Tygr, spokojený zedník, chlápek, co mohl být bezdomovcem a není, likvidátor ptačí chřipky. Čtyři pohřby. Bývalý bachař, který mi věnoval a podepsal tričko Vězeňské služby ČR. Romové, kteří makají a nekradou. Taková byla setkání Českého Honzy v posledních dnech. CHÝNOV: Do hospody chodí Tygr Do restaurace Na Křivé přišel Tygr. Říkají tak chlápkovi, který si našetřil na nové zuby. Po pěti letech. Teď už fakt ukousne všechno. Strojvůdci zapíjeli stávku, nosili si svou kořalku a hráli na harmoniku. Když měli zvednuté ruce, ostatní se ptali, jestli zase o něčem nehlasují. Ale oni si jen objednávali kafe s rumem. Potkal jsem i neobvykle spokojeného zedníka Vojtu. Nedá dopustit na svého zaměstnavatele. Má zajištěný odvoz na stavbu, a když makají mimo město, dostává diety. Také že ve čtyřech stavěli bytovky a měli to hotové dřív, než kousek vedle třicet lidí postavilo fotbalovou klubovnu. Mluvil jsem i s chlápkem, co mohl být bezdomovcem, protože neplatil nájem ani elektriku. Ale obec mu dala místnost, zaměstnala ho na úklid sněhu, a tak mu nájem i poplatky strhávají z výplaty. Takhle nějak si myslím, že by to mělo být. Poznal jsem i likvidátora ptačí chřipky. Přišel k mrtvé slepici a říkal, že je jasně potrhaná od psa, a hodil ji do popelnice. Policisté z toho byli trochu nesví, že by ji prý měl zakopat alespoň 80 cm pod zem, ale on říkal, že takhle se to tady dělalo vždycky. NOVÁ CEREKEV: Příliš mnoho úmrtí Přetáhl mě sem Pavel obecní V3S. Po cestě mi ukazoval parkoviště, kam přivezli maringotku s občerstvením a prostitutkou. Ale byla ošklivá, tak se jí místní chtěli zbavit. Zemědělci vypustili vedle na pole močůvku a bylo to. Někdy to jde prostě udělat jednoduše. V kostele, který je na tak malou vesnici pěkně velký, ani nikdo neví proč, zvonil umíráček. U nás na vsi se říká, že se zvoní třikrát, jenže tady už zemřel čtvrtý člověk za sebou, to mi připadalo hodně. Ráno se prý stavěl v dílně, byla s ním sranda jako vždycky, pak si jel něco vyřídit do Pelhřimova a šlehlo to s ním o schody. Infarkt. V pětašedesáti mi to připadá předčasné. V Cerekvi jsem poznal zedníka Láďu, jenž nemá rád blbce a hned je mlátí. Tak jsem se divil, že nesedí v base. On také. Kdysi ho zavřeli, protože zakázal manželce vstup do KSČ. Po revoluci mu vymazali trestní rejstřík, tak mohl konečně nastoupit k rybářské stráži, on je na chytání machr. Jenže pak přistihl šéfy rybářů, jak loví v době hájení, a musel pryč. KOJČICE: I bachař může být sympaťák Takovou vesnici jsem si přece nemohl nechat ujít. Plhovi tady sice nebydlí, ale je tu třeba Jarda. Díky němu není číslo nezaměstnanosti nula, jak bylo dřív, ale on na tom není špatně, sice je na úřadu práce, ale má výsluhu, protože dělal deset let bachaře. Taky mi hned dal tričko vězeňské služby a napsal mi na něj věnování. Od té doby ho nosím. Drží služební tajemství, ani ve tři ráno jsem z něj nevytáhl, jestli někdy zmlátil nějakého vězně. Chtěl jsem se domluvit na odtahu maringotky se zemědělci, ale tak nervózního předsedu jsem v životě neviděl. Zachránili mě, jako už mnohokrát, dobrovolní hasiči. Míra zvaný Clif nastartoval po delší době avii, chlapi přinesli lahváče a jeli jsme. Hodně příjemná cesta. VĚŽ: My jsme cikáni a nekrademe První, na koho jsem narazil, byla parta Romů z Karviné. Mají firmu na stříhání paznehtů kravám a jezdí po celé republice. Od pondělí do pátku. Dokáží za den obsloužit 120 krav a je to pěkná makačka. Hned mě ubezpečovali, že nekradou. Z toho bych je nepodezíral, dobré chlapy ještě poznám. Byl jsem se na ně podívat v kravíně. Tady naštěstí šéf nebyl vůbec nervózní a hned mi sehnal traktor, takže můžu popojet dál. Akorát nadávali, že jim zase mlékárny tlačí ceny dolů, energie jdou nahoru, takže je to celé nějaké divné.
31. a 32. den Ujeto: 22 km Celkem ujeto: 485 kilometrů Útrata: 200 za cigarety a hospodu Celkem útrata: 3572 Kč Nejbližší cíl: Někam popojet Místo pobytu: Věž: 800 obyvatel název podle strážní věže, která chránila formany před lapky. Dvě hospody, hasiči, sdružení žen, myslivci, všichni dělají bály. Jak říká starosta, když fungují ženský a hasiči, vždycky se něco děje. Start cesty: Krásná u Aše, nejzápadnější bod ČR Předpokládaný cíl: Bukovec, nejvýchodnější bod ČR Doba cesty: 1,5 až 2 měsíce Vzdálenost: cca 1000 km
