Vnitro pro Blesk: Uprchlíků chodí i 2,5 tisíce týdně, ale stíháme. Problémem je chudoba

Česko od počátku války přijalo 504 107 ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás získali dočasnou ochranu. Podle nejnovějších dat z ministerstva vnitra se již zhruba třetina vrátila zpátky na Ukrajinu, případně se přestěhovala do jiné země EU. Novinářům to řekli zástupci ministerstva vnitra na základě zjištění po re-registrace. K 31. březnu totiž měli uprchlíci možnost si dočasnou ochranu v ČR prodloužit o rok, učinilo jich tak 297 tisíc. Vedle toho se do tohoto data registrovalo i další desetitisíce nových. „K 1. dubnu evidujeme 325 742 osob s dočasnou ochranou,“ informovala ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná. 

Do ČR stále proudí tisíce lidí týdně

Proud uprchlíků se pak nezastavuje, jak zmínila Novotná na setkání s novináři. Na krajská asistenční centra dochází i 2,5 tisíce lidí týdně. „Kdybyste se mne zeptala před pěti lety, tak Vám řeknu, že to jsou ohromná čísla. V kontextu toho, co se ale dělo, v tuto chvíli nelze říct, že by se někde nestíhalo,“ řekla Novotná na dotaz Blesk Zpráv, zdali je přetíženost center stále tak vysoká a nestíhá se odbavovat. 

„Samozřejmě se může někde nárazově čekat déle, ale nemám žádné informace o tom, že by se někde nestíhalo a ty kapacity jsou nastavené dostatečně flexibilně,“ dodala Blesku. Česko by také mělo být po revizi jednou z nejzatíženějších zemí. 

Válka na Ukrajině Ekonom vyvrátil mýty: Ukrajinští uprchlíci Čechům neberou práci, byty ani místa ve školách

Co se týče samotné registrace, ukrajinští uprchlíci musí osobně přijít do asistenčního centra a o dočasnou registraci požádat. „Jsou zjištěny standardní informace, jako je potvrzení o ubytování. Pokud ubytování nemají, je jim přiděleno nouzové ubytování. Zejména ale musí přinést doklad totožnosti, což je vlastně nejdůležitější,“ popsala Novotná Blesku samotný proces. Doplnila také, že už i uprchlíci s doklady nemají takový problém, jako na začátku války, kdy mnohdy ani nestihli tyto dokumenty vzít. 

Video se připravuje ...

Novotná pro Blesk: Ukrajinští uprchlíci stále přichází po tisících, nápor ale klesl

Zdroj: Blesk - Nikola Forejtová

U re-registrací, tedy u prodlužování ochrany lidí, kteří již na našem území jsou, musel uprchlík vyplnit online registrační formulář a povinně si domluvit osobní schůzku na vnitru, jak informovala Novotná novináře. Na této osobní schůzce musí i v rámci změn platných od června dokázat, že opravdu bydlí v ČR.  A až po této schůzce je proces re-registrace u konce. 

Do té doby je sice ochrana prodloužena, ale není oficiálně platná. K 4. dubnu je podle Novotné finálně odbaveno 111 lidí ze zmíněných 325 tisíc. Pokud pak již zde žijící uprchlík prošvihl online registraci do 31. března, musí znovu projít asistenčním centrem. U dveří center se už od konce lhůty takto objevilo několik desítek lidí. 

„Druhá věc, která je velice důležitá, je to, že jsme zjišťovali vazby uprchlíků s dětmi, které u nás jsou. Vyplynulo, že 95 % dětí do 18 let je tu se svými rodiči, nebo jedním z nich. Další 1,5 % je tu s prarodiči, 2,5 % se svým starším sourozencem,“ informovala na dotaz Blesku, co všechno se na osobní kontrole zjišťuje. U těchto dětí bylo nyní nutné doložit prohlášeni o tom, že o péči je informován orgán sociálně-právní ochrany dětí. 

Podle Novotné je zajímavé i to, že jen malé procento dětí tu je bez rodinného příslušníka či zákonného zástupce či opatrovníka. Během registrace takového dítěte je nutné spolupracovat s dalšími orgány, dodala. 

Pístina, Tachov, Plzeň-město a Praha 

Z dat, která má ministerstvo vnitra nyní k dispozici, se dá také vyčíst to, kde se ukrajinští uprchlíci v Česku nejvíce ubytovávají. Například obec Pístina na Jindřichohradecku byla obcí s nejvyšším podílem držitelů dočasné ochrany v ČR. Po okresech je to s 8,2 % Tachov, 7.2 % Plzeň město, 6,7 % Cheb, 6,1 % Praha a 5,5 % uzmuly Karlovy Vary. 

Zástupci ministerstva vnitra také upozornili na to, že bylo upuštěno od plánu relokací, protože to ani nebylo tak dobře možné, a poznamenali, že je navíc stěhování - a to nejen Ukrajinců - prostě běžným jevem. Odcházení z regionů je pak podle Novotné poměrně rovnoměrné. 

A co je to vlastně dočasná ochrana? Jedná se o nástroj EU a krizový mechanismus, který se aktivuje při výjimečných okolnostech v případě hromadného přílivu osob. Jedná se vlastně o kolektivní ochranu. Osoby s dočasnou ochranou mají u nás přístup ke zdravotnímu pojištění, ke vzdělávání a mají volný přístup na trh práce. Nové podmínky pak stanovují, jak dlouho mohou některé výhody čerpat, než například musí začít pracovat. Třeba zdravotní pojištění je na dobu 150 dní. 

Dočasnou ochranu je podle nynějších pravidel možné získat nejdéle na tři roky. Podle Novotné se bude další postup řešit na evropské úrovni, první jednání by mohla začít už v červnu. A to i z toho důvodu, jak vlastně přistupovat k času, který v dané zemi uprchlíci strávili, v případě, kdyby chtěli žádat o dlouhodobá víza. 

V bezpečí, ale v chudobě

Data od ministerstva vnitra ale postrádají hlubší význam v tom slova smyslu, jak se u nás uprchlíkům vlastně žije, co dělají za zaměstnání a jak se daří jejich dětem ve školách. Novotná vysvětlila, že vnitro nemá právo na to, se na to běženců ptát, ale rozeslali dobrovolný dotazník. Výsledky budou konzultovat i s ministerstvem práce a sociálních věcí, které má navíc informace o finančním stavu těchto lidí díky žádostem o dávky. 

„Pak jsou tu samozřejmě různé průzkumy, my ale pracujeme s přesnými daty,“ konstatovala Novotná. Jedním z nejnovějších průzkumů je od PAQ Research, ze kterého vyplynulo, že jsou u nás sice uprchlíci v bezpečí, žijí ale i přes práci v příjmové chudobě, jak upozorňuje například iDnes.cz. 

Válka na Ukrajině U Jurečky chystají změnu „lex Ukrajina“. Stát bude uprchlíkům platit ubytování jen 150 dní

Podle průzkumu dvě třetiny oslovených lidí žijí i po započtení podpory v bydlení pod hranicí příjmové chudoby. Čechů je na stejné hranici 10 %. Pokud by se dávky nezapočítaly, pod hranicí chudoby by bylo 80 % Ukrajinců, kteří u nás v dočasné ochraně žijí. Třeba 93 % oslovených si nemůže pořídit nový nábytek, 87 % se nevěnuje žádné placené aktivitě a několik procent si nemůže obden dovolit jíst maso. 

Přitom většina oslovených v produktivním věku pracuje. 42 % na plný úvazek v ČR, 14 % na poloviční a dalších 44 % pracuje, akorát mimo ČR  - například i na dálku si udržují práci na Ukrajině. Největší překážkou pro uprchlíky je pak nadále jazyková bariéra, kvůli níž si i hůře hledají práci ve svém oboru a v rámci své kvalifikace.