Sobota 24. února 2024
Svátek slaví Matěj, zítra Liliana
Zataženo, déšť 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Ukrajinští uprchlíci v ČR: Jaká rizika jim hrozí a jaké výzvy je i nás čekají v roce 2023?

Autor: amb, swp, ČTK - 
2. ledna 2023
05:00

Rok 2022 ukázal skvělou solidaritu napříč společností. Česká republika dokázala nabídnout asi půl milionu lidem z Ukrajiny dočasnou ochranu a podporu. Nabídla jim bydlení, práci, možnost dál vzdělávat děti, ale i materiální pomoc. Na vydechnutí však není čas – v systému existují mezery, které komplikují život Ukrajincům i Česku.  

Podle Andrey Krchové z Migračního konsorcia Česko perfektně zvládlo urgentní část příchodu uprchlíků, záslužná byla krajská asistenční centra. Za méně úspěšnou považuje dlouhodobou integraci uprchlíků. „Nedaří se nám vytvářet plynulý přechod pro jejich delší setrvání v Česku. Opatření, která přicházela v roce 2022, byla často protichůdná a Ukrajincům přinášela nejistotu, chvílemi i chaos,“ sdělila Blesk Zprávám.

Považuje za důležité, aby měli Ukrajinci v Česku stabilní bydlení, se kterým mohou hledat dobrou práci. To je ale právě problematické. „Nikdo z ukrajinských uprchlíků není na ulici, což je jistě úspěch, ale vysoké procento z nich uvádí, že ubytování mají velmi nejisté a na krátkou dobu,“ řekl Blesk Zprávám Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Problém představuje zejména Praha a Brno. Rozprostřít uprchlíky po krajích by sice na první pohled pomohlo, prakticky by tím však spousta lidí mohla přijít o práci, školu a o možnost vídat příbuzné.  

Odborníci řeší, že na některých ubytovnách, kde uprchlíci pobývají, mnohdy nejsou dodržovány hygienické normy, fungují opravdu jen jako střecha nad hlavou. Navíc se často nachází na periferiích, kde je složité najít zaměstnání.

„Obecně je problém najít v ČR bydlení za cenu, kterou by byla jedna osoba schopná utáhnout. Vstupní náklady tedy kauce, vybavení a stěhování, jsou ve výši několika jejich měsíčních platů, takže senioři nebo jeden rodič s dítětem si tohle nemůže dovolit,“ řekla Blesk Zprávám Zuzana Ramajzlová, která za Člověka v tísni vede pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku.

Lidí se stabilním příjmem a možností najít si na volném realitním trhu ubytování očekává málo. Uprchlíci totiž často vykonávají práci, pro kterou nemají kvalifikaci, za mzdy, které na komerční nájem nestačí. Sama je přesvědčená, že by měl stát pro výkon některých profesí snížit administrativní nároky.

Za destabilizační prvek Krchová z Migračního konsorcia považuje například zastropování nouzového ubytování. „To by vedlo k tomu, že by se spousta lidí ocitla bez bydlení tam, kde už si začali hledat práci, a děti začaly chodit do škol. Sice to v Lex Ukrajina 4 nakonec není, ale opět se o tom mluvilo.“ Když už si Ukrajinka najde stabilní práci, neměla by být podle Krchové nucena ji opustit například ztrátou bydlení. Dobrou práci přitom může mít většina příchozích, 2/3 jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už v říjnu evidovalo 150 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří zaměstnání v Česku získali. Někteří se vrátili „domů“ a nyní jich tak v Česku pracuje asi 100 tisíc. Velká většina pracuje právě na nízkokvalifikovaných pozicích ve výrobních firmách či jednodušších službách.

„Jak uvedl PAQ research, v podstatě tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků pracují za méně než 150 Kč na hodinu. To je při dnešní inflaci zoufale málo a řada z nich žije v chudobě,“ varoval Rozumek.

„Přes 100 tisíc uprchlíků si našlo práci, to má pozitivní vliv na snížení vyplácených humanitárních dávek. Často ale řešíme vykořisťování uprchlíků skrz agentury práce a ubytovny. Na uprchlíky je čím dál větší tlak na zapojení se do pracovního trhu. Nedostatek ubytování a nejistota příjmu je vhání do různých nabídek za hranou zákona,“ dodala Ramajzlová. Kromě problémů s odepřením dočasné ochrany nebo víz totiž v praxi řeší také nevyplacené mzdy či neochotou vydat pracovní smlouvu.

Tomu by měl zamezit stát. „Zaměstnání je také velmi propojené s ubytováním. Pokud zaměstnavatel zároveň nabídne ubytování, pro uprchlíky je to výraznější motivace, než lépe placená práce nebo práce přímo pro firmu,“ doplnila. Světlým bodem je nicméně v případě zaměstnání uprchlíků projekt humanitární organizace CARE, která v rámci projektu Strive Czechia nabídne 10 tisícům ukrajinských uprchlíků možnost obnovit nebo rozjet v Česku malé podnikání.

„Zvláštní pozornost bude program věnovat podnikům vlastněným či vedeným ženami a podnikateli, kteří byli vlivem válečného konfliktu donuceni odejít z Ukrajiny a rádi by restartovali své podnikání v České republice,“ doplnila pro Blesk Zprávy Katarína Klamková, národní ředitelka CARE Česká republika. 

Většina příchozích z Ukrajiny jsou totiž ženy. Podle Člověka v tísni hrozí v případě matek s dětmi, seniorů a také osob s postižením bezdomovectví. Pokud je postižení zdravotního rázu, dotyčný k tomu potřebuje uzpůsobené ubytování. Staří nebo postižení lidé mívají potíže najít si zdroj příjmu, jsou odkázaní na humanitární dávky, které ale nepokryjí jejich výdaje na léky či domov.

„Kdyby na jaře skončila válka, polovina uprchlíků by se vrátila na Ukrajinu.“

Ukrajinci se zdravotním postižením se navíc musí stále evidovat mezi uchazeči o zaměstnání, protože je to teď jediná cesta, jak získat od státu zdravotní pojištění.

„Jedná se například o osoby upoutané na lůžko nebo ty, které mají na Ukrajině uznanou invaliditu. S evidencí na Úřadu práce jsou ale spojené podmínky jako pravidelné docházení na úřad a hledání zaměstnání. Toho ale tito lidé nejsou schopní, když se nemohou hýbat nebo bydlí daleko od Úřadu práce. Obecně je tato pomoc nahodilá a necílená, nemyslí se na ně v rámci dávek, zdravotního pojištění ani jakékoliv jiné podpory,“ informoval Člověk v tísni.  

Cílená podpora chybí i ukrajinským samoživitelkám. Podle Ramajzlové by uprchlíci měli přejít do běžného českého dávkového systému, který by posoudil, kdo a jakou dávku potřebuje. V současnosti existuje nedostatečný systém jedné dávky podle příjmu žadatele. To ale nepokryje všechny situace, ve kterých se uprchlík může nacházet. To by však vyžadovalo větší elektronizaci podávání žádostí a posily na úřadech práce, aby to zvládly vyřídit.

Důležitým bodem je v případě práce Ukrajinců i vzdělávání jejich dětí výuka češtiny. V tom OPU vidí ze strany uprchlíků obrovskou poptávku. „Cena kurzů češtiny bohužel takto vysokému zájmu odpovídá, takže velká část zájemců má prostě smůlu. A narážíme také na nedostatečné personální kapacity, prostě nevyčarujeme za měsíc nebo za rok stovky nebo tisíce nových učitelů češtiny. Nadějná je v tomto pomoc úřadů práce,“ uvedl Rozumek.

Zejména chybí kurzy pro pokročilé, kteří je potřebují pro výkon kvalifikované práce, díky které by měli možnost finančně se zabezpečit. Podpořit ve výuce češtiny je potřeba také ukrajinské děti. Ty se v předchozích měsících dařilo začlenit především na základní školy.

23:17
23. 2. 2024

Vážení čtenáří, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

22:30
23. 2. 2024

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes večer vyrazí vlakem do Kyjeva, kam s ní v sobotu ráno přijede i italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda belgické vlády Alexander De Croo a kanadský premiér Justin Trudeau. Setkají se s prezidentem Volodymyrem Zelenským a uctí památku vojáků, kteří zahynuli v této válce. De Croo, jehož země v současnosti předsedá Radě EU, chce podle Reuters ujistit Zelenského, že může nadále počítat s podporou evropského bloku.

21:23
23. 2. 2024

Česká delegace se zúčastní pondělního jednání evropských lídrů a vládních představitelů o Ukrajině v Paříži, které organizuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Na dotaz ČTK dnes svou účast potvrdil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Naopak účast premiéra Petra Fialy (ODS) a prezidenta Petra Pavla tiskové odbory Úřadu vlády ČR i Hradu dnešní dotaz ČTK nepotvrdily. Podle serveru Seznam Zprávy se Fiala pondělní akce zúčastní. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vpodvečer v České televizi (ČT) v pořadu Interview následně uvedla, že premiér Fiala v pondělí do Francie poletí.

Zobrazit celý online

„Většina ukrajinských dětí je integrována mezi české žáky,“ sdělila Ramajzlová. Ve vzdělávání tak mohou v Česku pokračovat, ačkoliv se jeho kvalita školu od školy liší. Záleží to na personálu vzdělávacího zařízení, metodách a předchozích zkušenostech s prací s dětmi s odlišným mateřským jazykem. Hodně v tomto případě pomáhají ukrajinské asistentky. Dobrou zprávou je i to, že podle Ramajzlové nakonec vzniklo méně samostatných ukrajinských tříd, než se obávali.

Právě postup pro začleňování těchto dětí mezi české žáky bude představovat jednu z výzev v roce 2023. Pokud by se to nepovedlo, hrozila by jejich dlouhodobá segregace. Výzvu též představují věkové skupiny mimo základní školy.

„Větší pozornost by se měla zaměřit jak na předškolní přípravu ukrajinských dětí, tak na středoškoláky a všechny starší patnácti let, kteří se na studium na střední škole teprve připravují, a zejména na ty, kteří žádnou školní docházku neplní a zůstávají bezprizorní,“ popsala Ramajzlová.

Mladiství uprchlíci podle ní na začátku tak trochu propadli naším zájmem. Již nejsou školou povinní, mnozí z nich tu jsou bez doprovodu. Jsou ve věku, kdy je náročné udržet zájem zaměřený na vzdělávání, zvláště poté, čím si prošli ve válečném území.

U středních škol se povedlo, že příští rok budou mít ukrajinští studenti o 25 % víc času na maturitu. Větší množství času budou mít také na ústní zkoušku, nebude to platit u maturity z cizího jazyka. U testu a ústní zkoušky z češtiny budou moct použít Pravidla českého pravopisu, informovala ČTK. K 30. září bylo podle úřadu v maturitních oborech v posledním ročníku 25 azylantů, tedy studentů s doplňkovou či dočasnou ochranou, oznámila ČTK.

Nepovedlo se rovněž lépe rozprostřít děti do různých částí země, spíš zůstaly v určitých městech a regionech. S ohledem na přeplněnost mateřských i středních škol právě v regionech s velkým množstvím ukrajinských uprchlíků jde o citlivou společenskou otázku. Řešením by mohla být úprava kapacit škol a jejich spolupráce se sociálními službami.

Aby tohle náročné období zvládli i učitelé, na školách v Plzeňském a Jihomoravském kraji v příštím roce proběhne dvoudenní kurz humanitární organizace CARE a neziskové organizace Nevypusť duši, zaměřený právě na psychické zdraví učitelů základních a středních škol, ale i na to, jak s dětmi a mladistvými komunikovat.

Integraci uprchlíků nenahrává ani nejistota, kdy se většina opatření považuje za dočasná. „Uprchlíci i jejich zaměstnavatelé by si přáli jasné vyjádření státu, že kdo bude chtít, bude moci zůstat. Stejně to tak v realitě dopadne a demografická prognóza v ČR je tak špatná, že můžeme být rádi, pokud tu zůstanou všichni ukrajinští uprchlíci. Jsou mladí, vzdělaní vysoko nad průměrem české populace a velmi nám pomohou a pomáhají,“ domnívá se Rozumek.

Pokud by ale válka skončila například na jaře, což je nepravděpodobné, očekává, že by se pak polovina současných uprchlíků v Česku vrátila na Ukrajinu. Naopak příchod dalších desetitisíců, nebo dokonce statisíců lidí nečeká.

Šéf OPU zmínil také psychologickou pomoc uprchlíkům. „Podle výzkumu PAQ Research trpí ukrajinští uprchlíci v Česku extrémně často symptomy deprese a úzkosti. Symptomy duševního onemocnění má 45 % z nich, čtyřikrát víc než u většinové populace. Odbornou péči u nás zatím využila pouze 3 % uprchlíků a opět narážíme na nedostatečné personální kapacity,“ uvedl.

Nedostatek psychologů je ale podle Ramajzlové z Člověka v tísni problém i pro české klienty. Zvláštní důraz na takovou pomoc bude v případě ukrajinských dětí s traumatickými zážitky.

Video  Putinův režim je založený na lži, říká expert. Rozpadne se Rusko a prohrálo už válku?  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa