Další jednání Sněmovny: Změny v placení odvodů u dohod o provedení práce a úpravy oddlužení

Povinnost platit pojistné u dohod o provedení práce od nižšího limitu než dosud přináší loni schválený vládní konsolidační balíček. Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválila to Sněmovna v novele zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Pozměňovací návrh předložili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeho stranická kolegyně Marie Jílková a poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček. Odklad přivítali zástupci podnikatelů, zaměstnavatelů i daňových poradců.

Spolu s odkladem účinnosti odvodů chce ministr systém výběru pojistného i způsobu přihlášení se k odvodu zjednodušit a učinit bezpečnější pro samotné zaměstnance, kteří pracují na dohodu. Evidenci lidí pracujících na dohodu má vést Česká správa sociálního zabezpečení. Jurečka již dříve poukázal na to, že systém v dosavadní právní úpravě se po debatách s odbornou veřejností ukázal jako složitý a s určitými riziky pro takzvané dohodáře z hlediska případných nedoplatků. K nové úpravě zaznívaly výhrady ze strany odborníků i zaměstnavatelů.

„Základní princip zůstává zachován - to znamená, v okamžiku, kdy by potom přesáhl ten objem na tu dohodu 25 procent průměrné mzdy, tak potom se bude odvádět pojistné,“ popsal již dříve ministr. Podle konsolidačního balíčku bude nově od odvodů osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí 40 procent průměrné mzdy.

Jurečkův postup ale vyvolal dnes i dříve kritiku ze strany předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Poukazovala na to, že stejný pozměňovací návrh předložila ona sama již loni při projednávání balíčku. Obvinila koalici, že dopustila chaos.

Komora daňových poradců a další organizace v dnešní tiskové zprávě uvedly, že podle schváleného návrhu se u všech dohod o provedení práce limit, od jehož výše se bude odvádět sociální a zdravotní pojištění, sníží na 4000 korun. "Navíc má zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v současné výši, respektive 25 procent průměrné mzdy," popisují. Zaměstnavatel si bude moci on-line ověřit, zda takovou dohodu neoznámil už jiný zaměstnavatel dříve. V takovém případě by se vztahoval vyšší limit na zaměstnavatele, který dohodu oznámil dřív.

Sněmovna dnes také na návrh poslance ODS Libora Turka mimo jiné zpřesnila ustanovení, které osvobozuje od daně z příjmů peníze z prodeje nemovitosti, pokud je poplatník použije na zajištění své bytové potřeby. Jde hlavně o případy, kdy poplatník vlastnil nemovitost méně než deset let. Podle zákona musí oznámit jejich získání do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Podle poslance Turka se tak vyskytují případy, kdy poplatník neoznámí včas, že peníze využil na zajištění bytové potřeby. Musí pak doplatit daň včetně penále a úroků. Poslanec proto navrhl, aby v takovém případě poplatník zaplatil pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu, ale nehrozilo by už dodatečné zdanění.

Kraje by jako vlastníci většiny archeologických nálezů podle novely mohly nařízením upravit požadavky na jejich zpracování a zdokumentování i způsob jejich předání. Budou moci kontrolovat organizace, které na jejich území výzkumy provádějí.

Poslanci schválili snadnější zapojení zubařů ze zemí mimo EU, Šmucler to chce napadnout. A novinky pro doktorandy

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Koaliční vláda navrhla v souladu se svým programem zkrácení procesu z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice, která ale požaduje tříletý proces jen pro podnikatele. Vláda si od změn slibuje zpřístupnění oddlužení širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů. Novelu kritizují zejména poslanci opozičního hnutí ANO. Obávají se zhoršení postavení věřitelů, zejména třeba společenství vlastníků jednotek, bytových družstev nebo samoživitelů v případě dlužných alimentů.

Na programu jsou také předlohy v úvodním kole. Jde třeba o úpravy kárných řízení se soudci, státními zástupci a s exekutory a zavedení pravidel pro lobbování. Zda se k ni poslanci dostanou, není jisté.