V kuchyni najde kozák březový všestranné uplatnění. Jeho chuť a vůně je velmi jemná a příjemná, skvěle se proto hodí do houbových směsí, omáček, na smažení, ale i sušení.

Kdy kozáka utrhnut, kdy radši ne?

„Doporučuji ale sbírat pouze mladší houby, co jsou pevné na dotek. Starší kozák má velmi měkký klobouk a noha je naopak tuhá.  K jídlu každopádně moc vhodný není,“ říká mykoložka Tereza Tejklová. Kozák je také náchylný k plesnivění, jelikož za vlhka nasákne hodně vody. U kozáků, ale i křemenáčů, se nenechte překvapit ještě jednou věcí. Při tepelné úpravě jejich dužnina zčerná, ale bát se nemusíte, na chuť to nemá žádný vliv.

Kde roste a jak ho poznat?

Kozák březový je ideální houba pro začátečníky, protože jeho poznávací znaky se dají lehce naučit. Které jsou ty nejdůležitější?

1. Narazíte na něj už v květnu a sezonu má až do listopadu.

2. Roste pod břízami nebo v jejich blízkosti. Nalézt ho můžete v nížinách i na horách, a to nejen v lesích, ale i parcích a zahradách.

3. Noha má bělavou až našedlou barvu a je po celé délce hustě pokrytá drobnými tmavými šupinkami. Je statná a směrem k zemi se mírně rozšiřuje, často bývá různě zprohýbaná. Na rozdíl od jiných kozáků se noha při poranění nebo řezu nijak nezbarví.

4. Klobouk může být okrově hnědý,  hnědý a někdy i červenohnědý. Je vyklenutý, za sucha matný, ale za vlhka mírně lepkavý. Při otlaku nepatrně tmavne.

5. Rourky jsou nejprve bělavé, ale později jdou až do šedohnědé. Jsou vysoké a u nohy vykrojené.   

Záměna s jinými kozáky a křemeňáky

Splést se dá pouze s dalšími kozáky, nejčastěji s těmi, co rostou také pod břízami, nebo s křemenáči. „Všechny zmíněné houby jsou jedlé, takže záměna není nijak nebezpečná. Mnozí houbaři mezi jednotlivými druhy těchto hub ani nijak nerozlišují,“ podotýká mykoložka.

Kozáka březového a další kozáky a křemenáče si prohlédněte ve fotogalerii.