Povinná vojna v Česku: Poslanec odmítl démonizaci Řehky, společnost prý vyměkla. Co říká politolog?

V současné době má česká armáda k dispozici 23 600 profesionálních vojáků, další čtyři tisíce slouží u vojenské policie a dalších orgánů. Deset tisíc lidí má Česko v zálohách. Cílem armády je ale počet 30 tisíc profesionálů. 

„Připustíme-li si, že se svět dramaticky nezmění k lepšímu, bude Česká republika do budoucna potřebovat ještě více, než je těch 30 a 10 tisíc. Takže je nutné zvažovat nějakou formu povinné či dobrovolné vojenské služby, abychom generovali dostupné zálohy,“ řekl Řehka v pořadu Hráči.

Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, díky kterým stát získá přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody ale podle něj nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. „Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. 

Odvody, které si mnozí pamatují z dob minulého režimu, nehrozí ani podle premiéra. „Nikdo se nemusí bát povinné vojny,“ uvedl Fiala. Podobně se vyjádřila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která naznačila spolupráci s vysokými školami či diskuzi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. 

Černochová a Metnar mají problém: Obrana nekoupila chemikům potřebné vybavení, tvrdí NKÚ

Řehky se zastal i člen Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Kašník (ODS), podle kterého je náčeník Generálního štábu „zbytečně démonizován“. O tom, kam se bude ubírat současná situace podstavu české armády, podle něj budou rozhodovat politici. 

„Jen totálně nezodpovědný politik může nevnímat současné bezpečnostní hrozby nebo tvrdit, že nás se to netýká. Je naší povinností dělat vše, abychom byli schopni případnému nebezpečí čelit nejen profesionální armádou, ale jako celá společnost,“ řekl Kašník pro Blesk. „Můj názor je takový, že jsme si na bezpečí příliš zvykli a to může mít nedobré následky. Společnost jako by změkla, je mentálně demilitarizovaná. Obrana vlasti je pro nás formou fráze. Jsem přesvědčen, že by měla být budována připravenost občanů zapojit se do obrany země, pokud to bude nutné,“ dodal Kašník. 

Důvod zasáhnout lidem do života povinným odvodem na vojenskou službu nevidí ani poslanec Michal Zuna (TOP 09). Některé změny by se ale odehrát měly. „Otevření tématu navýšení obranyschopnosti země je zcela na místě,“ uvedl pro Blesk. „Evropa už není tak bezpečné místo, jako před únorem 2022. Čelíme situaci, kdy máme za hranicemi válku a musíme se vypořádat s hrozbou Ruska, které se v celostátním TV vysílání netají svou chutí posunout až po Berlín,“ dodal Zuna a připomněl, že země sousedící s Ruskem jako Finsko a Estonsko nikdy povinné vojenské odvody nezrušily. 

Prezidentský adrenalin Petra Pavla: Utajený seskok padákem!

S Řehkou souhlasí i další člen Výboru pro bezpečnost PSP Martin Exner (STAN). „Doba je zlá a musíme být připraveni se bránit. Byl bych pro několikaměsíční výcvik v blízkosti bydliště obvykle na 8 hodin denně po dokončení vzdělávání,“ uvedl pro Blesk. „Samozřejmě by se pro to musely připravit podmínky, které dnes nejsou,“ dodal Exner. 

Téma podstavu armády vnímá i politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je to problém a armáda má právo se k tomu vyjádřit v demokratické společnosti. Nelze před problémy zavírat oči,“ uvedl pro Blesk.