18°C
Expert o prezidentských volbách v Rusku: „Putin vyhraje.“ A jak by vypadaly volby s Navalným?
Ruské prezidentské volby se blíží. Konat se budou po šesti letech a to již 15. – 17. března letošního roku. V současnosti jsou do nich zaregistrováni čtyři kandidáti – Vladimir Putin, Nikolaj Charitonov, Leonid Sluckij a Vladislav Davankov. Jediný protiválečný kandidát Boris Naděždin byl z voleb diskvalifikován. Má proti Putinovi vůbec někdo šanci? A jak by musely vypadat volby, ve kterých by proti sobě mohli stanout Putin s opozičním lídrem Alexejem Navalným? Na to Blesk Zprávám odpovídal prof. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D. z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Prezidentské volby v Rusku se budou konat 15. – 17. března. „Myslím, že od nich nemůžeme čekat vůbec nic překvapivého. Situace byla dost jednoznačná už před velkou invazí do Ukrajiny v roce 2022. Poslední volby v roce 2018 byly plně v režii Kremlu a šrouby se mezitím ještě výrazně utáhly v řadě ohledů, čehož posledním dokladem je smrt Navalného. Takže z mého pohledu skutečně nelze čekat nic jiného než vítězství prezidenta Putina,“ řekl Blesk Zprávám prof. Ing. Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D. z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Od ruských voleb rozhodně nelze očekávat, že by proběhly demokraticky. „Volby jsou rozhodně zkorumpované. Známý je výrok mluvčího Dmitrije Peskova, který před časem prohlásil, parafrázuji, že prezidentské volby v Rusku nejsou demokratickou volbu, protože je to zbytečně nákladné a všichni víme, řekl tehdy Peskov, že prezident Putin vyhraje. Myslím, že zmínil dokonce nějakých 95 procent, že prezident Putin vyhraje jednoznačně, to si prostě myslí úplně všichni, pokud mezitím nezemře, ale jinak není žádná šance na nic jiného,“ sdělil Kratochvíl.
Putin musí mít naprostou většinu
To ostatně naznačuje i fakt, že byl protiválečný kandidát Boris Naděždin z ruských prezidentských voleb diskvalifikován. „Dokonce i ve chvíli, kdy se objevil jediný kandidát, který se přitom velmi opatrně vyjadřoval ve prospěch brzkého ukončení válečného konfliktu s Ukrajinou, byl neznámý a neměl šanci na vítězství, byl volební komisí vyřazen a nemůže se voleb zúčastnit právě v obavě, že by se ukázalo, že třeba nějaká podstatná menšina podporuje ukončení války. Ruské úřady prostě dělají úplně všechno pro to, aby neměl Putin jakéhokoliv protivníka, neměl jakékoliv problémy s výrazným vítězstvím,“ upozornil Kratochvíl.
Voliče v Rusku se nesnaží ovlivňovat jenom propaganda, ale například i instituce, ve kterých pracují, nutí je totiž chodit k volbám. „Není to jenom propaganda skrze naprostou likvidaci, neexistenci nezávislých médií, naprosté ovládnutí státní televize, připomeňme, že v Rusku nemají veřejnoprávní média jako v České republice. Mašinérie funguje i na mnoha jiných rovinách, lidé z mnoha soukromých firem jsou vyzýváni nebo tlačeni k tomu, aby šli k volbám a volili prezidenta. Státní úřady specificky zase motivují své lidi k tomu, aby mnohdy prostřednictvím nátlaku volili ‚správného kandidáta‘. Sahá to od médií přes naprostou kontrolu veřejného prostoru až po konkrétní tlak na voliče a pak ještě nad to všechno je naprostá kontrola volebního systému, takže i kdyby náhodou čísla nebyla taková, jaká si Kreml přeje, dá se s nimi ještě manipulovat na úrovni centrální volební komise,“ vysvětlil Kratochvíl.
„Dalo by se říct, že určitým vítězstvím nebo úspěchem by bylo, kdyby získal třeba docela neznámý politik 10, 15, 20 procent hlasů, a to už by vypadalo, že to, co ruská média tvrdí, že ruská společnost je naprosto jednotná a zcela v jednom šiku a stojí za svým prezidentem, by se ukázalo jako iluze, a tohle nechtějí připustit,“ dodal Kratochvíl.
K čemu jsou další kandidáti?
Ukazuje se, že ruská veřejnost je z války již unavená a podporuje ji méně než dříve. „Samozřejmě nemáme úplně nezávislé průzkumy, ale teď nedávno se ptali ruských občanů v nějakém průzkumu, jakou jednu otázku by položili prezidentu Putinovi, a nejčastěji zmiňovaná otázka byla, kdy skončí válka s Ukrajinou? Z toho se jasně ukazuje, že nějaký entuziasmus a nadšení z toho, že budeme vést dlouhá léta válku, v ruské společnosti navzdory určité propagandě není,“ poukázal Kratochvíl.
Proti Putinovi nakonec stanou tři kandidáti. Kandidát komunistů Nikolaj Charitonov má podporu 3,3 procenta, uchazeč nacionalistů Leonid Sluckij 2,9 a zástupce strany Noví lidé Vladislav Davankov jedno procento, informovala ČTK s odkazem na průzkum společnosti Russian Field, kterou oslovil volební štáb Naděždina. Jeho podpora v současnosti dosahuje 7,8 procenta, Putinova přesahuje 62 procent.
„Ti kandidáti, které tam máme, jsou představitelé tzv. systémové opozice, to jsou ti, kteří nějakým způsobem velmi opatrně kritizují některé aspekty prezidentovy politiky například z hlediska životní úrovně důchodců, to jsou typicky komunisté. To je taková kouřová clona, vytvářejí zdání vnitřní plurality, že tady jsou i lidé, kteří nesouhlasí s prezidentem Putinem, ale v zásadě, když se podíváme na ty otázky, které jsou pro nás klíčové – invaze do Ukrajiny, demokracie v Rusku, lidská práva atd., tak tam žádná skutečná kritika, žádná skutečná opozice není. Takže si myslím, že je to spíš taková ritualizovaná forma, protože komunisté vždycky mají svého kandidáta, tak budou mít i teď kandidáta. Ten získá třeba 10 %, 12 %, možná ještě méně podle toho, jak velké budou manipulace, ale v posledních volbách Putin získal 76 %. Jsem si jistý, že bude chtít ukázat, že tentokrát je jeho podpora ještě vyšší, takže podle mě to bude víc než těch 76 %, aby se doložilo, že lid stojí za svým vůdcem,“ uvedl Kratochvíl.
Navalnyj versus Putin v prezidentských volbách?
Blesk Zprávy se zeptaly i na to, jak by potencionálně mohly probíhat prezidentské volby s již zesnulým opozičním lídrem Alexejem Navalným a Vladimirem Putinem. „Kdybychom si představili, že teď to jsou dva regulérní kandidáti, z nichž nikdo nemůže ovládat státní média, nemůže využívat zdroje státu ve prospěch vlastní kandidatury, kdyby nic z toho nebylo, kdyby to byli dva kandidáti, kteří například přicházejí po smrti nějakého prezidenta, jsou tu teď noví, bojují proti sobě, tak si umím představit, že Navalnyj skrze svojí kritiku korupce, protože jeho kampaň nebyla prozápadní, spíš protikorupční, tak si umím za takových okolností představit, že by Navalnyj mohl vyhrát, ale taková situace by vůbec nenastala ani kdyby Navalnyj byl naživu a ani kdyby nebyl ve vězení a ani kdyby mohl kandidovat. Takže nic z toho není splněno,“ řekl Kratochvíl.
Navalného nakonec postihl podobný osud jako šéfa žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, který Putina také veřejně kritizoval. „Myslím, že smrt Navalného potvrzuje, že Kreml nenechává nic náhodě. Třeba ta jeho videa, která ukazují rozsáhlou korupci a obrovské majetky, palác, který si Putin staví, tohle všechno chtějí zlikvidovat. A zároveň dát najevo těm, kteří by prezidenta chtěli kritizovat, že tohle je osud, který je čeká, předtím Prigožin, teď Navalnyj. Kdokoliv se prezidentovi postaví, tak je prostě zlikvidován,“ podotkl Kratochvíl.
„Za těch současných podmínek, i kdyby byl naživu, prostě by neměl šanci, možná v nějakých městech, jako je Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg by získal nějaké hlasy, třeba i desítky procent, ale v Rusku jako v celku by jednoznačně zvítězil současný prezident i tak,“ dodal Kratochvíl k hypotetickému scénáři prezidentských voleb v Rusku s Navalným.
Navalnyj v prezidentských volbách v roce 2012 nekandidoval, tehdy to odůvodnil tím, že Kreml nedovolí, aby byly spravedlivé. V roce 2018 však svůj úmysl změnil, a kandidovat na prezidenta se skutečně chystal. Volební komise však odhlasovala, že ke kandidatuře není způsobilý.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
