7°C
K 29. srpnu 2022 spravuje na území Prahy magistrát celkem 143 466 svítidel. To ale neznamená, že ve městě stojí stejný počet sloupů veřejného osvětlení. Na jednom stožáru může být totiž svítidel více. Nejtypičtější variantou jsou legendární sodíkové výbojky, které svítí oranžově. Tvoří naprostou většinu všech světel v Praze a to v počtu 134 149. Předpokládané náklady na zajištění energií pro veřejné osvětlení se v letošním roce budou pohybovat kolem 250 až 300 milionů korun.
„Takovou záři nemají ani ve Vídni!“
Oranžový odstín světla je spojený s vysokotlakými sodíkovými výbojkami. „Jejich široké uplatnění ve veřejném osvětlení bylo podmíněno tím, že se jednalo ve své době o nejúčinnější světelný zdroj,“ sděluje Blesku Tomáš Novotný, místopředseda Technologie hlavního města Prahy. Pokud se však Pražan pod lampou projde, nesvede moc rozlišovat barvy. Navíc u klasických svítidel nelze tlumit intenzitu. Jejich výroba v horizontu několika let skončí kvůli malému obsahu rtuti.
Užívání vysokotlakých sodíkových výbojek obsahujících jedovatý těžký kov chce Evropská unie spolu s dalšími nebezpečnými látkami omezit. Výroba výbojkových svítidel pro veřejné osvětlení již prý byla prakticky ukončena. „Proto je nyní potřeba urychlit obnovu výbojkových svítidel za svítidla se světelnými diodami (LED), která nám mohou nabídnout novou úroveň komfortu,“ dodává Tomáš Novotný.
Konec jedné éry
„Ano, pro Prahu je aktuálně ona sodíková oranžová záře typická, je potřeba si však uvědomit, že se nejedná o žádnou ‚ideální barvu světla‘,“ komentuje Tomáš Novotný. THMP vychází z připravované Koncepce veřejného osvětlení Prahy, kterou pro město zpracovává multidisciplinární tým odborníků, jež analyzuje potřeby města a jeho obyvatel. „Základní barevný tón světla pro Prahu je teple bílý. Pro použití jiného barevného tónu musí být opodstatněný důvod, v souladu s koncepcí jde například o přisvětlení přechodů pro chodce nebo o jinak dopravně rizikové oblasti,“ informuje Tomáš Novotný.
Specifické podmínky má rovněž Pražská památková zóna UNESCO, stejně jako zvláště chráněná území. Navíc bude současná teplá bílá barva více v souladu s historickou tradicí pražských ulic. „Když se např. podíváme do historie k malebným plynovým lampám, jejich světlo není oranžové. Jejich světlo je teple bílé s teplotou chromatičnosti cca 2700 K, tedy více odpovídá barevnému tónu, který dnes stanoví Koncepce,“ uvádí místopředseda. Ve městě se momentálně nachází 417 plynových stožárů, na kterých je 663 plynových svítidel.
Budoucnost přeje LED svítidlům
Pomalu tak dochází k modernizaci pražského osvětlení. Svítidel s LED čipy se zatím na území Prahy nachází 9 317, ale jejich počet bude narůstat. Předchozí výměnu světel ještě někteří Pražané pamatují. „Pamětníci vědí, že první sodíkové výbojky ve veřejném osvětlení vyvolaly stejný odpor jako první generace LED s chladným bílým tónem světla. Do té doby byli lidé zvyklí, že pod veřejným osvětlením, od rtuťových výbojek, mohou rozlišovat barvy,“ vypráví Tomáš Novotný. Pokud by se u nových světel použily čipy s oranžovým barevným tónem, nebyly by tak energeticky účinné jako teple bílá.
Rozhodně se ale nesmí používat chladně bílý svit, protože může mít negativní vliv na ekosystémy v souvislosti s obsahem modré složky světla. „Volba teple bílého tónu světla tak vychází jako rozumný kompromis, zvláště v době, kdy úspory energie jsou opět celospolečenské téma číslo jedna,“ zakončuje Tomáš Novotný.
Noční Praha ozářená lampami. Jan Dařílek
