Vondra lídrem Spolu. Syna má i s českou političkou, restartoval kariéru v Bruselu

Někdejší mluvčí Charty 77 i prezidenta Václava Havla Alexandr Vondra je jedním z posledních představitelů československého disentu ve vysoké politice. Během své politické kariéry byl místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, ministrem zahraničních věcí a obrany, senátorem a nyní je europoslancem.

Vondra je vedle toho i čtyřnásobným otcem. Tři děti má s manželkou Martinou, nemanželského syna Jáchyma pak s dvojkou kandidátky Spolu, tedy s europoslankyní Veronikou Vrecionovou, která v té době pracovala v zahraničním protokolu kanceláře prezidenta republiky právě za Havla.

Kdo je Alexandr Vondra?

• Datum a místo narození: 17. srpna 1961 v Praze
• Vzdělání: vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
• Aktuální funkce: europoslanec (od července 2019)
• Profesní kariéra: Správce asijských sbírek Náprstkova Muzea (1985 - 1987), vydavatel samizdatového časopisu Revolver revue. Po podpisu Charty 77 vystřídal řadu profesí - živil se jako noční hlídač, topič či programátor.
• Politické působení: od 80. let aktivní v disentu, mluvčí Charty 77 (1989), později jeden ze zakladatelů Občanského fóra (1989), poradce prezidenta Václava Havla (1990 - 1992), první náměstek ministra zahraničí (1992 - 1997), český velvyslanec v USA (1997 - 2001), ministr zahraničí (2006 - 2007, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (2007 - 2009), ministr obrany (2010 - 2012), senátor za Litoměřicko (2006 - 2012)
• Stranická kariéra: člen ODS (od 2006)
• Rodina: manželka Martina Vondrová + děti Vojtěch, Anna a Maria; expartnerka Veronika Vrecionová + syn Jáchym Vrecion

Disident Vondra

Alexandr Vondra byl v roce 1989 jedním z mluvčích Charty 77. Za účast na Palachově týdnu byl v únoru 1989 odsouzen k dvouměsíčnímu podmíněnému trestu, který byl v září téhož roku změněn na nepodmíněný, mimo jiné proto, že Vondra byl jedním z organizátorů podpisové akce pod výzvou Několik vět.

V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Po pádu komunistického režimu začal působit v diplomacii a v letech 1990 až 1992 byl zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Václava Havla. V létě 1992 přešel na nově ustavené české ministerstvo zahraničí a do roku 1997 byl prvním náměstkem ministra. Byl mimo jiné českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO.

V únoru 1997 zamířil jako velvyslanec do USA a o pár měsíců později byl mezi kandidáty na křeslo ministra zahraničí po Josefu Zieleniecovi. Funkci však odmítl - z rodinných důvodů a také proto, že se chtěl podílet na cestě ČR do NATO.

Cesta do nejvyšších pater české politiky

Po návratu z USA byl Vondra od srpna 2001 jmenován vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze v roce 2002. O rok později se opět stal náměstkem ministra zahraničí. Ve funkci skončil v srpnu 2003. V témže roce údajně odmítl nabídku ODS stát se jejím kandidátem na eurokomisaře. ODS ho na stejnou funkci navrhovala i v říjnu 2009, vláda nakonec nominovala Štefana Füleho.

Volby do europarlamentu 2024: Termín, kandidáti a favorité

V říjnu 2006 získal jako kandidát ODS na Litoměřicku senátorský mandát. To byl již měsíc ministrem zahraničí ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), od ledna 2007 do května 2009 pak byl v druhé Topolánkově vládě místopředsedou pro evropské záležitosti. Patřil mezi výrazné zastánce umístění amerického protiraketového radaru v ČR.

Problém Promopro a restart kariéry

V červnu 2010 byl zvolen místopředsedou ODS a o měsíc později se stal ministrem obrany ve vládě Petra Nečase (ODS).

Z politiky odešel v roce 2012, mj. v důsledku kauzy Promopro, která se týkala podezřelých zakázek během českého předsednictví Radě EU. Vondra měl jako místopředseda vlády přípravu předsednictví na starosti.

Ministerstvo obrany opustil až v prosinci 2012, svůj krok zdůvodnil ztrátou důvěry voličů v podzimních senátních volbách, ve kterých neobhájil svůj mandát na Litoměřicku. Po odchodu z politických funkcí publikoval či přednášel - mj. mezinárodní a bezpečnostní vztahy na CEVRO Institutu.

Politickou kariéru pak restartoval ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019, když se díky preferenčním hlasům dostal z 15. místa kandidátky mezi čtyři zvolené europoslance za ODS.

Syna má i s europoslankyní Vrecionovou

Vondra je ženatý, s manželkou Martinou, která pracuje jako učitelka a terapeutka, vychovali syna Vojtěcha (1991) a dcery Annu (1993) a Marii (1996). Dalšího syna Jáchyma (1992) má ze vztahu se současnou europoslankyní Veronikou Vrecionovou.

„Vedli jsme tady velmi intenzivní diskuze jak uvnitř ODS, tak s našimi partnery v rámci Spolu, tak i ve vztahu k veřejnosti o tom, jak vlastně do těchto voleb máme jít. Nakonec jsme se v posledních dnech a týdnech rozhodli, že do toho půjdeme jako Spolu a já za tím rozhodnutím pevně stojím,“ uvedl Vondra při představování společné kandidátky a mával přitom dohodnutým desaterem, které podepsali všichni z popředí kandidátky.

Dvojkou kandidátky bude přitom právě Vrecionová (ODS), trojkou myšlenkově poněkud nesourodé kandidátky je Vondrův oponent Luděk Niedermayer (TOP 09) a čtyřkou Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Můžeme v těchto volbách vyhrát, nebude to jednoduché, nebude to podle mně jenom na jednoduché lince Antibabiš - Babiš, bude to i o evropských politikách a o tom, jaké mají dopady tady v naší zemi, na naše občany, na naší prosperitu, ale jsem přesvědčen, že to můžeme zvládnout. Jsem pro to připraven, a věřím, že všichni ostatní, hodit stranou ty diskuze, kterými jsme si prošli,“ vzkazoval Vondra s tím, že udělá vše pro to, aby vyhráli.