14°C
Jaro už neúprosně buší na dveře. Jedno z nejkrásnějších období roku už o sobě dává vědět a Praha se tak po další ledabylé zimě pomalu začíná zbarvovat a rozkvétat. Odborník z Botanické zahrady hl. m. Prahy Vlastik Rybka Blesku prozradil, která místa získávají svůj půvab jako první a kam za jarním kvítím vyrazit. Kromě těch nejznámějších parků, jako je Stromovka či Petřín, je v Praze celá řada míst, která si o romantickou jarní procházku nebo výpravu za úchvatnými fotografiemi vyloženě říkají.
První místa, která příchod jara indikují, jsou podle Vlastika Rybky především svahy podél Vltavy. „Tradičně se jarní květenou zbarvují stráně podél Vltavy, ať už je řeč o severní straně Prahy, jako je Podbaba či Podhoří. Nebo ať už je řeč o opačném konci Prahy, jako Radotínské údolí, Homolka a celé okolí Chuchle.“ Rybka zároveň vysvětluje, že jihozápadní části Prahy, kam zasahuje Český kras, jako je Radotín, leží na vápencovém podloží. Díky němu je tamní kvítí ještě o něco pestřejší, jelikož je výhřevnější a výživnější. Jako první se zde k životu probouzí například křivatec žlutý, mochny, dymnivky a spoustu dalších barevných rostlin.
Do Prahy už dorazilo jaro Eva Fornálová
Co se týče samotné botanické zahrady, návštěvníci se sem mohou těšit například na květy sněženek, kosatců, šafránů, šemeřic a spoustu dalších, zejména cibulovitých rostlin. Během měsíce vyraší podle Rybky také tulipány a narcisy.
Křivatec český
Jedna cibulovitá rostlina je podle Rybky pro Prahu ale vyloženě typická. Řeč je o křivatci českém, drobná žlutá květinka může někomu připomínat tulipán a její výskyt je v Praze z celé republiky nejhustší. Rybka říká, že květy křivatce se začnou objevovat během dvou až pěti dnů, kdy budou i noční teploty nad nulou. „Zajímavé na něm je, že nemůže tvořit semena a množí se pouze maličkými cibulkami, které roznáší vítr jen do krátkých vzdáleností. Takže se šíří jen velmi lokálně,“ vysvětlil Rybka Blesku. Spatřit jej lze například v Modřanské rokli nebo na Divoké Šárce.
Na růžové sakury nebo třešně si ale Pražané ještě nějaký čas budou muset nějakou chvíli počkat. Aleje sakur ve Stromovce či ovocné stromy ve Vojtanových sadech se podle Rybky začnou zbarvovat zhruba během měsíce.
Slabé zimy
Z posledních několika let je patrné, že se podnebí otepluje a zimy už nejsou tak tuhé, jako bývaly. Vlastik Rybka vysvětluje, že už tak těžko předvídatelné středoevropské podnebí se v důsledku těchto změn stává ještě hůře předvídatelným. Na druhou stranu je ale pravda, že rostliny díky tomu s náhlými výkyvy teplot umí lépe pracovat. Pro pěstitele to ale znamená, že nikdy neví, co je může čekat. „My si můžeme myslet, jak jsme úspěšní, ale pak se může stát, že přijde zima, kdy foukne studený vzduch ze Sibiře, bude tady velká zima 4 dny v kuse a nám všechno poumírá,“ poznamenal Rybka.
„Zimy jsou teplejší a rostliny potom zkrátka zkouší, co si mohou dovolit, aby měly co nejvíce semen a byly v tomto úspěšnější, než jiné. To ale zase naopak může vyhovovat rostlinám, které pochází z oblasti mediteránu, kterým se díky tomu daří lépe a přestávají tak být vzácností,“ říká Rybka.
Poslední zima podle něj akorát potvrzuje trend stále teplejšího počasí. Jako příklad uvádí palmy, které u nich v botanické zahradě dříve museli zazimovat pomocí speciálního zařízení. Poslední zimy je k tomu už nijak nenutí. Zároveň podotýká, že oproti minulé zimě, letos bylo pár dní, kdy přeci jen lehčí zateplovací opatření musel provést.
