Holubinka vrhavka je jednou z nejpalčivějších holubinek vůbec. „Zkoušel jsem ji ochutnat a je opravdu velmi pálivá - dala by se přirovnat k feferonce,“ říká mykolog. Milovníci ostrých pokrmů by ale s touto houbou rozhodně experimentovat neměli. Za její pálivostí totiž stojí látky, které způsobují opakované zvracení.

Vrhavka: Jedovatá nebo nejedlá? A jak probíhá otrava

Ve starších publikacích je holubinka vrhavka popisována jako houba jedovatá, podle současné mykologie je ale „jen“ nejedlá. „Pokud by někdo otrlý jídlo z vrhavky přesto snědl, vysloužil by si den až dva trvající žaludeční potíže, které by provázelo už zmíněné zvracení - odtud je název vrhavka. Trvalé následky ale tato holubinka nezpůsobí a nehrozí vám ani smrtelná otrava“ doplňuje mykolog.

Jak ji poznat? Zaměřte se na 5 hlavních znaků

Na holubinku vrhavku narazíte od června do října v lese docela často. Je to středně velká houba s výraznými poznávacími znaky, takže na určení patří mezi ty jednodušší.

1.  Barva klobouku je zářivě červená až karmínová, někdy může být ale více do růžova. Nikdy však nemá fialové tóny. Starší houby mohou blednout.

2.  Má velmi ostrou chuť. Silnou palčivost ucítíte v ústech okamžitě po ochutnání.

3.  Roste na vlhkých a podmáčených místech, hlavně v jehličnatých lesích nebo rašeliništích, často ji najdete i přímo v mechu nebo borůvčí. Daří se jí hlavně v jehličnatých lesích pod smrky, se kterými tvoří symbiózu.

4.  Čistě bílá noha může být až 8 cm vysoká a jsou na ní svislé jemné vrásky.

5.  Celá houba je na dotek křehká.

Další charakteristika:  Lupeny jsou nejprve husté, ale časem hodně prořídnou. Jsou tenké a křehké na dotek a mají bílou až smetanovou barvu. Dužnina má také bílou barvu, při řezu se nemění. Voní nevýrazně nebo jemně po ovoci.

Holubinka vrhavka vs. jedlé holubinky

U holubinky vrhavky si dejte pozor na záměnu s jedlými a velmi oblíbenými holubinkami mandlovou a jahodovou, které mají klobouky také do červena nebo růžova.

Holubinka mandlová roste na rozdíl od vrhavky na slunných a suchých místech, často při okrajích lesů a cest. Barvu klobouku má narůžovělou až nahnědlou, důležitým znakem je dále dužnina, která je bílá, ale při řezu a po poranění rezavějící. Chuť je příjemná, jemná a nasládlá.

Holubinka jahodová má načervenalou i nohu a je také výrazně větší než vrhavka. Chuť má mírnou, lupeny mladých plodnic někdy bývají slabě palčivé.

Jedovatou holubinku vrhavku i jedlé holubinky, které jí jsou podobné, si prohlédněte ve fotogalerii.