14°C
Pražané víno z Blatnice pod Svatým Antonínkem znali moc dobře, dle historických knih se sem dováželo už na přelomu 13. a 14. století. Když ho ale o dobrých 500 let později ochutnali v Blatničce, jeho chuť je velice mile překvapila. Navíc šlo o vůbec první podnik, který nabízel stáčené víno. Šlo tedy o výraznou změnu oproti tehdy obvyklým značkám jako Ludmila či Sklepmistr neb hradní svíce.
Vinárna Blatnička byla založena v roce 1970 v ulici Michalská 6 přímo v centru města Prahy pod jménem Slovácká Vícha Blatnička. Vinárna se postupně stala centrem pražských vysokoškoláků, umělců, hudebníků i politiků.
„Vinárnu tenkrát navštěvovala většina pražských vysokoškoláků. Velmi často do ní chodili i například Jiří Štaidl s krasobruslařkou Hanou Maškovou, režisér Oldřich Lipský či Petr Landovský. Stálým hostem býval napřklad i muzikant Laco Déczi,“ uvádí Monika Kořínková, marketingová ředitelka společnosti Víno Blatel, které provozuje vinárnu a restauraci nepřetržitě od svého vzniku.
„Prostory vinárny se staly rovněž inspirací pro spisovatele a novináře Pavla Frýborta. Hlavní hrdina jeho románu Vekslák si sjednával schůzky právě v Blatničce,“ doplnila Kořínková. O velké oblibě Blatničky věděla i komunistická státní bezpečnost, nebylo tedy nic neobvyklého, že mezi hosty seděl i „tajnej“, ti ho ale podle vyprávění místních štamgastů vždy neomylně rozpoznali.
Obliba Blatničky rychle rosta, zastavit se na „dvojku“ vína, klidně na stojáka chtěli mnohdy i ti, kteří do Prahy přijeli pouze na výlet, proto se už v roce 1973 otevřely další dva podniky ve stejném duchu v Celetné a Štupartské ulici. V roce 1987 přibyla jen pár metrů od původní vinárny i restaurace Blatnice s letní zahrádkou. Že vinárna vydržela do dnešních let je také díky tomu, že se na dům po revoluci nevztahovaly restituce a podnik, i když s kompletně novým personálem, mohl ve své tradici pokračovat dál.
Blesk Podcast: Tradiční oslava Martina. Na dobré mladé víno si raději počkejte, radí znojemský vinař Jiří Marek
