Babiše pověřil Pavel: Nejstarší český premiér na obzoru? A jak se nejdéle skládala vláda
Šéf ANO Andrej Babiš, který začátkem září oslavil 71. narozeniny, by byl nejstarším politikem, který kdy vedl českou či československou vládu. V případě vlády samostatného Česka mu už primát nejstaršího premiéra patří, protože při obou jmenováních předsedou vlády po volbách v roce 2017 mu bylo 63 let, čímž překonal Jana Fischera. Tento premiér úřednické vlády z let 2009 až 2010 se funkce ujal ve věku 58 let, šéf nynějšího kabinetu Petr Fiala (ODS) se stal před čtyřmi lety předsedou vlády ve věku 57 let.
Naopak jako nejmladší usedl do premiérského křesla v červenci 2004 Stanislav Gross (ČSSD, nyní SOCDEM), kterému bylo 34 let a devět měsíců. Další sociální demokrat Bohuslav Sobotka se stal předsedou vlády v lednu 2014 ve věku 42 let, Petru Nečasovi (ODS) bylo v červnu 2010 při nástupu do funkce 45 let. Průměrný věk, kdy čeští premiéři nastoupili do funkce (Václav Klaus, Mirek Topolánek i Babiš jsou počítáni dvakrát), je zhruba 51,5 roku.
Ani v zemích Evropské unie nejsou příliš časté případy, kdy by premiérovi při jmenování bylo přes 70 let. V uplynulém čtvrtstoletí byl při nástupu do čela vlády nejstarší Michel Barnier, který vedl od září do prosince loňského roku menšinový kabinet ve Francii a jemuž bylo 73 let.
Veteránovi italské politiky Silviu Berlusconimu bylo při posledním nástupu do premiérského křesla v květnu 2008 necelých 72 let. Ještě starší pak byl řecký politik Andreas Papandreu, který do čela své vlády z let 1993 až 1996 nastoupil ve věku 74 a půl roku. Z nynějších šéfů vlád EU je nejstarší německý kancléř Friedrich Merz, kterému bude 11. listopadu 70 let.
Za první republiky byl nejstarším premiérem František Udržal, kterému bylo v roce 1929 při nástupu do čela vlády 63 let a jeden měsíc. Komunistický předseda vlády z let 1948 až 1953 Antonín Zápotocký vystřídal Klementa Gottwalda v čele vlády, když mu bylo 63 a půl roku. Jen o pár dní starší byl dlouholetý normalizační premiér Lubomír Štrougal, když se v dubnu 1988 ustavila poslední jím vedená federální vláda. Jeho nástupci Ladislavu Adamcovi bylo v říjnu 1988 při převzetí funkce předsedy vlády 62 let.
Stáří prezidentů
Sedmdesátníky bylo od roku 1918 několik českých i československých prezidentů včetně Tomáše Garrigua Masaryka, kterému bylo při poslední volbě v květnu 1934 dokonce 84 let. Vážně nemocný „prezident osvoboditel“ o rok a půl později abdikoval. Ludvíku Svobodovi bylo v roce 1968 při první volbě hlavou státu 72 let, prezidentem se stal i o pět let později jako sedmasedmdesátiletý (stejně starý byl T. G. M. při předposlední volbě v roce 1927). Svobodův nástupce Gustáv Husák se naposledy stal hlavou státu v roce 1985 ve věku 72 let.
Mezi prezidenty samostatné ČR byl jako nejstarší zvolen Miloš Zeman. Při prvním vítězství v premiérové přímé volbě v roce 2013 mu bylo 68 let, o pět let později obhájil funkci hlavy státu jako třiasedmdesátiletý.
Ostatní funkcionáři
Nástup do funkce ve vyšším věku je spojený také se senátory, mezi loni zvolenými členy horní komory byl nejstarší Jiří Drahoš (za STAN), který obhájil senátorský mandát ve věku 75 let. Nejstarším členem horní komory je nyní lékař Jan Pirk, který získal mandát v roce 2022 a nyní je mu 77 let.
Nejstarším zvoleným senátorem byl František Čuba, který v roce 2014 vyhrál volby na Zlínsku ve věku 78 let. Když v únoru 2018 ze zdravotních důvodů rezignoval, bylo to měsíc po 82. narozeninách, a Čubovi tak patří i primát nejstaršího českého senátora v historii. Čuba zemřel v červnu 2019.
Mezi českými poslanci byl do funkce jako nejstarší zvolen Karel Schwarzenberg (TOP 09), který v roce 2017 obhájil mandát jako devětasedmdesátiletý. Ve Sněmovně působil celé volební období, skončil v říjnu 2021 ve věku 83 let a deset měsíců. Schwarzenbergovi patří i primát nejstaršího člena vlády při jejím jmenování, ministrem zahraničí v kabinetu Petra Nečase se stal v červnu 2010, kdy mu bylo 72 let.
Nejstarším ministrem v historii vlád samostatné ČR byl Pavel Tigrid, který v lednu 1994 nastoupil do čela ministerstva kultury ve věku 76 let. Letos byl do Sněmovny jako nejstarší zvolen pětasedmdesátiletý Jan Síla (SPD).
Jak dlouho trvalo skládání vlád
Vedle věku premiérů se v minulosti zásadně lišila také doba, kterou potřebovaly vlády ke svému sestavení, tedy doba mezi volbami a získáním důvěry v Poslanecké sněmovně.
První vláda Václava Klause (tehdy ODS) měla proces ustavení poněkud snazší. Byla totiž v roce 1992 ještě vládou České republiky v rámci československé federace. Premiér ani ministři tak nepotřebovali jmenování prezidenta, jmenovalo je předsednictvo České národní rady. Volby do tohoto sboru, který se následně stal 1. 1. 1993 první Poslaneckou sněmovnou, skončily 6. června 1992 a 2. července již byla Klausova vláda jmenována. I ona se 1. ledna následujícího roku stala první vládou samostatné České republiky.
V roce 1996 už musel Václav Klaus coby premiér projít standardním jmenovacím kolečkem, na které jsme zvyklí z dnešních dob. Prezident Václav Havel druhou vládu Václava Klause jmenoval 54 dní po volbách. Ty proběhly na přelomu května a června, vláda byla hotová až koncem července.
O dva roky později, kdy vznikal menšinový kabinet ČSSD tolerovaný v rámci opoziční smlouvy ODS, v jehož čele stál Miloš Zeman, trvalo jeho sestavení dokonce 60 dní. To Vladimíru Špidlovi v roce 2002 stačil čas poloviční. Se 30 dny je v tomto ohledu rekordmanem samostatné historie.
V roce 2006 se Mirku Topolánkovi (tehdy ODS) nepodařilo na první pokus získat důvěru Sněmovny, a musel tak vládu sestavovat nadvakrát. I proto se doba mezi druhým volebním dnem a vyslovením důvěry protáhla na 260 dní.
Petr Nečas (ODS) měl roku 2010 situaci poněkud přehlednější, a tak sestavování jeho koaličního kabinetu s TOP 09 a Věcmi veřejnými trvalo 73 dní. Po dalších volbách v roce 2013 prodloužila jednání zejména vnitřní krize v sociální demokracii (tehdy ČSSD). Bohuslav Sobotka získal pro svůj kabinet důvěru 109 dnů po volbách.
Opačný rekord než Špidla, tedy nejdelší dobu potřebnou k sestavení vlády s důvěrou, drží Andrej Babiš (ANO). Po volbách v roce 2017 stejně jako Topolánek nedokázal na první pokus vyřešit patovou situaci ve Sněmovně, a tak jeho vládě byla důvěra vyslovena až 264 dní po volbách.
Sestavování úřadující vlády Petra Fialy trvalo v roce 2021 96 dnů. Některé procesy zkomplikovala pandemie nemoci covid-19. Prezident Miloš Zeman například musel jmenovat členy vlády zpoza skleněného výklenku.
Každý chvilku tahá pilku...někteří měli problém, který tady byl v uplynulých letech a někteří ho budou mít v nastávajících čtyřech letech...Neexistuje situace, kdy by nikdo neměl s nikým problém, viď mudrlante..... 🙂