V Praze se nyní nachází 143 466 svítidel. Nejtypičtější variantou jsou legendární sodíkové výbojky, které svítí oranžově. Tvoří naprostou většinu všech světel v Praze a to v počtu 134 149. Momentálně probíhá jejich výměna. Ty nové svítí bílou barvou, jež vychází z ekonomičtějších LED čipů. Svou září se budou podobat původním plynovým lampám.
Spánek a světlo
Barva světla se primárně studuje v souvislosti se spánkem a tvorbou melatoninu. Vystavení přímému světlu zásadně ovlivňuje kvalitu odpočinku, zvyšuje naši bdělost. Ačkoliv jsou chladně bílé LED čipy o trošku účinnější než teple bílé, pražské ulice nerozsvítí. Jejich použití se minimalizuje s ohledem na jejich možný negativní vliv na ekosystémy v souvislosti s obsahem modré složky světla. Proto zvolil magistrát kompromis v podobě teple bílé.
Vědecké studie zkoumají kvalitu spánku a intenzitu světla. „Hlavní závěry se týkají ‚ostražitosti‘. Obecně vyšší míra světelnosti vede k vyšší míře ostražitosti,“ sděluje Blesku Filip Děchtěrenko, odborník z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje však, že se většina výzkumů týká hlodavců. „U tlumeného světla vychází mírný efekt na zvýšenou depresi a úzkost, pokud jsme mu vystaveni za tmy. Ale opět nic konzistentního u lidí,“ dodává.
Teplé barvy
Intenzita světla se zase hodnotí podle příjemnosti. Vnímání barev se dokonce liší napříč různými kulturami. Konkrétně teplota barev je ale vlastnost, kterou identifikují různé kultury stejně. „Například z pohledu kognitivních úloh vede použití teplých barev k lepšímu výkonu u řešení problémů nebo k lepšímu výkonu u vybavení informací z paměti. Některé studie navíc ukazují, že teplé barvy vedou k vyšším darům,“ komentuje.
Konec oranžové v Praze
Oranžový odstín světla je spojený s vysokotlakými sodíkovými výbojkami. „Jejich široké uplatnění ve veřejném osvětlení bylo podmíněno tím, že se jednalo ve své době o nejúčinnější světelný zdroj,“ informuje Tomáš Novotný, místopředseda Technologie hlavního města Prahy. Pokud se však Pražan pod lampou projde, nesvede moc rozlišovat barvy. Navíc u klasických svítidel nelze tlumit intenzitu.
Navíc bude současná teplá bílá barva více v souladu s historickou tradicí pražských ulic. „Když se např. podíváme do historie k malebným plynovým lampám, jejich světlo není oranžové,” dodává Tomáš Novotný. Nová teple bílá barva bude podobná záři, kterou pamatují naše prababičky a pradědečkové.
Ve městě se momentálně nachází 417 plynových stožárů, na kterých je 663 plynových svítidel. Svítidel s LED čipy se zatím na území Prahy nachází 9 317, ale jejich počet bude narůstat. Předpokládané náklady na zajištění energií pro veřejné osvětlení se v letošním roce budou pohybovat kolem 250 až 300 milionů korun.
Noční Praha ozářená lampami. Jan Dařílek
