Chybí mi Havel, říkal Clinton. České oslavy 25 let v NATO: Varování před Putinem a stíhačky nad Prahou

Děkujeme Vám za sledování dnešního online přenosu z výročí 25 let od vstupu Česka do NATO, které si připomene i Úřad vlády nasvícením budovy Strakovy akademie. Ministerstvo zahraničí pak vydalo video, co si lidé myslí o NATO.

Vstup ČR do NATO v roce 1999 připomněla na sociální síti zajímavým videem i americká ambasáda v Praze. „Dnes se Česká republika těší bezpečnosti, prosperitě, prestiži. Česká republika má NATO,“ uvádí velvyslanectví.

Evropa stále nedělá dost pro to, aby dokázala čelit výzvě, jakou představuje ruská agrese. V příspěvku pro dnešní vydání polského deníku Gazeta Wyborcza to napsali ministři zahraničí Česka a Polska Jan Lipavský a Radoslaw Sikorski.

Západ podle nich míří správným směrem, ale se zpožděním a příliš pomalu. „Volba je jasná - můžeme mít co do činění s poraženou ruskou armádou na východní hranici Ukrajiny, anebo s vítěznou, povzbuzenou Putinovou armádou stojící na hranici NATO,“ píší šéfové české a polské diplomacie.

Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že se bude ucházet o funkci generálního tajemníka NATO, píše agentura Reuters. Řada členských zemí aliance by si ale na tomto postu přála dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho.

„Myslím, že je třeba, aby NATO změnilo pohled na své poslání. Východní Evropa přináší hodnotný příspěvek pro jednání a rozhodování aliance,“ řekl Iohannis.

Velké členské země, jako jsou USA, V. Británie, Francie či Německo podporují kandidaturu Rutteho. O šéfovi NATO ale členové rozhodují jednomyslně a Maďarsko dalo najevo, že Rutteho na tomto postu nechce. Současný generální tajemník Jens Stoltenberg skončí 1. října.

Nejen vzpomínkam či vzletnými slovy o přínosech NATO přo Česko a jeho bezpečnost je člověk živ. Protože účastníkům bezpečnostní konference v jejím průběhu vyhládlo, došlo i během akce ve Španělském sále na občerstvení, hitem se stala mj. pražská šunka.

„Vzkazuji Gottwaldovi do pekla: Právě se vracím z Hradu. Byla tam oslava 25. výročí vstupu svobodné a demokratické České republiky do NATO. Je to naše záruka, že ti, kteří by i dnes rádi dle vzoru Moskvy zakroutili demokratům krkem, mají utrum,“ uvedla na sociální síti X senátorka Miroslava Němcová (ODS), která v sále krátce promluvila i pro Blesk Zprávy. Na stejné otáky odpovídala i další účastnice ceremoniálu a místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).

Blesk Zprávy: Považujete Rusko v současné době za největší hrozbu pro NATO?

Němcová: „Ano, považuji.“

Kovářová: „V současné době rozhodně ano, Rusko je obrovskou hrozbou. I vzhledem k těm vyjádřením, která slyšíme, a i k té letité zkušenosti, kterou máme, tak rozhodně je to Rusko.“

Jak hodnotíte dosavadní českou pomoc Ukrajině?

Němcová: „Myslím, že byla maximální možná. Jak ze strany státu, tak ze strany jednotlivců, občanů, měst. Já to vidím, protože s těmi lidmi mluvím a pomáhá kde kdo.“

Kovářová: „Myslím, že ta počáteční pomoc byla velkorysá. A teď se jedná o dalších možnostech, ČR v současné době má významnou iniciativu a k ní se připojuje řada dalších členských států nato. To si myslím, že je správné. Každopádně je důležité, aby Ukrajina měla dostatečné množství zbraní a dokázala se bránit Rusku.“

Co pro vás osobně znamená čtvrt století v NATO?

Němcová: „Já jsem byla ve vrcholné politice, už když jsme vstupovali do NATO, tehdy to byla ohromující euforie, protože to znamenalo završení těch 90. let, završení transformace společnosti a skutečný vstup do západního světa se vším všudy. No a teď si říkám: zaplať pánbůh za to, že jsem se dožila těch 25 let výročí. Jsem za to moc ráda.“

„Děkuji všem politikům, diplomatům i vojákům, kteří se o naše členství v NATO prozíravě zasloužili. Dnes již dobře víme, že to nebylo zbytečné, ale že šlo o nejdůležitější geopolitický a životně nezbytný krok,“ podotkla na síti ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Za svým vystoupením v den výročí vstupu do NATO se ohlédl na síti i premiér Petr Fiala (ODS). „Již 25 let nám členství v alianci poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky,“ připomněl.

„Je mi velkou ctí, že jsem u příležitosti pětadvacátého výročí našeho vstupu do NATO mohl prezidentu Billu Clintonovi předat řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy. Zapsal se do novodobých dějin a významně se zasloužil i o náš vstup do NATO v roce 1999. Předání řádu Billu Clintonovi je i příležitostí zdůraznit všem jeho nástupcům, jak jsou pro naši i jejich bezpečnost důležité transatlantické vazby,“ vzkázal na sociální síti X prezident Petr Pavel.

Dcera bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové Katherine má radost, že Češi na její matku nezapomínají. ČTK to řekl Alexandr Vondra. „Kathi mi řekla, že je mimořádně dojatá. A má radost, že nejen prezident Clinton, ale i Češi na ni nezapomínají,“ sdělil Vondra ČTK.

První žena na postu ministryně zahraničí USA sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku. 12. března 1999 právě Albrightová převzala od ministrů zahraničí Česka, Polska a Maďarska ratifikační listiny o přistoupení těchto států do NATO. Již v roce 1997 obdržela nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva. 

Účastníci bezpečnostní konference na Pražském hradě se potleskem rozloučili s exprezidentem Billem Clintonem.

A po rychlé sérii otázek na české politické zástupce např. ohledně pokračování podpory Ukrajině, proti čemuž se vyjádřil pouze Fiala z SPD, pomalu končí samotná hradní konference.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při konferenci na Hradě uvedla, že „na Ukrajině se bojuje i za nás“. „My pomáháme Ukrajincům kvůli našim lidem,“ poznamenala. „Chci se zastat armády a myslím, že je velmi důležité, aby zaznělo, že si vaší práce vážíme (...), proto vás musíme také dobře chránit a vyzbrojit,“ doplnila Pekarová.

„Pojmenovávat jasně hrozby, to si myslím, že se naší vládě daří taktéž. Není to jenom Rusko, nezapomínejme na Čínu, nezapomínejme na terorismus, Írán a další, třeba i lokální hráče,“ dodala předsedkyně Sněmovny s tím, že bezpečnost není samozřejmost, ale nutnost. „Myslím, že nás nikdo nesjednotil tak, jako Putin,“ podotkla později také.

„Česká republika musí pomáhat Ukrajině až do finálního vítězství, my nemůžeme být těmi, kdo určuje nějaké mírové podmínky Ukrajině, my musíme akceptovat to, co si Ukrajina představuje jako podmínky toho, za jakých je možné se vůbec o míru bavit, to je přece naší povinnost. A máme to dost levné,“ odmítá na konferenci na Hradě slova Fialy z SPD vicepremiér Vít Rakušan (STAN). „Ukrajinci za svoji svobodu a za své bezpečí denodenně platí krví, životem,“ dodal s tím, že Rusko a potenciálně Čína jsou soupeři, kteří hrají bez pravidel.

Ne všichni jsou ve Španělském sále jednotní... Radim Fiala (SPD) před zraky Billa Clintona, který Česku obsáhle děkoval za obětavou pomoc, uvedl, že „máme myslet sami na sebe“ a že jsme v minulosti byli součástí větších struktur a nikdy se nám to dle jeho slov nevyplatilo...

„Musíme jasně definovat své bezpečnostní zájmy a dnenší situace tentok požadavek násobí. Naše koncepce výstavby armády se ukázala jako mylná a dnes jsme v situaci, že země je v žalostném stavu armády a obranných schopností, jde o destrukci jednoho z pilířů státnosti,“ čte z projevu a diví se, že politici mluví o válce. „Naše země musí nyní usilovat o mírový dialog,“ přebírá Fiala narativ Kremlu. Varoval i před „omezenou jadernou válkou v Evropě, to je scénář, který je dnes bohužel možný a pro ČR fatálně nebezečný“. Fiala volá po zmražení války a jednání o míru se za pojením všech stran - tedy i za účasti Ruska.

„Ano, občas máme potíže, teď se třeba lišíme s Maďary nebo Slováky na některé zahraničně-politické otázky, ale ale potřebujeme držet tu komunikaci, potřebujeme odstraňovat tu evropskou slabost (...) a pak tu samozřejmě musíme dělat ty domácí úkoly, čili za prvé vydávat dostatečné množství prostředků na obranu. Dvě procenta jsou minimum, myslím, že nás bude čekat i debata o navyšování, říkal už to tady pan prezident,“ připustil na Hradě Alexandr Vondra (ODS) a apeloval nejen na zajištění obranyschopnosti armády, ale i na posilování vůle a odolnosti ve společnosti.

„Musíme a máme pokračovat v té pomoci Ukrajině, to, co dneska česká vláda dneska dělá, klobouk dolů. Myslím, že si toho všímají všude na Západě a jen v tom pokračovat,“ dodal Vondra.

„Naprosto klíčovou otázkou je naše vnitřní bezpečnost, která subverzní činností především Ruska v oblasti sociálních sítí rozbíjí naši jednotu a vyvolává vzájemnou nenávist,“ varoval místopředseda Sněmovny KDU-ČSL Jan Bartošek na konferenci na Hradě.

„Rozšíření NATO, které velmi vítám, o další členy, i když je velmi pozitivní zprávou, tak nám také připomíná, zaznělo to zde ústy obou dvou pánů prezidentů, že jakákoliv naivita vůči agresivitě totalitních režimů se nevyplácí. Když se dneska podíváte, co hlásají v ruské televizi, jaká města v Evropě si vybírají k bombardování, rétoricky se takto vyjadřují představitelé Ruska... NATO je nejsilnější bezpečnostní zárukou, kterou máme,“ uvedl na konferenci na Hradě Ivan Bartoš (Piráti). A zmínil českou historickou zkušenost s politikou appeasementu, ustupování (před 2. světovou válkou Adolfu Hitlerovi), což se nesmí dít nyní směrem k Ukrajině.

Ve Španělském sálu v Praze se rozeběhla politická debata za účasti Víta Rakušana (STAN), Ivana Bartoše (Piráti) či Karla Havlíčka (ANO).

„Z mého pohledu nejdůležitější krok v historii samostatné ČR, významnější, než byl vstup do EU. To jsem vnímal více jako rozhodnutí stát se součást ekonomicky vyspělého světa, ale být součástí NATO vnímám jako rozhodnutí být součástí západního demokratického světa a neschovávat se alibisticky za neutralitu,“ uvedl ke vstupu ČR do NATO Havlíček.

„Po ruské invazi nepochybně význam NATO roste, je dobře, že se rozšířilo i o Finsko a Švédsko, a i proto souhlasím s tím, co řekl pan prezident Clinton  - je nezbytné ukázat jednotu,“ podotkl Havlíček. Je rád, že se výdaje na obranu posilují, připomněl ale, že se posilovaly i za vlády ANO. 

„Na druhou stranu nesmíme podlehnout servilitě a nekriticky přijímat vše bez jakékoliv oponentury. Tak jako jsme přijali 2 procenta, tak otevřeně tvrdíme, že je potřeba se bavit o efektivitě vynaložených prostředků. Umění není utratit 2 procenta, umění je utratit je správně a tak, aby to dávalo smysl. V tuto chvíli nepovažujeme správné otevírat diskuzi k přijetí Ukrajiny do NATO a odmítáme vyslání vojsk NATO na Ukrajinu,“ dodal Havlíček.

Clinton v projevu na Hradě také uvedl, že selhal, když se snažil učinit Rusko partnerem. „Udělal jsem, co bylo v mých silách,“ řekl.

V projevu připomněl Zakládající akt Rusko - NATO podepsaný v roce 1997. „Selhali jsme, Rusko se vydalo jiným směrem, ale je důležité pokoušet se učinit správnou věc,“ řekl. V příštích 25 letech podle něj nastane doba, kdy budou mít lidé šanci napsat novou historii, která bude lepší.

„V USA, a mně je to líto, existují lidé, kteří se domnívají, že je to celé nějaká zástěrka, hra a že Amerika do toho vkládá příliš mnoho peněz, ale to je nesmysl,“ uvedl Clinton v Praze k americkým dohadům ohledně podpory Ukrajiny.

Clinton v projevu ocenil českou pomoc Ukrajině, ČR byla podle něj první ze členských zemí NATO, která začala zemi napadené Ruskem pomáhat a nadále v tom pokračuje.

„Premiér Fiala byl mezi prvními evropskými vůdci, kteří po invazi navštívili Ukrajinu a vy, pane prezidente, jste se stal prvním evropským vůdcem, který navštívil na Ukrajině východní frontu,“ ocenil cesty českých špiček na Ukrajinu Clinton. Ocenil i to, že Češi poskytli „obrovskou vojenskou pomoc Ukrajině“ a jejich pomoc nekončí. „Doufám, že svoji roli odvede i náš kongres,“ poznamenal Clinton. Děkoval i za českou snahu zajistit munici pro Ukrajinu.

Vstup České republiky a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát uvedl Clinton. Rozšíření bylo podle něj správné. Rozhodnutí o rozšíření bylo dobrou investici a rozumným rizikem, řekl.

Billa Clintona na pódiu hradní bezpečnostní konference přivítal dlouhý potlesk. „Wow, děkuji vám, velice vám děkuji. Děkuji vám, pane Vondro, za vaše vzpomínky, za vaši šlechetnost, podařilo se vám, že mám pocit, že se to všechno odehrálo včera. Chybí mi prezident Havel a chybí mi i Madeleine Albrightová, ale jsem rád, že po 25 letech jsem mohl přijet a vystoupit za nás za všechny tři. Chci také poděkovat lordu Robertsonovi, bývalému generálnímu tajemníkovi NATO, že je tady,“ uvedl Bill Clinton a děkoval mj. i prezidentu Pavlovi.

„Václav Havel byl obdivuhodný muž,“ pronesl také Clinton a připomněl i to, že Havel byl dramatik, který však měl pevné názory. „Určitě předtím, než se stal prezidentem, tak si nikdo nedovedl představit, že bude vrchním velitelem ozbrojených sil této země, protože on byl dramatik se spoustou představivosti, ale měl pevný názor v jedné oblasti. Od první chvíle, kdy jsme se potkali spolu s Madeleine Albrightovou v krásné katedrále, hovořil o tom, že ČR nebude nikdy zcela bezpečná, pokud nebude součástí celoevropského systému bezpečnosti ukotveného v NATO. Trvalo to několik let, než jsme to celé dokončili,“ vzpomínal Clinton.

„Nám by se to nikdy nepodařilo, nebýt Václava Havla a jeho vedení. Protože on za tím šel,“ upozornil.

Prezidenta USA Billa Clintona vyrazil na konferenci uvést europoslanec ODS, bývalý ministr obrany i zahraničí Alexandr Vondra, který je i někdejším velvyslancem v USA. 

„Byly tam tři výjimečné osobnosti, dva muži, jedna žena, kteří pomohli vydláždit cestu k našemu dlouhodobému bezpečnostnímu cíli. Dva z nich již nejsou mezi námi, dívají se na nás z nebes, je to Madeleine Albrightová a samozřejmě prezident Václav Havel. Třetí z nich - a řekl bych ten nejvýznamnější člověk - je stále tady a ve velice dobré kondici. Moc jste se nám líbil v Redutě,“ uvedl Vondra a pobavil Billa Clintona narážkou na jeho návštěvu jazzového klubu.

„Byl jste to vy, pane prezidente Clintone, kdo jste učinil to nejzásadnější rozhodnutí. Pozval jste nás, projevil jste odvahu, protože všichni si pamatujeme, že jste musel přesvědčit mnohé pochybující ve vaší vládě. Prokázal jste moudrost a také vytrvalost,“ dodal Vondra a děkoval Clintonovi.

„Bezprecedentní zkouškou prochází i samotná transatlantická jednota. NATO bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat se stejnou pozorností jako k bezpečnostním zárukám,“ upozornil při projevu na Hradě Petr Pavel. Podle něj však evropské země konečně pochopily, co je ve hře.

„Situace si bude pravděpodobně žádat, abychom do obrany v budoucnu investovali ještě více. Evropa musí umět za svou bezpečnost převzít mnohem větší díl odpovědnosti - nikoli záda ke Spojeným státům, ale právě naopak,“ apeloval Pavel.

Pavel vyzval mj. k tomu, aby se okamžitě navýšila průmyslová výroba ve všech základních segmentech obranného průmyslu a zvýšily se bojové kapacity jednotlivých evropských armád - důsledně se při tom mají uplatňovat inovace a zkušenosti z ukrajinského bojiště. Nutné je také udržet soudržnost NATO. „Kremelský režim si je této podmínky samozřejmě vědom a proto vůči evropským demokraciím zesluje své dlouhodébé hybridní působení a informační operace,“ dodal Pavel.

„Vidíme, že se Rusko nesmířilo se ztrátou svého vlivu. Nebýt spojeneckého závazku, není vyloučené, že bychom pod pochybnou záminkou čelili my, nebo naši sousedi na východ od našich hranic, podobné zvůli jako dnes Ukrajina,“ říká v projevu na konferenci Hradě Petr Pavel. 

„Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové bylo, že se Česko spolu s přáteli dokázalo prozíravě chopit vzniklé příležitosti a dovést svou atlantickou integraci k cíli. Vstup do NATO přitom nebyl samozřejmostí. Své odpůrce měl nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě,“ připomněl Pavel i debaty v USA, zda rozšířit NATO o země střední Evropy. Pavel proto ocenil ty, kdo se nejvíc zasloužili o to, že USA a další spojenci vzali myšlenku rozšíření za svou.

„Proto jsem do Prahy pozval Billa Clintona, 42. prezidenta Spojených států a dobrého přítele České republiky, “ uvedl Pavel a děkoval Clintonovi za jeho energii, vstřícnost, optimismus i to, že i „díky vám a vaší administrativě, zejména pak české rodačce a dobé přítelkyni Václava Havla Madeleine Albright“ došlo k přijetí ČR do NATO. 

„Rozsah Putinovy agrese proti Ukrajině i brutalita ruských jednotek pro nás byla šokem,“ uvedl v projevu Petr Pavel. „Další rok bohužel potvrdil, že válka jen tak neskončí. Nenaplnily se příliš smělé naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, okupanty ze své země vytlačí. Ukrajina se dostává do defenzivy. Ukrajinci, kteří poznali, čeho je agresor schopen, přesto, nebo právě proto, se statečně brání dál a vzdorují. Vědí, že bojují o přežití a o svou vlastní budoucnost. Chtějí totéž, co jsme chtěli vždy my - právo žít v míru a svobodně se rozhodovat o svém dalším osudu,“ pokračuje Pavel.