18°C
O úmrtí významného českého architekta, urbanisty a pedagoga Ivo Obersteina informovala v pondělí 17. ledna Česká komora architektů, jíž byl jedním ze zakládajících členů. Oberstein se narodil v roce 1935 ve Zdicích, v roce 1959 pak promoval na katedře urbanismu na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Hned po škole nastoupil do Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy, kde se podílel na koncepčním rozvoji celé Prahy.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1968, kdy společně se svým týmem získal první místo v anonymní urbanistické soutěži na výstavbu nové městské části v Praze pro 65 tisíc obyvatel, nazvanou Jihozápadní Město. Patří do ní například Lužiny, Stodůlky, ale také Nové Butovice, po letech se Oberstein podílel i na projektu tamního Centrálního parku.
Zemřela architektka Alena Šrámková (†92). Navrhla postmoderní budovu ČKD i Fakultu architektury ČVUT
Paneláky nesnášel
V souvislosti s výše jmenovanými městskými částmi si většina z nás představí paneláková sídliště pro desítky tisíc lidí. Nejzajímavější na tom je, že sám Ivo Oberstein měl k panelovým domům dost specifický vztah. „Paneláky jsem nenáviděl, ale udělal jsem se svým týmem maximum k polidštění a vyřešení veřejného prostředí ulic, náměstí i prostor uvnitř bloků,“ řekl Ivo Oberstein v jednom z rozhovorů v roce 2016.
„Brali jsme to jako ohromnou výzvu, chodili jsme po ostatních rozestavěných sídlištích, sledovali technologii sice rychlé, zato však značně hrubé výstavby. V maximální míře jsme se chtěli vyvarovat chyb, které jsme tam viděli. Měli jsme radost ze všeho, co se nám povedlo vyřešit lépe - byť to byly někdy jen zdánlivé maličkosti,“ dodal.
Návrh řešení výstavby Jihozápadního Města se podle komory architektů zásadně lišil od tehdejšího pojetí panelového sídliště. Uvnitř rozlehlých obytných bloků s parkovou úpravou byly postaveny školy, mateřské školy, hřiště, služby a vznikaly příjemné veřejné prostory.
Podle spolku Kruh, který se soustředí na popularizaci architektury, byl Obersteinův přístup k navrhování Jihozápadního města opravdu unikátní. „Ivo Oberstein navrhoval sídliště s velkou pozorností k detailu a sociálním aspektům, urbanismus je důkladně promyšlen, maximálně se snažil využít či zachovat okolní prostředí a do projektu zapojoval také mladší architekty, jako byl Tomáš Brix či Václav Králíček, kteří měli možnost se ,,volně“ projevit a doplnit svými postmoderními vstupy charakter sídliště.“ Oberstein nezapomínal ani na estetiku, v návrhu počítal s výtvarnými díly významných umělců jako je Kurt Gebauer či Jaroslav Róna.
Navrhl i Radnici Prahy 13
Na své „dítě“ nezanevřel Oberstein ani po revoluci V letech 1999 až 2005 pracoval na urbanistickém návrhu Slunečního náměstí a radnice Prahy 13 a hlasitě kritizoval i záměr výstavby mrakodrapů na Nových Butovicích.
„Návrh mrakodrapového komplexu Top Tower nerespektuje urbanistické, prostorové a kompoziční hodnoty konceptu Nových Butovic. Obytná území na západ od ulice Bucharovy nejsou území rozvojová, ale území stabilizovaná, dostavěná,“ napsal ve svém stanovisku ještě v prosinci 2023.
Blesk Podcast: Nádražní hala památkově chráněná nebyla, říká Hlaváček pdc, bp, Červený, Železný
