Nehoda Michaela Schumachera připomněla rizika lyžování, a to zvláště mimo vyznačené sjezdovky. Slavný jezdec Formule 1 jen chvíli poté, co vyrazil za uzavírky na nedotčené sněhové plochy spadl a narazil hlavou na kámen. Přilba, kterou měl na hlavě, pravděpodobně zabránila okamžité smrti po nárazu. Přesto tento zkušený lyžař možná nehodu nepřežije, nebo bude mít trvalé následky. Svět si nyní kladě otázku, do jaké míry je ježdění mimo neupravené sjezdovky nebezpečné.

Lyžování nepatří zdaleka mezi nejnebezpečnější sporty, ale...

„Samotné lyžování má při poměrném přepočtu na kontě podstatně méně úmrtí než cyklistika nebo plavání,“ obhajuje tento sport pro zpravodajský server BBC News doktor Mike Langran, který založil internetovou stránku věnovanou zraněním na lyžích a tomu, jak jim předcházet. Čísla, která cituje, uvádějí, že počet úmrtí při lyžování je průměrně 2,07 na milion lidí. U cyklistiky je to 29,4 úmrtí a u plavání dokonce 72,7 úmrtí. Tento poměr byl vypočítán z celkového počtu lidí věnujících se ročně dané aktivitě a vydělen počtem zaznamenaných úmrtí při jejím provozování. „Pokud jde o zranění, připadají průměrně zhruba dvě až čtyři na každých 1 000 dní strávených na svahu,“ dodává Langran.

Ohledně freeridového lyžování souhrnné statistiky neexistují a není možné zjistit, kolik lidí mimo sjezdovky lyžuje. Andreas König, bezpečnostní expert Německého lyžařského spolku, tvrdí, že

jízda mimo sjezdovky není jednoznačně riskantnější než tradiční jízda na značených svazích. Vždyť anglická herečka a manželka Liama Neesona Natasha Richardson si smrtelně poranila hlavu během výcviku na sjezdovce pro začátečníky. „Hrozí zde odlišná nebezpečí,“ upozorňuje König. Svahy mimo sjezdovky neupravují sněžné pluhy. Kameny, skály, strmé svahy a srázy nemusí být snadno rozpoznatelné, zvláště pak při zhoršené viditelnosti.

Tom Robbins, redaktor cestovatelské rubriky listu Financial Times, byl před časem nedaleko místa ve středisku Méribel, kde k Schumacherově nehodě došlo. Podle něj místo, kde Schumacher jel mimo sjezdovku, je velmi pozvolný terén na dohled od modré, tedy relativně lehké sjezdovky. „Nepustil se tedy do nějaké naprosté divočiny, přesto dopadl špatně,“ řekl Robbins. Sjezdovky jsou obvykle chráněné kontrolovanými odstřely a sněžnými pluhy. Ovšem za oblasti mimo sjezdovky nenesou lyžařské areály žádnou odpovědnost.

Letošní sníh je obzvlášť zrádný

Největší nebezpečí pro volnostylaře představují ovšem laviny. Ty každý rok v Rakousku nebo Švýcarsku zabijí okolo 25 lidí, ve Francii pak mají na svědomí 35 životů. Podle studie Švýcarského institutu výzkumu lavin ovšem „jen“ 40 procent smrtelných nehod vzniká kvůli pádu při jízdě, upadnutí na štěp ledovce nebo stržením sněhového převisu. V důsledku toho jsou zimní sporty mimo sjezdovky méně nebezpečné než alpínské vysokohorské túry, lezení po skalách nebo túry po horách.

Nicméně letošní nezvykle mírná zima s nejméně spolehlivou sněhovou přikrývkou za posledních 15 let přináší o mnoho vyšší rizika než obvykle, a proto i někteří velmi zkušení freerideři varují před lyžováním v Alpách. Tak například guru freeridu Domique Perret, vysvětlil, proč tuto sezónu trénuje na sjezdovkách, následovně: „V lepším případě kameny, v horším lavina... Nač zbytečně vyhledávat problémy?“ A čísla mu dávají za pravdu. Nejméně dvacet lyžařů v Evropě bylo již tuto zimu usmrceno a stejný počet byl zraněn pod lavinami, z toho k nejvyššímu počtu nehod došlo ve Švýcarsku, kde jen od Vánoc zemřelo 11 lidí. Tři z posledních obětí paradoxně zahynuly ke konci dvoudenního kurzu, kde se pod vedením zkušeného instruktora učili technice freeridového lyžování. Obrovský sesuv laviny je zavalil nečekaně, bez jakýchkoli varovných signálů. Jak se ukazuje, je letošní sněhová pokrývka nejen o polovinu tenčí než loni, ale protože její vrstvy kvůli jinovatce k sobě dostatečně nepřilnuly, je takový podklad pro freeridové lyžování nevyzpytatelný a zrádný.

Smrtelným nehodám se dá předejít

Je však samozřejmě rozdíl lyžovat v odlehlé volné přírodě a ve freeridové aréně poblíž sjezdovek, kde je situace méně riskantní a pomoc takříkajíc na dosah ruky. K Schumacherovi ostatně dorazily záchranné složky během tří minut. Dodržováním bezpečnostních pravidel případná rizika snížíte. Není proto radno podceňovat důkladnou přípravu, prozkoumání terénu, sledování počasí a lavinového nebezpečí. Z vybavení se vyplatí mít s sebou lavinový pípák a sondu, vysílačku, mobilní telefon, lopatku i lavinový nafukovací batoh. Vždyť podle odborníků se z 90 procent mohlo úmrtím pod lavinou předejít, kdyby oběti měly náležité vybavení a prošly adekvátním tréninkem. V řadě lyžařských středisek v Rakousku je možné si toto vybavení vypůjčit a kromě toho také absolvovat lavinový kurz, kurzu pohybu ve volném terénu, anebo se projet prašanem s instruktorem.

Zajímavý projekt „Check your line“ zrealizovali v lyžařském středisku Kaunertal v rakouském Tyrolsku, kde čtyři tabule doprovázejí freeridera na jeho cestě od nástupu na vlek až na konec sjezdu na Kaunertálském ledovci v neledovcovém úseku. Přesně cílenými otázkami podněcují lyžaře a snowboardisty k reflexi nad vlastním chováním a pomáhají jim se správně rozhodovat a vyhodnocovat možná rizika. Díky mapám a panoramatickému obrazu oblasti se mohou přímo na místě obeznámit s terénem, který hodlají sjet. Na všech tabulích jsou uvedena telefonní čísla lavinové výstražní služby, neboť je důležité být čerstvě informován o aktuální situaci. Ta se může klidně změnit i během půlhodiny.

Kam na lyže v Česku? 

Kam na lyže? Rakousko a Itálie nabízejí Alpy, Slovensko Tatry

Kam na lyže v Moravskoslezském kraji?