Spory Fialy a Tuska s Ficem a Orbánem: V4 je jen prázdná slupka, míní politolog. Zrušil by ji?

Rozdíly v náhledu na konflikt mezi Českem a Polskem na jedné straně a Slovenskem a Maďarskem na druhé byly znatelné mimo jiné při jednání premiérů zemí V4 v Praze předminulý týden. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) také minulý týden oznámil, že se v dohledné době neuskuteční konzultace kabinetů ČR a SR.

„Máme za sebou velmi dlouhé jednání, ale také velmi otevřené a upřímné, a z tohoto hlediska důležité,“ hlásil Fiala po setkání premiérů V4 v Praze. I nadále přitom vynikají v přístupu k válce na Ukrajině a především ohledně pomoci zemi napadené Ruskem. Podle Fialy ale existují věci, na kterých se skupina shodne. 

Mezi zeměmi dál existují rozdíly, což se nezměnilo, konstatoval Fiala. „Současně jsme také zjistili, že existují věci, na kterých se shodneme. A témata, u kterých má smysl, aby naše země spolupracovaly,“ uvedl a zmiňoval energetiku, boj proti migraci či zemědělství.

Putin jako válečný zločinec

Fiala a jeho polský protějšek zdůrazňují nutnost vytrvalé podpory Ukrajiny po všech stránkách. Tusk nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, o tom, kdo je agresor a kdo oběť, podle něj není pochyb. S tím souhlasí i Fiala.

Zdrženlivě se naopak k pozici Putina a vojenské pomoci Ukrajině stavějí slovenský premiér Robert Fico a šéf maďarské vlády Viktor Orbán, kteří i na tiskové konferenci po jednání opakovaně hovořili o nutnosti co nejrychlejších mírových rozhovorů. Všichni čtyři premiéři se ale shodli, že jejich země neplánují poslat vojáky na Ukrajinu.

Premiéři zemí V4 dorazili na jednání do Prahy (27.2.2024). | ČTK / Deml Ondřej

V pátek maďarský premiér Viktor Orbán podtrhl rozdílnost náhledu na řadu věcí - u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848, vyzval ke vzpouře proti Bruselu, který se podle něj snaží zatáhnout Maďarsko do války a vnutit mu své představy, které odporují maďarskému cítění.

Maďaři ale podle něj už nejsou ve svém odporu osamoceni, po Slovácích se probouzejí i Češi a další národy, míní Orbán.

Orbán podle serveru Telex.hu hovořil o tom, že se už probrali Slováci, Češi a Italové se probouzejí, Nizozemci už jsou na nohu a vzbouřili se i Američané: „To bude zlom. Na začátku roku jsme byli sami, na konci roku budeme mít ve světě většinu,“ tvrdil.

Zatímco Češi se snaží o další pomoc Ukrajině v podobě spojeneckého nákupu munice pro ukrajinskou armádu, maďarský premiér pomoc Ukrajině na poli EU často zdržuje a blokuje.

Projev maďarského premiéra Viktora Orbána (15.3.2024) | ČTK / AP / Szilard Koszticsak

Zatímco Češi a Slováci přerušili mezivládní konzultace, polský premiér Donald Tusk s Fialou naopak předminulý týden oznámili, že se uskuteční společné zasedání vlád ČR a Polska. Naposledy se konalo loni v červenci v polských Katovicích. Podle českého velvyslance ve Varšavě Břetislava Dančáka by se mělo uskutečnit na podzim, termín se ale stále hledá.

Český velvyslanec v Polsku Dančák přitom míní, že by bylo jednoduché spolupráci ve formátu V4 ukončit, jedinou právně zakotvenou institucí je Mezinárodní visegrádský fond.

„To je jednoduché řešení, ale žijeme v době, kdy jednoduchá řešení nepřináší nejlepší výsledky. Myslím si, že má větší smysl investovat čas a aktivitu do něčeho, co může svědčit z dlouhodobého hlediska i o naší určité míře odpovědnosti vůči středoevropskému regionu,“ poznamenal velvyslanec.

Bez Visegrádské skupiny by podle Dančáka zbylo sousedství se zeměmi, se kterým si stejně Česko bude muset poradit a rozvíjet ho ku prospěchu české zahraniční politiky a českých národních zájmů.

„Takže pokud je tam nějaký prostor pro debatu uvnitř existujícího formátu, jako je V4, tak se o to pokoušejme a dělejme to. Pokud to opravdu nepůjde, tak prostě ten Visegrád skončí,“ uvedl velvyslanec.

Jednání premiérů mělo podle něj smysl minimálně v tom ohledu, že všichni zřetelně viděli protiklady a mohli si vytvořit názor, zda je smysluplnější konání jedné či druhé strany.

Rozpuštění V4 by podle politolofga Vratislava Havlíka však momentálně nedávalo smysl. „Odchodem z V4 byste ztratili jakoukoliv možnost působit na ty, se kterými nesouhlasíte, tedy na Fica a Orbána. A ztratili byste platformu, kde jim toto můžete sdělovat,“ míní.

„Je otázka, jak moc o tu platformu stojíte, protože samozřejmě tím, že jste členy, je o vás i tak referováno. Ale pořád si myslím, že je výhodnější tu spolupráci na nějaké základní úrovni ponechat,“ dodal Havlík. 

Před jednáním V4 se v Praze sešli Fiala s Tuskem. Jejich schůzka mohla být vnímána i jako příprava na následující setkání všech čtyř předsedů vlád.

„Bylo jednoznačně dobře, že se potkali premiéři Tusk a Fiala nejdříve bilaterálně,“ řekl velvyslanec. To, že hned poté následovala schůzka premiérů V4, podle něj bylo zajímavě načasované. „Ale pro nás bylo klíčové, aby premiér Tusk navštívil Českou republiku a Prahu v rámci oficiální návštěvy,“ dodal.

Česko-polské vztahy v minulosti zatěžoval mimo jiné spor ohledně těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic kvůli zátěži pro život obyvatel i životní prostředí. Otázka se vyřešila mezistátní dohodou o řešení vlivu těžební činnosti, kterou podepsali v lednu 2022 Fiala a tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki.

Zatímco opoziční strany či ekologické organizace kritizovaly dohodu jako nedostatečnou a uspěchanou, podle Dančáka byla dojednána s velkou pečlivostí a se zohledněním reálných dopadů. „V tuto chvíli, myslím, česká ani polská strana nevidí zásadní důvod k hlubší revizi dohody,“ poznamenal velvyslanec. Je podle něj funkční.

Premiéři zemí V4 dorazili na jednání do Prahy (27.2.2024). | Blesk:Jakub Poláček

Podle politologa Vratislava Havlíka rozpad V4 s největší pravděpodobností aktuálně nehrozí. 

„Visegrádská spolupráce je minimálně na té kulturní úrovni natolik zaběhlá, že není důvod ji rušit,“ říká a pokračuje: „Ono není co rušit, ona už vlastně neexistuje. Existuje formálně, ale na té nejvyšší politické úrovni, na které máte koordinovat společné aktivity třeba směrem k Evropské unii, už ta visegrádská spolupráce moc neexistuje,“ vysvětlil Havlík. „V4 je prázdná slupka,“ dodal. 

Zvykli si na neshody

Havlík připomíná, že v rámci visegrádské spolupráce probíhají mezi členskými zeměmi i různé kulturní aktivity či výměny studentů. „To sice z pohledu velkých témat, jako je postoj k Rusku, zní jako marginálie, ale vlastně je to dlouhodobě poměrně úspěšné,“ uvedl Havlík pro Blesk. 

Podle Havlíka nejsou neshody ve V4 ničím neobvyklým. „Výroky Viktora Orbána a Roberta Fica už zacházejí příliš daleko, ale visegrádská spolupráce je zvyklá na velmi časté neshody v záležitostech týkající se Evropské unie nebo postojů Evropské unie,“ uvedl politolog. 

Ostatně i Orbán míní, že Visegrád žije. Také Tusk, který před jednáním v Praze vyjádřil pochyby o smyslu pokračování formátu V4, posléze poznamenal, že rozdíly nejsou tak fundamentální, jak by se mohlo zdát.