Kozák dubový je zapsaný na Červeném seznamu hub. Roste od června až do září, především v nižších polohách, kde bývá tepleji. Najdete ho ve smíšených lesích nejen pod duby, ale i habry. Pokud se naučíte základní znaky, tak jej velmi snadno poznáte. „Je totiž téměř nezaměnitelný,“ říká mykoložka.  

Jak ho poznat?

1. Rourky i póry mají jasně žlutou barvu, později jdou do olivověžluté. „Kozák dubový má žluté rourky jako jediný z našich kozáků,“ podotýká mykoložka Tereza Tejklová. Při otlaku tmavnou, časem až zčernají.  

2. Noha je žlutá, později trochu hnědne, a jsou na ní jemné žlutohnědé šupinky, které jsou ve spodní části tmavší. Je vysoká, statná, většinou kyjovitého tvaru a směrem ke klobouku se často ztenčuje.

3. Klobouk má obvykle žlutou nebo žlutoolivovou barvu, která může později hnědnout. Na povrchu je sametový a hladký, dospělé houby jsou často rozpraskané. Při otlaku nepatrně tmavne.

4. Dužnina při poranění nebo řezu mění barvu. Nejprve jde do šedorůžové, pak do šedofialové, až nakonec téměř zčerná. Někdy ale může zprvu i zčervenat nebo zmodrat a až pak teprve ztmavnout.

Našli jste kozáka dubového. Co dělat?

Pokud kozáka dubového najdete, zamaskujte ho listím a větvičkami, aby si ho někdo méně zkušený nedal do košíku. Můžete ho také vyfotit, určit souřadnice a nález oznámit mykologickému pracovišti, nejbližšímu regionálnímu muzeu nebo mykologického spolku. „Pokud nám lidé nález oznámí, zaevidujeme ho a na lokalitu se jezdíme i podívat. Kozák dubový bývá totiž často průvodcem dalších vzácných druhů hub, ať už hřibů, holubinek nebo pavučinců,“ říká mykoložka s tím, že roste často společně s hřibem přívěskatým a rudonachovým, holubinkou zlatou, pavučincem náramkovcovým nebo žlutolupenatým.

Pokud jste kozák dubový omylem utrhli, doneste ho mykologům, pokuty ani jiného postihu se bát nemusíte. „Vzácnou houbu usušíme a vložíme do herbáře v našem muzeu jako doklad k nálezu. S kozákem dubovým se v naší mykologické poradně setkáváme docela často. Houbaře totiž zaujme svým vzhledem, většinou ho ale pokládají za druh hřibu a nejsou schopni ho sami určit.“

Pozor na záměnu s nejedlým hřibem

Pokud jde o záměnu, v úvahu přichází dva vzácné hřiby, které bychom také měli chránit – hřib plavý a hřib skvrnitý, který je navíc nejedlý. „Rozeznat je můžete podle chybějících šupinek na nohách nebo podle toho, že se při řezu nemění barva jejich dužniny,“ říká mykoložka.

Fotografie kozáka dubového i vzácných hub, které často rostou v jeho blízkosti, si prohlédněte v galerii.