Pražský magistrát hodlá uvést hlavní nádraží do původního stavu. Pro Ukrajince vyčlení zase jen infostánek
Pražský magistrát připravuje harmonogram ukončení dobrovolnické pomoci ukrajinským uprchlíkům na hlavním nádraží v současné podobě. Pomoc by se měla vrátit do původní podoby, kdy tam byl pouze informační stánek. ČTK to dnes řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ke konci května svou činnost na nádraží ukončí pracovníci Organizace pro pomoc uprchlíkům, iniciativa Hlavák své další působení v místě zvažuje. Podle organizací na nádraží i nadále nocují v nevyhovujících podmínkách stovky lidí, převážně romského původu.
Praha se potýká s nedostatečnou ubytovací kapacitou a jedná s vládou a ostatními kraji o přemístění uprchlíků do krajů, které nejsou tolik vytížené. Asistenční centrum (KACPU) ve Vysočanech, které slouží pro Prahu a Středočeský kraj, odbavilo asi 90 000 lidí. Kvůli nedostatku ubytovacích kapacit a situaci na nádraží Praha vybudovala v polovině května stanové městečko v Troji.
Konec dobrovolníků
„V průběhu tohoto týdne dojde k několika jednáním, která se týkají situace na hlavním nádraží. Budeme pochopitelně řešit tu situaci tak, jak se vyvíjí. Vzniká v tuto chvíli nyní harmonogram konkrétních aktivit (ukončení dobrovolnictví), které by se měly odehrát, aby to skutečně bylo řízené, plánované a koordinované,“ řekl Hřib.
Pomoc neziskových organizací na hlavním nádraží zastřešuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která chce své působení ke konci května ukončit. Důvodem jsou především podmínky, které na nádraží nyní jsou. Původně plánovaný informační stánek se podle Geti Mubeenové z OPU změnil v poskytování humanitární pomoci.
OPU i další organizace v minulých týdnech upozorňovaly na nevyhovující podmínky, v kterých uprchlíci na nádraží přebývají. S OPU zřejmě skončí i další neziskové organizace. Dobrovolnická iniciativa Hlavák podle své mluvčí Mlady Hoškové chce uprchlíkům i nadále pomáhat, zatím není jasné jakou formou.
Na hlavním nádraží nyní fungují takzvané smíšené hlídky, které tvoří dobrovolníci a policisté z cizinecké policie. Uprchlíkům vysvětlují situaci a řeší s nimi další kroky. „Zdá se, že to funguje, protože se začal snižovat počet lidí, kteří přebývají na hlavním nádraží, takže problém se postupně řeší a já věřím, že i vyřeší,“ řekl Hřib.
Tři stovky nocležníků
Také podle Mubeenové činnost cizinecké policie situaci na nádraží pomohla. I nadále ale podle ní v místě nocuje v průměru 350 lidí, tedy více, než jaká je kapacita provizorního přístřeší. Podle Hoškové o víkendu odjelo humanitárním vlakem do města Přemyšl na polsko-ukrajinské hranici asi 200 lidí. „Je to tedy lepší v tom, že číslo je menší, podmínky jsou na nádraží ovšem stejně alarmující, ne-li horší, například co se týče zásobování jídlem,“ napsala ČTK Hošková. Podle ní se situace na nádraží od založení stanového městečka „nijak radikálně nezměnila“.
Cílem je podle primátora to, aby se služby pro uprchlíky na hlavním nádraží vrátily do původní podoby. Tedy aby tam byl pouze informační stánek a uprchlíci přijíždějící na nádraží se v něm dozvěděli potřebné informace.
Přerozdělování uprchlíků
Hřib bude společně s ostatními hejtmany a představiteli vlády a ministerstev rovněž jednat o přerozdělování uprchlíků do ostatních krajů. V metropoli jich je podle primátora na 1000 obyvatel oproti některým krajům až čtyřikrát více. Hřib dnes zopakoval, že důležité je, aby vláda, potažmo ministerstva, do diskuse zapojily zástupce samospráv, kterých se problém týká. Praha hrozila kvůli přetížení uzavřením KACPU. To nakonec odložila do 31. května. Pak situaci vyhodnotí a rozhodne se, jak bude postupovat.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
