Farář promluvil nad rakví Medy Mládkové (†102): Smrti se nebála, přála si, aby lidé nesmutnili!

„Toto naše rozloučení je slavností, které není nářkem nad smrtí, ale oslavou života, který nekončí,“ řekl farář a vězeňský kaplan na začátek. Meda Mládková si prý přála, aby lidé nesmutnili. Chtěla nám tím sdělit, že život pokračuje dále a smrtí nekončí. „Jak říká svatý Pavel, jsme smutní, ale nejsme zoufalí. Protože jsme stále plní naděje,“ dodává pan farář.

Nemáme prý být nad rakví Medy Mládkové smutní. Naopak, být vděční za to, že jsme mohli sdílet život a zemi ve stejný čas s takovou velkou ženou. Na otázku, jestli se bojí smrti, řekla, že ne, protože ho prožila krásně. To vyslovila ve svých 95 letech. „Pokud je někdo schopný říci, že prožil krásný život, znamená to, že má tu krásu v sobě. To, jakým způsobem vnímáme svět kolem sebe, je odrazem toho, co v sobě nosíme,“ myslí si pan kněz. Vzpomínal i na Václava Havla. „To, že jsme, je zázrak. Bůh dává životu řád a smysl,“ dodává.

Zesnulá velikánka

„Odchází velká vlastenka s niterním vztahem ke svobodě a demokracii,“ říká ministr kultury Martin Baxa (ODS). Po celý život ji provázela nezlomná vůle, díky které dosáhla na první pohled nemožných cílů. Ministr kultury ji potkal před 11 lety v Plzni za své funkce primátora. „Loučila se pak se mnou s jednoduchou radou. Nesmíme ani na chvilku polevit a sklonit se před jakýmikoliv překážkami,“ vzpomíná Baxa. Vystihovala ji prý prvorepubliková noblesa, Masarykův humanismus, individualismus a osobitost.

„Na Medu budu vzpomínat tak, že na ni nikdy nezapomenu. Ona je ve mně,“ sděluje Blesku herečka Eva Holubová. Připomínat si ji bude neustále. „Já si na ní vzpomenu vždycky. Před jakoukoliv výzvou, před jakoukoliv bitvou si vzpomenu na ní, na Olgu Havlovou, na Václava Havla. Na tyto vzory,“ pokračuje česká herečka. A všem čtenářům Blesku doporučuje přečíst si knížku od Ondřeje Kundry s názvem Meda Mládková: Můj úžasný život.

„Dnes to beru jako setkání přátel a příznivců Medy Mládkové,“ vysvětluje Jiří Pospíšil. Nejosobnější rozloučení nastane v Rosicích, kde má Mládkova rodina hrob. Pochována bude na Moravě. „Málokterý národ má tak mimořádnou osobnost, jako byla paní Meda Mládková. A to z nás dělá velký národ,“ myslí si.

Mecenáška z Česka se vždy řídila heslem „přežije-li umění, přežije národ“. Pokud budeme mít velké umělce, výtvarníky a hudebníky, naše české srdce zůstane. A proto české umělce takto podporovala. „A často říkala, jsme sice malý národ na počet obyvatel, ale díky tomu, jaké máme výtvarníky, sochaře a malíře, tak jsme fakticky velkým národem,“ dodává se slzami v očích Jiří Pospíšil.

„Já měl rád takový přirozený smysl Medy Mládkové pro humor, kdy ona si ze sebe fakticky nic nedělala. Nebrala se nijak vážně. Nebrala se jako instituce,“ odpovídá se slzami v očích na otázku Blesku Pospíšil. Měla prý takové různé známé hlášky, kterými bavila společnost. „Když se třeba někdo ptal na její věk, tak často říkala v dámské společnosti ‚Dámy, žena do devadesáti let věk tají a pak už se s ním chlubí‘. Takže to je třeba věc, která mě teď napadá,“ usmívá se Jiří Pospíšil.

Budoucnost muzea Kampa

Již před několika lety upravila Meda Mládková správu muzea Kampa. V posledních dvou letech se na správě muzea prý podle Jiřího Pospíšila podílela spíše radou a symbolicky. Veškerý svůj majetek odkázala nadaci Jana a Medy Mládkových. „Muzeum bude pokračovat dále přesně podle jejích instrukcí,“ popisuje Pospíšil, který si přeje, aby bylo muzeum odrazem jejího přání, její osoby.

V muzeu by do budoucna mohla vyrůst také kavárna s jejím jménem, nábytkem, osobními věcmi a fotografiemi i dopisy. „Paní Meda si ještě za života dělala srandu z toho, že by jednou ráda z bytu, kde bydlela na Kampě, udělala kavárnu,“ dodává Jiří Pospíšil. Také zve všechny na divadelní představení, bude se v létě hrát divadelní hra o Medě Mládkové.