Fiala před summitem v Paříži: Česko nepošle na Ukrajinu vojáky a neuvažuje o povinné vojně
V Paříži se dnes koná summit o pomoci Ukrajině, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou delegaci vede premiér Petr Fiala. Slovenský premiér Robert Fico vyslovil obavy z další eskalace konfliktu na Ukrajině a uvedl, že svolal na pondělí bezpečnostní radu státu. Sdělil také, že několik členských zemí NATO a EU chce vyslat na Ukrajinu své vojáky, k čemuž Fiala před odletem na summit uvedl, že to Česko neplánuje. Stejně se nikdo nemusí bát, že by se uvažovalo o povinné vojně, dodal. Povinnou vojnu zmínil v minulých dnech šéf armády Karel Řehka, pro odvody se vyslovil i prezident Petr Pavel.
Podle agentury AFP se neočekává, že by na dnešním summitu byla ohlášena nová vojenská pomoc Ukrajině. Podle francouzských představitelů se bude jednat o způsobech, jak napadené zemi pomáhat efektivněji a rozhodněji. Ukrajinští představitelé poukázali v neděli, že zhruba polovina západní vojenské pomoci se do země dostává se zpožděním.
Jednání se zúčastní celkem dvacítka prezidentů a premiérů především evropských zemí. Nedorazil například maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za hlavního evropského spojence ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na rozdíl od původních informací francouzského tisku naproti tomu dorazil slovenský premiér Robert Fico, který je kritický k další vojenské pomoci Ukrajině. V neděli uvedl, že z agendy jednání „běhá mráz po zádech“. Dnes na sociální síti oznámil, že se na Západě schyluje k nejhoršímu řešení: „Obávám se, že Západ jde na Ukrajině do nejhoršího řešení, do totální eskalace napětí. I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, učiním vše, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině,“ řekl Fico ve videu a na dnešek kvůli summitu svolal mimořádné jednání vlády a zasedání bezpečnostní rady státu.
Fiala: Povinná vojna v Česku nebude
Pak Fico prohlásil, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci uvedla, že nic podobného neslyšela ani nečetla. Chce vyčkat, s čím přijede Fiala z Paříže.
Sám český premiér před odletem uvedl, že Česko se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu a neplánuje zavést povinnou vojnu. Že armáda o možnosti odvodů uvažuje, řekl minulý týden v pořadu Hráči na Blesk.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Připustíme-li si, že se svět dramaticky nezmění k lepšímu, bude Česká republika do budoucna potřebovat ještě více (vojáků pon. red.), než je těch 30 a 10 tisíc. Takže je nutné zvažovat nějakou formu povinné či dobrovolné vojenské služby, abychom generovali dostupné zálohy,“ řekl Řehka v pořadu Hráči.
K tématu se včera vyslovil i prezident Petr Pavel. Podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova.
Fiala chce řešit dodávky munice
Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat nejen o dodávkách munice a techniky, ale i o budování dlouhodobých výrobních kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a také o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. K Ficovi uvedl, že má dlouhodobě opačné názory než on. „Nebudeme ustupovat agresivnímu zlu. K míru nikdy nevedlo, že složíme zbraně a ustoupíme agresorům,“ řekl. Důležité je udržet ruskou agresivitu co nejdál od našich hranic, uvedl rovněž.
Fiala bude na summitu hovořit i o české snaze získat pro Ukrajinu munici z mimounijních zemí. Pavel na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově uvedl, že Česko má možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů ráže 122 milimetrů. Podle Černochové by se pomoc mohla na Ukrajinu dostat v řádu měsíců, možná třech.
Zelenskyj poslal videovzkaz
Úvodem simmtu promluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Zejména v posledních měsících jsme svědky přitvrzování ruského režimu, což bohužel krutě ilustrovala smrt (hlavního odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina) Alexeje Navalného,“ řekl Macron. „Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“ dodal hostitel summitu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal ale videovzkaz, ve kterém poděkoval francouzskému prezidentovi za podporu a za bezpečnostní dohodu, kterou Francie a Ukrajina nedávno podepsaly. Uvedl, že se těší na Macronovu návštěvu Ukrajiny. Zelenskyj také poděkoval lídrům všech zemí, které poslední dva roky pomáhají Ukrajině. „Společně už jsme zachránili miliony životů a společně musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit svou agresi na další země,“ řekl ve veřejné části projevu, která byla zpřístupněna médiím.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval v velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.
Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.
Ruský raketový útok v noci na sobotu 5. října zcela zničil obytný dům v obci Lapajivka nedaleko Lvova a připravil o život čtyřčlennou rodinu. Pod troskami zahynuli rodiče, jejich patnáctiletá dcera a jeden z prarodičů. Další člen rodiny, jenž se v tu chvíli nacházel mimo dům, byl vážně zraněn. Zasaženy byly i okolní domy, z nichž dvě ženy skončily v nemocnici a tři další lidé potřebovali ošetření přímo na místě. Podle Lvovské oblastní prokuratury na Telegramu šlo o nejrozsáhlejší kombinovaný úder na region od začátku války.
Útok zasáhl také průmyslové a energetické objekty ve Lvově a okolí. Na místě nyní pracují státní zástupci, vyšetřovatelé, experti na výbušniny i forenzní specialisté, kteří dokumentují válečné zločiny Ruska. Pod procesním dohledem Lvovské oblastní prokuratury bylo zahájeno vyšetřování pro porušení zákonů a zvyklostí války, které mělo za následek smrt civilistů.
