U Jurečky chystají změnu „lex Ukrajina“. Stát bude uprchlíkům platit ubytování jen 150 dní
Uprchlíci by nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. V další novele zákona „lex Ukrajina“ to navrhuje ministerstvo práce. Podle něj by změny měly platit od dubna. Některé resorty, kraje či zaměstnavatelé s navrženou úpravou nesouhlasí, žádají přepracování. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se mohli uprchlíci ze zařízení přesouvat. Varují před zhoršením situace běženců a před obchodem s chudobou. Podle mluvčí ministerstva práce Evy Davidové se nastavení v návrhu normy ale ještě upraví a ministři se už dohodli, že se ochranná lhůta 150 dnů prodlouží.
Podle podkladů k novele v nouzovém ubytování bydlí zhruba 70 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.
Podle návrhu by uprchlíci v nouzovém ubytování mohli být bezplatně nejvýš 150 dnů. „Cizinec bude mít možnost dohodnout se s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou bude moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení,“ uvedlo v podkladech k novele ministerstvo práce. Cílem je podle něj uvolnit místa pro další potřebné a motivovat uprchlíky, aby pracovali. Za rodiče a jejich malé děti do čtyř let, lidi nad 65 let a invalidy by stát paušál dál hradil.
„Došlo k významnému posunu a dohodě na úrovni ministrů, že se ochranná lhůta po 150 dnech v nouzovém ubytování prodlouží. Fakticky však skončí hrazené ubytování ze strany státu. Ukončení hrazení ubytování se netýká zranitelných osob, které mohou v nouzovém bydlení nadále zůstat,“ sdělila mlluvčí. Podle ní není vyloučeno, že se výčet zranitelných osob ještě rozšíří.
Státní příspěvek by dostala jen zařízení, která by byla zapsaná v informačním systému nouzového ubytování. Provozovatelé by museli údaje o volných místech každé tři dny aktualizovat. Za vyčerpání maximální hrazené lhůty 150 dní by se považovalo i odmítnutí nabídnutého ubytování či jeho opuštění na víc než pět dnů. Rozložení ubytovacích kapacit po republice i paušální částky by měla stanovit vláda v nařízení.
Podporu na bydlení v bytech by dál vyplácely úřady práce. Lidé, kteří bezplatně ubytovávají příchozí s vízem k ochraně u sebe doma, by dál mohli pobírat solidární příspěvek. Na samostatné bydlení v bytě by se podle návrhu začala poskytovat nová dávka. Tento příplatek by dostávali nejen soukromí pronajímatelé, ale i firmy či organizace. Výše podpor by vláda stanovila v nařízení.
Některá ministerstva, část krajů, ombudsman či organizace zaměstnavatelů návrh kritizují. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se uprchlíci mohli z ubytoven přesunout. Pokud si podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů navíc začnou byt hledat naráz tisíce lidí, může to ovlivnit ceny.
„Je v podstatě vyloučeno, že by si vyšší desítky tisíc uprchlíků z bezplatného nouzového ubytování byly schopny v horizontu několika měsíců nalézt nájemní bydlení,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj by navrhované změny situaci zhoršily a mohly vést ke kolapsu systému zajištění uprchlíků, k obchodu s chudobou a ke zneužívání běženců. Ombudsman označil návrh za „zcela sociálně neúnosný“.
Krajům v návrhu chybí, jak vysoký by měl příplatek být. Vadí jim také, že se mají solidární příspěvek i nová dávka vyplácet bez ohledu na příjmy či majetek uprchlíků a bez časového omezení.
Novelu dostane k projednání vláda. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
