U Jurečky chystají změnu „lex Ukrajina“. Stát bude uprchlíkům platit ubytování jen 150 dní
Uprchlíci by nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. V další novele zákona „lex Ukrajina“ to navrhuje ministerstvo práce. Podle něj by změny měly platit od dubna. Některé resorty, kraje či zaměstnavatelé s navrženou úpravou nesouhlasí, žádají přepracování. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se mohli uprchlíci ze zařízení přesouvat. Varují před zhoršením situace běženců a před obchodem s chudobou. Podle mluvčí ministerstva práce Evy Davidové se nastavení v návrhu normy ale ještě upraví a ministři se už dohodli, že se ochranná lhůta 150 dnů prodlouží.
Podle podkladů k novele v nouzovém ubytování bydlí zhruba 70 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.
Podle návrhu by uprchlíci v nouzovém ubytování mohli být bezplatně nejvýš 150 dnů. „Cizinec bude mít možnost dohodnout se s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou bude moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení,“ uvedlo v podkladech k novele ministerstvo práce. Cílem je podle něj uvolnit místa pro další potřebné a motivovat uprchlíky, aby pracovali. Za rodiče a jejich malé děti do čtyř let, lidi nad 65 let a invalidy by stát paušál dál hradil.
„Došlo k významnému posunu a dohodě na úrovni ministrů, že se ochranná lhůta po 150 dnech v nouzovém ubytování prodlouží. Fakticky však skončí hrazené ubytování ze strany státu. Ukončení hrazení ubytování se netýká zranitelných osob, které mohou v nouzovém bydlení nadále zůstat,“ sdělila mlluvčí. Podle ní není vyloučeno, že se výčet zranitelných osob ještě rozšíří.
Státní příspěvek by dostala jen zařízení, která by byla zapsaná v informačním systému nouzového ubytování. Provozovatelé by museli údaje o volných místech každé tři dny aktualizovat. Za vyčerpání maximální hrazené lhůty 150 dní by se považovalo i odmítnutí nabídnutého ubytování či jeho opuštění na víc než pět dnů. Rozložení ubytovacích kapacit po republice i paušální částky by měla stanovit vláda v nařízení.
Podporu na bydlení v bytech by dál vyplácely úřady práce. Lidé, kteří bezplatně ubytovávají příchozí s vízem k ochraně u sebe doma, by dál mohli pobírat solidární příspěvek. Na samostatné bydlení v bytě by se podle návrhu začala poskytovat nová dávka. Tento příplatek by dostávali nejen soukromí pronajímatelé, ale i firmy či organizace. Výše podpor by vláda stanovila v nařízení.
Některá ministerstva, část krajů, ombudsman či organizace zaměstnavatelů návrh kritizují. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se uprchlíci mohli z ubytoven přesunout. Pokud si podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů navíc začnou byt hledat naráz tisíce lidí, může to ovlivnit ceny.
„Je v podstatě vyloučeno, že by si vyšší desítky tisíc uprchlíků z bezplatného nouzového ubytování byly schopny v horizontu několika měsíců nalézt nájemní bydlení,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj by navrhované změny situaci zhoršily a mohly vést ke kolapsu systému zajištění uprchlíků, k obchodu s chudobou a ke zneužívání běženců. Ombudsman označil návrh za „zcela sociálně neúnosný“.
Krajům v návrhu chybí, jak vysoký by měl příplatek být. Vadí jim také, že se mají solidární příspěvek i nová dávka vyplácet bez ohledu na příjmy či majetek uprchlíků a bez časového omezení.
Novelu dostane k projednání vláda. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
