Případ ukradené lebky rozdělil Česko! Pobouření i uctívání památky

19. května 2026
05:00

Bizarní případ krádeže lebky sv. Zdislavy rozpoutal v Česku morální dilema. Lidé se nedokážou shodnout na tom, jestli je ostatky svatých vhodné vystavovat, či nikoliv.

Zloděj (35), který si podle serveru Novinky.cz k výslechu donesl růženec, chtěl prý ostatky ochránit před neuctivým vystavováním a zalité do betonu je hodlal pohřbít na dně řeky. Má nejen kritiky, ale i nečekané spojence. „Vystavovat kousky těl v prosklených skříňkách mi přišlo odjakživa úchylné a strašidelné. Ten chlap měl pravdu,“ bouří se lidé v komentářích na facebooku. Přidávají se i další: „Proč oddělená hlava patronky rodin nemohla po staletích najít klid v hluboké kryptě, jak to přikazuje i samotná bible?“

Vznikne komise


Krádež lebky vnímá i církev jako silný impulz. Podle arcibiskupa Stanislava Přibyla vznikne širší odborná komise, složená ze zástupců farnosti, biskupství, restaurátorů a Libereckého kraje, která by měla vyřešit nejen lepší zabezpečení, ale i etickou podobu prezentace ostatků sv. Zdislavy veřejnosti.

Cyril jen slavnostně


Například ostatky sv. Cyrila ve Velehradě na Uherskohradišťsku mohou lidé zhlédnout jen při červencových cyrilometodějských slavnostech, kdy se jim ve zdejší bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje žehná, a při vybraných bohoslužbách. Běžně však k vidění nejsou.

Diadém byl nápad karikaturisty

Lebku sv. Zdislavy odnesl zloděj z baziliky v Jablonném v Podještědí bez zlaté korunky. Zřejmě netušil, že i diadém má obří hodnotu a zajímavý příběh. Stojí za ním výtvarník a karikaturista Jiří Winter Neprakta (1924 – 2011).

Počítačové programy ještě nebyly ve hře, když Winter spolupracoval s věhlasným a světově uznávaným antropologem Emanuelem Vlčkem (1925 – 2006), který od roku 1955 zkoumal kosterní pozůstatky českých panovníků a dalších významných historických osob. Na základě ostatků výtvarníci tvořili portréty mnoha osobností. Mezi nimi byla v 70. letech právě i Zdislava z Lemberka.

Pytlík zlata


Při výzkumu se malíř zasnil, jak by bylo krásné, kdyby měla zlatou korunku. Tehdy to znělo nereálně. Stalo se však něco neskutečného. Provinciál dominikánského řádu v Jablonném přinesl balíček. „V pytlíku bylo snad kilo zlata a několik kousků granátů velikosti křepelčích vajec,” vzpomínal Winter v knize Tučná linka černou tuší. Poklad si za několik dní u něj v Praze vyzvedl muž zahalený v dlouhém kabátě a klobouku. „… za čas ten člověk přinesl krásný věnec – zlaté listy se zasazenými květy z granátů,“ dodával malíř. Dovezl korunku do Jablonného a od té doby sv. Zdislavu zdobila.


Portrét pro papeže


Když se Jan Pavel II. rozhodl Zdislavu svatořečit, odjel dominikánský provinciál do Říma a při té příležitosti mu přivezl portrét od Jiřího Wintera. Papeže prý obrázek tak potěšil, že nechal provinciála sloužit mši v soukromé kapli.

Video  Video z krádeže lebky svaté Zdislavy  - Policie ČR
Video se připravuje ...

deben Duben ( 19. května 2026 11:08 )

Na Slovensku má jeden maník mauzoleum , ale nikdo neví kde je maník ... 😁

1pravda1 ( 19. května 2026 10:24 )

přesně tak - v tomto duchu, kdyby měl někdo lebky svých příbuzných v obýváku - to by se trestalo a u církve je to povoleno? Zbytek kostry je v tom samém kostele ale hlava oddělena a vystavena? Ten člověk jen poukázal na to, že každý má po smrti najít svatý klid, i svatý

BLESK plesk ( 19. května 2026 10:21 )

Ano. Zneuctění ostatků (hanobení lidských ostatků) je trestný čin. Považuji za nedůstojné oddělení hlavy od těla.

BLESK plesk ( 19. května 2026 10:18 )

Ano. Vidím to stejně. Ámen. 🙏🙄

Uživatel_6319426 ( 19. května 2026 09:59 )

V České republice jsou lidské ostatky přísně chráněny zákonem. Oddělení hlavy nebo jakékoliv jiné manipulaci s tělem zemřelého (mimo standardní lékařskou pitvu či pohřební péči) brání trestní zákoník a zákon o pohřebnictví.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání