14°C
Koncem loňského listopadu teploty v Praze klesly na nulu. A z mračen se začaly drát první přívaly sněhu, aby sychravě podzimní Praze připomněly brzký nástup zimy. Kromě každoročních dopravních komplikací však v souvislosti se sněhem zarazila Pražany ještě jedna zajímavost. Rozkvetlé stromy v Riegrových sadech na Vinohradech.
První letošní sníh v Praze zkomplikoval především dopravu. (18. listopad 2022) Aktu.cz
„Napomohla“ nová světla?
A na sociálních sítích se rozvířily otázky, jak je to vůbec možné? „Smutný je, že za to nejspíš může špatný osvětlení, který probouzí stromy k životu ve špatnou dobu. To je pro rostliny i zvířata neuvěřitelná zkáza,“ myslí si uživatelka Markéta Ž. A Věra D. Ji v tom dává za pravdu: „Přesně to si myslím.“
Technologie hl. m. Prahy (THMP) skutečně v roce 2021 instalovaly v šesti pražských parcích nové osvětlení. Mezi nimi i zmíněné Riegrovy sady. Lampy byly vybaveny speciálními LED svítidly s dynamickým řízením osvětlení, tedy že je možné intenzitu světel v průběhu noci měnit. A krom Pražanům dobře známé žlutooranžové barvy ze sodíkových výbojek svítí světlem bílým.
„Našim cílem bylo, aby světelný tok směřoval primárně na chodník a jeho nejbližší okolí a abychom tak co nejvíce omezili svícení do prostoru, jako jsou zelené parkové plochy,“ sdělil k tomu před rokem předseda představenstva THMP Tomáš Jílek.
Že by proto mělo nové osvětlení jakékoliv negativní dopady na rostoucí zeleň, je podle místopředsedy představenstva THMP Tomáše Novotného prakticky nesmysl. „Osvětlení musí splňovat dané světelně-technické parametry a v návrhu nové osvětlovací soustavy jsou posuzovány i nežádoucí účinky venkovního osvětlení. Vedle primárního smyslu návrhu osvětlovací soustavy, tj. zajištění požadavků na osvětlení pro osvětlovanou oblast z pohledu zdraví a bezpečnosti člověka, je dbáno na zajištění maximálního snížení celkové zátěže venkovního prostředí umělým osvětlením,“ sdělil Blesku.
„Veřejné osvětlení obecně dosahuje nízkých úrovní osvětlenosti (intenzit osvětlení), při kterých je vyloučeno, aby světlo z uličního osvětlení způsobilo kvetení stromů či jiných rostlin,“ dodal.
Mohou kvést i přes zimu
Rozkvetlé stromy pod přikrývkou sněhu tedy žádnou anomálií nejsou. Naopak se podle kurátora dřevin Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji, Tomáše Vencálka, nejedná o nic výjimečného. „Patrně se jedná o druh višeň chloupkatá - Prunus subhirtella, respektive o její kultivar,“ vysvětlil pro Blesk. „Tento druh je typický svým časným kvetením.“
Jelikož první mrazíky přišly do Prahy i s prvním sněhem, a podzim byl v Praze střídavě studený i teplý, není se tak čemu divit, že si stromy i na konci roku připomněly „rozpuk“ jara. Nejde o jediný strom či rostlinu, které toho jsou schopny.
„V přírodě to není žádná výjimka, mezi nejčasněji kvetoucí keře patří vilín viržinský (Hamamelis virginiana), který kvete rovněž v listopadu nebo někdy už v říjnu. Pozdnějším druhem je vilín měkký (Hamamelis mollis) kvetoucí v únoru. Mezi další zimní keře patří například kalina vonná (Viburnum farreri), zimolez Purpusův (Lonicera x purpusii), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), vřesovec pleťový (Erica carnea) a další,“ vyjmenoval Vencálek.
