Fiala před summitem v Paříži: Česko nepošle na Ukrajinu vojáky a neuvažuje o povinné vojně
V Paříži se dnes koná summit o pomoci Ukrajině, který pořádá francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou delegaci vede premiér Petr Fiala. Slovenský premiér Robert Fico vyslovil obavy z další eskalace konfliktu na Ukrajině a uvedl, že svolal na pondělí bezpečnostní radu státu. Sdělil také, že několik členských zemí NATO a EU chce vyslat na Ukrajinu své vojáky, k čemuž Fiala před odletem na summit uvedl, že to Česko neplánuje. Stejně se nikdo nemusí bát, že by se uvažovalo o povinné vojně, dodal. Povinnou vojnu zmínil v minulých dnech šéf armády Karel Řehka, pro odvody se vyslovil i prezident Petr Pavel.
Podle agentury AFP se neočekává, že by na dnešním summitu byla ohlášena nová vojenská pomoc Ukrajině. Podle francouzských představitelů se bude jednat o způsobech, jak napadené zemi pomáhat efektivněji a rozhodněji. Ukrajinští představitelé poukázali v neděli, že zhruba polovina západní vojenské pomoci se do země dostává se zpožděním.
Jednání se zúčastní celkem dvacítka prezidentů a premiérů především evropských zemí. Nedorazil například maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za hlavního evropského spojence ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na rozdíl od původních informací francouzského tisku naproti tomu dorazil slovenský premiér Robert Fico, který je kritický k další vojenské pomoci Ukrajině. V neděli uvedl, že z agendy jednání „běhá mráz po zádech“. Dnes na sociální síti oznámil, že se na Západě schyluje k nejhoršímu řešení: „Obávám se, že Západ jde na Ukrajině do nejhoršího řešení, do totální eskalace napětí. I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, učiním vše, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině,“ řekl Fico ve videu a na dnešek kvůli summitu svolal mimořádné jednání vlády a zasedání bezpečnostní rady státu.
Fiala: Povinná vojna v Česku nebude
Pak Fico prohlásil, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci uvedla, že nic podobného neslyšela ani nečetla. Chce vyčkat, s čím přijede Fiala z Paříže.
Sám český premiér před odletem uvedl, že Česko se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu a neplánuje zavést povinnou vojnu. Že armáda o možnosti odvodů uvažuje, řekl minulý týden v pořadu Hráči na Blesk.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Připustíme-li si, že se svět dramaticky nezmění k lepšímu, bude Česká republika do budoucna potřebovat ještě více (vojáků pon. red.), než je těch 30 a 10 tisíc. Takže je nutné zvažovat nějakou formu povinné či dobrovolné vojenské služby, abychom generovali dostupné zálohy,“ řekl Řehka v pořadu Hráči.
K tématu se včera vyslovil i prezident Petr Pavel. Podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova.
Fiala chce řešit dodávky munice
Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat nejen o dodávkách munice a techniky, ale i o budování dlouhodobých výrobních kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a také o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. K Ficovi uvedl, že má dlouhodobě opačné názory než on. „Nebudeme ustupovat agresivnímu zlu. K míru nikdy nevedlo, že složíme zbraně a ustoupíme agresorům,“ řekl. Důležité je udržet ruskou agresivitu co nejdál od našich hranic, uvedl rovněž.
Fiala bude na summitu hovořit i o české snaze získat pro Ukrajinu munici z mimounijních zemí. Pavel na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově uvedl, že Česko má možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů ráže 122 milimetrů. Podle Černochové by se pomoc mohla na Ukrajinu dostat v řádu měsíců, možná třech.
Zelenskyj poslal videovzkaz
Úvodem simmtu promluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Zejména v posledních měsících jsme svědky přitvrzování ruského režimu, což bohužel krutě ilustrovala smrt (hlavního odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina) Alexeje Navalného,“ řekl Macron. „Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“ dodal hostitel summitu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal ale videovzkaz, ve kterém poděkoval francouzskému prezidentovi za podporu a za bezpečnostní dohodu, kterou Francie a Ukrajina nedávno podepsaly. Uvedl, že se těší na Macronovu návštěvu Ukrajiny. Zelenskyj také poděkoval lídrům všech zemí, které poslední dva roky pomáhají Ukrajině. „Společně už jsme zachránili miliony životů a společně musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit svou agresi na další země,“ řekl ve veřejné části projevu, která byla zpřístupněna médiím.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
