Je posedlá čistotou a pořádkem. Těžce si zvyká na pohozené odpadky, špínu a zápach. Přesto si Indii zamilovala. Šárka Rezková (36), zpěvačka a vdova po manželovi, hudebníkovi Jiřím Brabcovi (+63) s hercem Luďkem Sobotou a jeho manželkou Adinou prožila v zemi plné protikladů 14 neuvěřitelných dní. "Indie ve mně uzavřela určitou životní etapu. Přes všechen chaos, který v ní panuje, udělala v mém životě pořádek." Sloní pozdrav "Právě jsme pod pevností v Jaipuru, kde je Maharadžův palác i s místnostmi, kde měl harémy. Nahoru nás vyvezl starý a pořádně unavený slon. Koho myslíte, že poprskal? No mě! Nabral sliny, otočil se ke mně a bylo to." Okukovali se jako opice "Tady jsme kousek od slovenské ambasády, kde jsme bydleli. Indové byli přátelští a usměvaví. Okukovali jsme se jako opice. Luděk je hodně zajímal, protože je blonďák. I když nás všichni varovali, abysme si dávali pozor, vůbec jsem se nebála." Poslíčka by brala "Cokoliv jsme si na trhu koupili, tak nám tenhle človíček odnesl. Celý den za námi chodil s košíkem, takže jsme se k němu snažili být alespoň štědří. Pokaždé jsme mu dali těch deset rupií. Trhy, to bylo něco pro mě. Některé druhy ovoce jsem nikdy neviděla. Bohužel v Indii nemůžete nic ochutnat nebo sníst přímo na ulici. Ovoce se musí buď oloupat nebo vydesinfikovat, ostatní jídlo tepelně upravit. Stejné je to i s vodou. Pili jsme jen balenou." Bájný Tádž Mahál "Už před časem jsem chtěla vidět Taj Mahal. Když jsem si ale spojila souvislosti - vdova u hrobky, zavrhla jsem to. Pak přišla nabídka od Adiny a Luďka jet společně do Indie se Směšným divadlem. Najednou jsem před ním stála. Je to nádherné místo, ale byla jsem překvapená, jak je hrobka malá. Odvážila jsem se tam jen proto, že jsem si nemusela sundat boty. Do většiny chrámů se v Indii musí naboso a to jsem se bála." Nakupování je rituál "Obchod ve starém historickém Dilí. Příchod do obchodu je rituál - posadí vás doprostřed, obloží látkami a kvalitu předvedou na prstenu, kterým ji provléknou. Látky byly opravdu nádherné, ale domů jsem si nakonec dovezla náhrdelník s náušnicemi z pravých perel." Dětem rozdávala rupíky "Děti na mě strašně zapůsobily. Některé si na nás sahaly pro štěstí, jiné žebraly. I když se žebrání učí, chtělo se mi z toho brečet. Rozdávala jsem »rupíky« jako blázen. Nemohla jsem jinak."