19°C
Lékařům schází hlavně antibiotika předepisovaná při angíně, zánětu dutin a zápalu plic. Jenže to je právě to, co teď v tuzemsku řádí. Praktická lékařka Ludmila Bezdíčková z Prahy si každý den telefonuje s lékárnami. Není to tak, že by nebyla k dispozici vůbec žádná antibiotika. Často však chybí ta nejvhodnější.
„Když chci, aby pacient dostal to nejšetrnější a nejvhodnější antibiotikum, musí kvůli tomu často oběhat čtyři až pět lékáren. Jenže to mi většina pacientů volá, ať jim změním antibiotikum, že už na to nemají sílu,“ vysvětluje pro Blesk Ludmila Bezdíčková.
Proto raději do lékáren telefonuje sama, aby zjistila, zda léky mají, nebo už ne. „Měla jsem pacienta se silnou angínou. Bolelo ho v krku, bylo mu zle. Nechtěla jsem, aby obcházel lékárny, proto jsem je obvolala. A zjistila jsem, že lék, který jsem potřebovala, mají v nemocniční lékárně v Motole,“ popisuje své zkušenosti lékařka.
Volejte doktorovi
Léky, které chybí, jsou většinou cílená antibiotika. Doktoři je často musí nahrazovat tzv. širokospektrálními antibiotiky, která mají větší záběr, ale hrozí u nich častěji vznik rezistence, tedy stavu, kdy si bakterie po čase na antibiotika zvykne, a ty přestanou účinkovat. Pokud nelze předepsané léky sehnat, měl by pacient znovu kontaktovat svého lékaře. „Někdy stačí změnit dávkování, podle toho, jaké balení je k dispozici,“ říká Ludmila Bezdíčková. To ale lékárník udělat nemůže. Je třeba, aby lékař poslal nový recept.
Lékárnice Michaela Bažantová: Spotřeba jako za celou sezonu
Roušky a protipandemická opatření bránily loni a předloni přenosu většiny respiračních nemocí. Jakmile je ale lidé odložili, choroby se vrátily v plné síle, a tím se odhalil problém s dodávkami léků. Aktuálně se už podle lékárnice Michaely Bažantové spotřebovalo tolik antibiotik, kolik loni za celou sezonu.
Státní ústav pro kontrolu léčiv: Výpadky monitorujeme
Dodavatelé léků mají povinnost výpadky hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Všechna tato hlášení každý den zpracováváme a vyhodnocujeme nahraditelnost takových léků. Pokud zjistíme, že lék není nahraditelný, ověřujeme i případný vývoz do zahraničí. I přes veškerou snahu však může nastat situace, kdy daný léčivý přípravek není pro potřeby pacientů k dispozici,“ uvádí SÚKL. Seznam léků s přerušenými dodávkami najdete ZDE.
Kubek: Nekupujte na internetu, ani u veterináře!
Nedostatek antibiotik může vést k různým bláznivým nápadům. Na sociálních sítích si lidé radí, že je možné koupit si léky na internetu. Před tím lékař Milan Kubek důrazně varuje. Mohou být falešné, špatně skladované či poškozené.
„V lepším případě budou neúčinné a neškodné, v tom horším škodlivé, a nikdo navíc neví, co vlastně v té tabletce je,“ upozorňuje lékař a kroutí hlavou i nad dalším tipem z diskuzních fór, a sice pořídit si antibiotika od zvěrolékaře. „U veterinárních léčiv není zajištěna taková kontrola jejich čistoty jako u léků pro lidi,“ říká Kubek.
Problém je logicky i v dávkování. Hrozí podle něj předávkování nebo poddávkování a alergické reakce. „Pokud člověk sám sebe neoznačí za vola, tak by preparáty pro dobytek užívat neměl,“ říká lékař s nadsázkou.
Kde je problém?
Nedostatek léků trápí celou Evropu. Problém vypukl už v době pandemie covidu a nyní se zhoršuje. Až 80 % veškeré světové produkce léků zajišťují Čína a Indie. Zdražuje doprava a energetická krize pak prodražuje výrobu. Farmaceutické firmy se tak raději orientují na léky, které jim vydělají více. Navíc Evropa aktuálně čelí prudkému nárůstu bakteriálních infekcí. „Koncentrace výroby do jedněch rukou znamená problém. Když má výpadek jeden výrobce, vyvolá to nedostatek v mnoha zemích,“ vysvětluje Ilaria Passarani, šéfka Svazu lékárníku Evropské unie (PGEU).
Podobně mluví prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Jednou z příčin je přesunutí výroby do zemí mimo Evropu, často nestabilních, nespolehlivých, ve snaze maximalizovat zisky. Druhou příčinou je to, že levné léky nepřináší takové zisky a firmy se spíš soustředí na léky drahé, kde je vyšší marže. To se týká nejenom výrobců, ale i distributorů a nakonec i lékáren. Když přijde situace, kdy je větší spotřeba jako teď, tak to vyjde takhle najevo.“
Tyhle léky chybí
V současné době chybí některá antibiotika z řady penicilinů jako fenoxymethylpenicilin, potom amoxicilin, potencovaný amoxicilin nebo přípravky s obsahem některých cefalosporinů. Některé lékárny ale ještě mohou mít zásoby. Nicméně většinou lékárníci musí hledat alternativu a vzhledem k tomu, že nelze provést náhradu jiným léčivým přípravkem se stejnou účinnou látkou, je nutné, aby lékárník v takovém případě komunikoval tuto změnu s předepisujícím lékařem. Celá situace je pro lékárníky velmi zatěžující nejenom časově a kapacitně, ale i psychicky.
Co dělat?
Pacienti by měli v tomto okamžiku řešení nechat na lékárníkovi a lékaři. Není zrovna smysluplné, aby nemocný člověk nebo jeho rodinný příslušník obíhal lékárny. Ve většině případů je nutné, aby spolu komunikovali lékárník a lékař. Pacientovi však zatím nehrozí, že nedostane odpovídající léčbu. Vždy se najde nějaká antibiotická alternativa. Lékaři však nemohou zvolit ten nejvhodnější typ pro dané onemocnění.
Problémy i se sirupy a čípky
Výpadky provází nejen produkci antibiotik, obtížné je sehnat i lék pro děti ke srážení teploty v podobě sirupu a čípků. Problémy s chybějícími přípravky na srážení teploty u malých dětí byly na konci prosince tak velké, že některé lékárny začaly čípky vyrábět ve svých laboratořích. Patřili mezi ně třeba farmaceuti z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
„Situace kolem dětských antipyretik se výrazně zlepšila. V minulých týdnech byly dodány statisíce balení a do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Ve středu zároveň problém se všemi chybějícími léky řešila pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). Česko se podle ní pokusí posílit dodávky na trh.
Prášky z ciziny
„V případě nemožnosti navýšení dodávek na straně výrobce je ministerstvo zdravotnictví připraveno využít všechny dostupné prostředky k vyřešení situace včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění po vzoru antivirotik proti covidu-19,“ uvedl náměstek ministra Jakub Dvořáček.
Podle něho to umožňuje novela zákona o léčivech schválená na konci loňského roku. Nedostatku některých léků čelí ale i další země. V Německu také chyběly některé druhy antibiotik a léků proti rakovině. Francouzská vláda zase zakázala internetový prodej výrobků na bázi paracetamolu až do konce ledna.
David (29) popisuje, jak antibiotická rezistence ovlivnila jeho život
