Mezi žáky druhého stupně se rozšířila nebezpečná výzva navádějící k tomu, aby škrtícími praktikami přivedli sebe nebo kamaráda do bezvědomí. Jde o chování, při němž se záměrně omezuje přívod kyslíku do mozku kvůli krátkému pocitu euforie přicházejícímu těsně před ztrátou vědomí nebo po jejím návratu. Jeden z chlapců po útoku upadl, udeřil se do hlavy a omdlel, další měl zdravotní potíže a zvracel.
Podle informací serveru CNN Prima News šlo o skupinu sedmáků. Incident se odehrál přímo na půdě školy. Jeden z žáků měl po škrcení dokonce viditelná poranění na krku. Záchranáři sice na místo voláni nebyli, zdravotní následky se ale mohly projevit později.
Případ už prověřují kriminalisté. Vzhledem k věku aktérů však policie odmítá zveřejnit podrobnosti. Jisté je, že vyšetřování se týká podezření na ublížení na zdraví mezi nezletilými. Vedení školy reagovalo okamžitě. Rodiče dostali informace o incidentu a mezi žáky proběhla preventivní opatření.
Opakovaný trend
Nebezpečné výzvy, při nichž si děti škrtí krk nebo zadržují dech kvůli dočasnému „rauši“, nejsou ve světě ani v Česku žádná novinka. V minulosti se řešily případy, kdy děti zkoušely stejné nebo velmi podobné praktiky, a média opakovaně upozorňovala na trend vracející se ve vlnách. V roce 2023 policie i školy řešily podobné chování žáků devátých tříd. Tzv. blackout challenge, šířená především na TikToku, rovněž vyzývala žáky ke škrcení. Ředitelé škol tehdy svolávali rodiče s cílem upozornit na rizika a vysvětlit, že nejde o nevinnou „zkoušku odvahy“.
To, že podobné výzvy mohou skončil tragicky připomínají případy ze zahraničí. V Itálii se při plnění výzvy uškrtila páskem malá Antonella (†10). Ve Velké Británii zemřel 12letý Sebastian.
Psychologové varují: Jde o honbu za uznáním
Tento typ výzvy se ve světě objevoval i dříve jako choking game (hra na škrcení). Děti při ní experimentují s omezením kyslíku v domnění, že jde o bezpečný způsob, jak zažít silný prožitek bez drog či alkoholu. Odborné studie ale opakovaně upozorňují, že právě nedostatek kyslíku může vést k vážnému poškození mozku, ztrátě paměti, křečím nebo smrti. Motivace dětí přitom bývá podobná: touha po uznání vrstevníků, zvědavost, nuda a tlak skupiny. Děti navíc často podceňují rizika a berou vše jako hru nebo test odvahy.
Právě proto je podle psychologů klíčové, aby rodiče i školy s dětmi o podobných trendech mluvili dřív, než dojde k neštěstí.
Už budu! Děti padají do nebezpečných králičích nor sociálních sítí pdc, ub, Jedlička, Železný
