Beroun a Křivoklátsko

Lokalita, v níž leží Beroun, byla v 11. století považována za jednu z nejrušnějších oblastí středních Čech, jelikož tudy vedla důležitá obchodní stezka z Prahy až do Bavor. I nyní je ale častým cílem turistů, milovníků historie a také každého, kdo hledá odpočinek v přírodě . Beroun je totiž doslova vstupní branou do dvou chráněných krajinných oblastí – Českého krasu a Křivoklátska. Osadu, z níž se město vyvinulo, nechal založit král Přemysl Otakar II. V době vlády krále Václava II. proběhla výrazná přestavba a vzniklo historické jádro, které se v hrubých rysech dochovalo dodnes. Při jeho prohlížení nezapomeňte prozkoumat středověké opevnění a dvě brány – Plzeňskou a Pražskou. Dalším důležitým činem Václava II. bylo udělení privilegií v roce 1303, díky nimž se stal Beroun královským městem a začal rychle prosperovat.

Beroun
Beroun
Autor: archiv

Rozkvět trval i za Karla IV., kdy se výrazně rozvíjela řemesla, mimo jiné také hrnčířství. Od té doby je berounská červeně zbarvená a bíle malovaná keramika známá i za hranicemi města. O její výjimečnosti svědčí také to, že zůstala oblíbená až dodnes a proslavila Beroun jako město hrnčířů. S historií tohoto řemeslného umění se můžete seznámit v Muzeu berounské keramiky.

Beroun
Beroun
Autor: archiv

Královské město Slaný

Za přívětivou a poklidnou atmosférou malého středočeského městečka se můžete vypravit také do Slaného. Kronikář Václav Hájek z Libočan ve svém díle vypráví příběh o původu jeho jména – původní prastará osada se takto nazývala od doby, kdy byl v její blízkosti objeven slaný pramen. Slané na královské město povýšil pravděpodobně Václav II. na přelomu 13. a 14. století. Zajímavostí je, že místní přislíbili svoji věrnost Jiřímu z Poděbrad ještě dříve, než se stal králem. Jako jediné královské město bylo ale později potrestáno tím, že bylo roku 1623 dáno do zástavy a o několik let později prodáno do dědičného vlastnictví šlechtickému rodu Martiniců. O dávné slávě Slaného vypovídá zachovalé historické centrum a některé z pamětihodností jako gotický děkanský kostel sv. Gotharda, kostel Nejsvětější Trojice nebo Velvarská brána.

Slaný
Slaný
Autor: Ladislav Renner

Fotogalerie
5 fotografií