenost s atletikou na profesionální úrovni. To byla alfa omega. Jsem určitě ráda, že jsem to zvládla:-)

Dobrý den a děkujeme. Něčemu podobnému se nebráníme.

Určitě jsme zjistili, co dokážeme. Přinesla možná trochu jiný pohled na každodenní starosti.

Dobrý den Helenko. Vystihla jste to přesně:-) Za gratulaci děkujeme.

Dobrý den Evo. Možná je to dlouhá doba na sblížení, ale v našem případě k ničemu podobnému nedošlo. Každý máme své soukromé životy, které ani 15 dní nezmění. Vše zůstává tak, jak to bylo před cestou:-)

Stavět stan mimo kemp jsme raději nezkoušeli. V lesích nebo na soukromých pozemcích by to nebylo zrovna bezpečné. Měli jsme s sebou navíc drahé technické vybavení nezbytnou pro posílání textů a zpracování a odesílání fotografií do pražské redakce. Povrch byl z 50 % asfalt, ze 30% to byly štěrkové cesty a zbytek tvořily nerovné obtížně sjízdné úseky. Výběr vhodného kola je tedy náročný. Určitě to není nic pro silniční speciál, ideální je nějaká kompromisní úprava mezi trekkingovým a horským kolem. A přeprava kol letadlem je kapitola sama pro sebe. Museli jsme srovnat řídítka souběžně s rámem, vypustit duše, vyndat přední kolo a v ideálním případě i odmontovat pedály. To jde ale s cestovním nářadím těžko. Příplatek za jedno kolo byl v našem případě 35 euro.

Ahoj. Itinerář by měl být na Blesk.cz. Podrobnější informace najdete na těchto webových stránkách : www.cyklistikakrnov.com a www.panevropa-radweg.de. A za gratulace samozřejmě děkujeme.

Dobrý den, Lucie. Nejlevnější hotel jsme pro dva sehnali za 38 euro. Kemp přijde zhruba na polovinu, ale je těžké nějaký na trase sehnat. Základní potraviny v supermarketech jsou v mnoha případech levnější než v Česku. Denní nákup (banány, chléb, sýry, šunku, vody, džusy a sušenky) jsme pořídili většinou kolem 10 euro.

Dobrý den. Děkujeme. Bez nějaké fyzické kondice se do takového extrému raději nepouštějte. Sednout z kanape rovnou na kolo by asi nešlo:-) A nejsilnější zážitek? Po všech těch nástrahách příjezd do Paříže. Dostavila se euforie, opadl stres a rázem jsme zapomněli na všechny útrapy. A pocit, který jsme zažívali, když se s každým šlápnutím přibližovala Eiffelovka, se nedá ani popsat.

Dobrý den, Libuško. Díky za gratulaci. Na kolech jsme před cestou příliš netrénovali, ale každý z nás měl základ z jiných sportů. Já osobně se dlouhá léta věnuji lehké atletice, denně běhám, jezdím na bruslích, zajdu na squash nebo na tenis. Žiji hodně aktivně. Vašek je na tom podobně. Tam byl základ.

Dobrý den. To se dá těžko říct. Profil je docela vyrovnaný v obou směrech, vždy na Vás čekají kopce, roviny i prudké sjezdy. Musíte se tím prostě prokousat. Z hlediska značení je lepší trasa z Prahy , hledání si užijete až v závěru cesty, kdy už Vám to nedá a chcete dojet za každou cenu.

Dobrý den, paní Štěpánková. Mapy jsme na začátku trochu podcenili. Spoléhali jsme se na nastudovanou trasu z internetu, ale... Nakonec jsme dokupovali po cestě několik podrobnějších map o měřítku 1:50 000 až 1:100 000, ty už pomohou.

Ahoj Verčo, děkujeme za gratulaci. Co se týče toho šampáňa, tak o to jsem se vsadila ještě před cestou s naším šéffotografem, který nevěřil, že tu cestu zvládnu. Možná kvůli tomu jsem to nevzdala. A teď k tomu tvému dotazu: Cesta byla samozřejmě hodně vyčerpávající, jízda v dešti nebo nekonečné krpály nám ubraly i psychické síly. Občas přišly i myšlenky na to, zabalit to a jet domů. Ale cítili jsme povinnost vůči sobě, čtenářům a všem, kteří nás na dálku podporovali.

Ahoj Martine. Díky za gratulaci. Podobnou akci si rádi zopakujeme, kam nás zavane vítr příště, zatím ještě nevíme:-)

Ahoj Míšo, děkujeme. Zážitků je spousta. Nejnepříjemnější byl asi vydatný déšť, který nás promočil na kost, a silný protivítr. O nejkrásnější zážitky se postarali srdeční lidé, kteří nám několikrát pomohli.A velmi silným, až mrazivým zážitkem byl potlesk spolucestujících a posádky na palubě letadla, které nás vezlo z Paříže do Prahy.

Dobrý den, Jarku. Mě osobně nejvíc trápily šlachy na zápěstí a dvakrát mě po kopcovitých etapách pozlobilo pochroumané koleno. A teď dám prostor Vaškovi. Dobrý den. Já jsme měl také potíže se šlachami na zápěstí, v kopcích mě trochu tahaly kolenní vazy a krátce se trochu ozvala záda. Ale jinak v pohodě, naštěstí nic vážného, co by mohlo cestu ohrozit.

Dobrý den, Ivanko. Jak už jsme uvedli, na kempy jsme měli na trase docela smůlu. Povedlo se to vlastně jen třikrát. Jinak jsme hledali nocleh v penzionech, hostincích a levných hotelích. To byly spolu s večeřemi hlavní náklady. Za ubytování jsme v průměru platili 40 euro na noc (960 Kč/2 osoby). Částka za večere byla podobná.

Dobrý den, Karle. Jsme pouze kolegové. Ale i kdybychom jeli se svými partnery, na intimnosti by po takových denních dávkách kilometrů nebyla asi nálada a energie:-)

Dobrý den, Kájo. Děkujeme. A teď k Vašim dotazům: Vše vzniklo jako hurá akce, takže tréninku a přípravám jsme skutečně moc nedali. Ale oba samozřejmě aktivně sportujeme, takže nějaký kondiční základ tam byl. Vše jsme také konzultovali ještě před cestou se zkušeným sportovním lékařem. A s koly nám poradili technici v cykloservisu. Zbytečně jsme nevezli snad nic, možná jsme měli přibalit o jedno tričko navíc. Ale kde vzít místo? :-)

Ahoj Filipe. To tak skutečně vypadalo? Na konci sil jsem během cesty nikdy nebyla, přišly slabší chvilky, ale vždy bylo ještě z čeho brát. Ale zřejmě tě na mně zmátla únava z organizačních příprav cesty.

Ahoj Martino. Na cestě i v práci jsme skutečně parťáci ve smyslu pracovním. Soukromý život máme každý svůj.

Dobrý den, Joe. Jak již jsme se zmínili v odpovědi na předchozí otázku, pili jsme iontové nápoje a nepodcenili jsme ani dostatečný příjem minerálů, vitamínu a stopových prvků. S klasickým jídelníčkem bychom dojeli možná tak na Šumavu.

Dobrý den, Zdeňku. Díky za uznání. Na cestě jsme dbali rad sportovního lékaře Miloše Barny a bikera Tondy Stracha. Poradili nám iontové nápoje, neperlivou vodu a multivitaminové džusy. To jsme pili během cesty. Energii nám při jízdě dodávaly müsli tyčinky, banány a celozrnné pečivo. Jedli jsme každé dvě hodiny a snažili se pít každých 20 minut. Denně každý z nás vypil 5 litrů tekutin a snědli minimálně jeden banán a 3 až 5 müsli tyčinek. Občas jsme sáhli i po tabulce čokolády. K tomu jsme ráno a večer poctivě užívali rozpustné minerály, vitamíny a stopové prvky - dle rad lékaře. Večer jsme si dali 1 až 2 piva a pořádný kus masa. Strava při takovémto výkonu musí být bohatá hlavně na sacharidy a proteiny.

Dobrý den, děkujeme. Po návratu zažíváme mediální kolotoč, zatím jsme tedy neměli moc času. Ale plánujeme, že určitě nějakou knihu, která by mohla být pro čtenáře nejen užitečnou příručkou na cestu, ale i návodem na skvělé zážitky, spácháme. A podobné plány do budoucna? Hodně nás to nalákalo, takže uvidíme:-)

Dobrý den Jarko, děkujeme za dotaz a za přání. S kempy jsme měli na trase velký problém, nebyly rozložené tak, aby kopírovaly délku našich etap. Narazili jsme třeba na kemp 40 kilometrů po startu, což bylo příliš brzo a další byl až na 140. kilometru, což bylo pro nás příliš daleko. Museli jsme proto shánět různé levné penziony a zájezdní hostince. V Česku to bylo s kempy dobré, kemp v Ejpovicích i na Sycheráku jsme pořídili za 180 korun na noc pro oba. Stejně tak v cíli etapy v Paříži, kde jsme zaplatili za skromný kemp poblíž Buloňského lesíka necelých 20 euro, tj. cca 480 korun. Já osobně bych do toho šla klidně znovu, ale s propracovanější přípravou. Vašek teď dá prý přednost kratším tratím a za pár dní se zúčastní třeba Krkonošského maratonu (54 kilometrů). Přejeme hezký den.

Děkujeme Vám Pavle za dotaz. Dlouho nezapomeneme na vrchařskou 6. etapu přes Schwäbisch Hall a Waldenburg do Heilbronnu. Ze Schwäbisch Hallu musíte zdolat 14-ti kilometrové stoupání. Místy velmi strmé. Dvakrát jsme během něj slezli a kola tlačili. Když jsme se tam konečně vydrápali, neměli jsme šanci koupit ani vodu a jídlo, protože všechny místní obchody měly tříhodinovou polední pauzu. Dlouho na ta muka nezapomeneme. Ještě k dotazu na převýšení - bylo to zhruba 400 metrů.

Dobrý den, Jirko. Spali jsme buď pod stanem v kempu nebo v levných hotelích a penzionech. Spát pod širákem po stokilometrové dávce jsme si netroufli. A teď si představte, jak se asi cítíte, když máte v nohách takovou dávku kilometrů... Spíte během chvíle jako zabitý. Možná tak divoké sny:-)

Dobrý den, Georgi. Jak jste přišel na to, že to byl pro nás krásný výlet. Sáhli jsme si na dno svých sil. Sto kilometrů denně, od rána do večera v sedle, bez jakéhokoliv zázemí, ... Kromě toho si navíc vezete ještě dvacetikilovou bagáž a potýkáte se se špatným značením a náročným terénem. Ale možná byste si to měl zkusit, abyste poznal, jaká je to "Havaj". Představa o krásné dovolené je u nás obou trochu jiná:-) Náklady cesty hradilo vydavatelství Ringier. Kola jsme měli vlastní. Přejeme krásný den.

Dobrý den, na tachometru jsme měli u Eiffelovy věže v Paříži přesně 1520 kilometrů. Cestu jsme zvládli za 15 dní.

První krize nás potkala hned v šumavských kopcích, které otestovaly naši kondici. Tu největší krizi jsme zažili až ve Francii. Bylo to ve 12. etapě u města Revigny, kdy jsme totálně promokli. Sušili jsme se v čekárně na nádraží a doufali, že přestane pršet. Nakonec jsme museli etapu dojet i v prudkém dešti s vypětím všech sil. Kvalita francouzských silnic je velmi dobrá. Alespoň těch, po nichž jsme my osobně jeli. Naším problémem byly ale tzv. národní silnice, které mohou využívát oficiálně i cyklisté, ale mnozí řidiči to nerespektují. Takže není výjimkou troubící kamion za zády.

Zdravíme Vás Katko. Máte pravdu, špatné značení bylo snad největším problémem během naší cesty. Trochu nám pomohl předem připravený podrobný itinerář. Byly v něm uvedeny všechny hlavní obce a města, kterými trasa vede. Když jsme značení ztratili, našli jsme si místa v mapě a pokračovali jsme podle mapy (někdy po silnici místo ztracené cyklostezky). Občas jsme se museli poptat domorodců. Pokud to shrneme, tak nejdůležitější ze všeho jsou co nejpodrobnější mapy, alespoň v měřítku 1:100 000. A pokud se ptáte na náklady, cesta nás vyšla včetně servisu, úprav a oprav kol, potravin, ubytování a medikamentů zhruba na 1300 eur, tj. cca 31000 korun pro oba. K tomu ještě dvě letenky z Paříže do Prahy dohromady za 5000 Kč a poplatek za přepravu dvou kol 70 euro (1700 korun).

Dobrý den, Lucko. Děkujeme za přání. Co se týče dotazu na naše pozadí, zvládly do překvapivě dobře. Základem úspěchu bylo kvalitní oblečení s cyklistickou vycpávkou. Vaškovi dal na rady cyklistických nadšenců - používat na tyto partie vazelinu. To se prý osvědčilo .