22°C
Národní park Šumava se může pochlubit největší rozlohou ze všech čtyř národních parků České republiky a také tím, že patří k nejpopulárnějším, tedy turisty nejvíce navštěvovaným. Zasahuje do Plzeňského a Jihočeského kraje. Trojmezenský prales je největším a nejlépe dochovaným zbytkem horského smrkového lesa ve střední Evropě.
Pověst o hrůze jezer
Prales se rozkládá okolo Plešného jezera, které získalo svůj název podle hory Plechý. Váže se k němu pověst, která říká, že jednou chtěl nějaký muž změřit hloubku jezera. Vzal si prý klubko příze, vstoupil do člunu a vyjel na hladinu. Na podle něj nejhlubším místě přivázal k přízi kus železa a spustil ho do vody. Předmět nedopadl na dno, ani když vymotal celé klubko. Bezradný muž údajně náhle uslyšel hlas z hlubiny hlas, který mu řekl, že když ho změřil, tak jej pohltí. A tak se prý také stalo - voda se rozestoupila a zvědavec i s člunem zmizel v hlubinách Plešného jezera. Tato pověst se vypráví i o dalších tamních jezerech, zejména o Čertovém a Černém.
Kromě zmíněných jezer se zájem turistů soustřeďuje na slatě v okolí Modravy, Kvildy a Borových Lad, na pramen Vltavy, který je přístupný po asfaltové silnici, po modré turistické značce, nebo po cyklotrase. Jde jen o symbolické místo, vodu do kamenné studánky svádí dřevěné potrubí. Skutečných pramenů je více, a to vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory.
Dalším lákadlem je rozhledna Poledník na stejnojmenné hoře. Vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy státní hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz až do vnitrozemí Spolkové republiky Německo. Je třetí nejvýše položenou rozhlednou v Česku (po Rozhledně a televizním vysílači Praděd a Rozhledně Boubín. Za vidění stojí též Obří hrad, který se nachází na strmém ostrohu vrchu s názvem Valy (1010 m n. m.) a je nejvýše položeným pravěkým hradištěm v Čechách.
Horní tok Vltavy si oblíbili vodáci. Na své si na Šumavě přijdou i milovníci zimních sportů.
Národní park Šumava v číslech
- Vyhlášení 20. března 1991
- Nadmořská výška 600 až 1378 m
- Rozloha 680,64 km2
- Smrky rostou na Šumavě již 9000 let
- Víc než 500 druhů skupin vyšších rostlin
Fauna a flora
Zdejší vodní toky jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v ČR. K pro Šumavu významným druhům živočichů patří rys ostrovid, tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský. Na území parku je možné spatří i tři druhy ohrožených orlů. Mezi vyhubené savce se řadí například medvěd a zubr. Kromě rysa ostrovida zde byl opět uměle vysazen jelen, kočka divoká a další drobné šelmy. Zhruba v roce 2007 se tu trvale usadili bobři. Zahlédnout můžete také zmiji obecnou, čápa černého, jeřába lesního, losa evropského či vlka evropského.
Z rostlin, jež lze v parku obdivovat, jmenujme hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, borovice blatky nebo břízy trpasličí. Rostou zde i vzácné houby, jako modralka laponská, outkovka citronová nebo holubinka rašelinná.
