Experti o slibech Babišovy vlády: Hrozba zadlužení! Plusem žádné referendum o EU. A co nepřijetí eura?

Věcí, které plánuje a slibuje nová koalice pod vedením Andreje Babiše (ANO), je celá řada. Jaké jsou sliby, které se týkají financí, nezvyšování daní či sociální oblasti a mohutné výdajové kapitoly - důchodů? A jak vnímají experti sliby ohledně nepřijetí eura, zestátnění ČEZ či zrušení koncesionářských poplatků pro ČT? 

Sliby v oblasti financí a daní:

• znovuzavedení EET 2.0 od roku 2027 s výjimkami pro drobné živnosti a bez povinnosti tisku účtenek a neustálého online připojení;
• možná koalice se zavazuje, že nebude zvyšovat žádné daně. Naopak daň z příjmu právnických osob chce snížit na 19 procent ze současných 21 procent;
• navýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun. Vrácení školkovného a původní podoby slevy na druhého z manželů a daňové slevy pro pracující studenty; zavedení citelné daňové slevy za čtvrté a další dítě;
• zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech;
• návrat slev na jízdné pro studenty a seniory na 75 %;
• nepřijetí eura a ukotvení české koruny a práva na hotovost v Ústavě ČR.

Další plány a sliby:

• zestátnění ČEZ;
• příprava zákona o celostátním referendu, které však nebude o členství v EU a NATO;
• zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas při zachování jejich nezávislosti;
• zajištění kvalitního, bezplatného a dostupného zdravotnictví a zkrácení čekacích lhůt; uplatnění nulového DPH na léky na předpis;
• spropitné zaplacené kartou i v hotovosti se stane čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců;
• nástupní plat policisty, hasiče, celníka, učitele a vojáka po základní přípravě 50 tisíc korun;
• garantování průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného učitele 75 tisíc korun na konci volebního období;
• významné navýšení výdajů na vědu.

Co slibuje Babišova vláda? Uniklo programové prohlášení! Obsahuje nezvyšování daní i ne euru

Ekonom Dominik Stroukal pro Blesk k obsahu programového prohlášení uvedl: „Ne, že by se to nedalo čekat, ale jsem z toho trošku rozčarovaný.“

Proč? „Mezi největšími položkami, které tam jsou, je návrat 65 let u věku odchodu důchodu. To je automaticky rozdíl, který je schopný udělat v dlouhém období desítky procent HDP zadlužení. Po covidu jsme se dostali zpátky zhruba tak na polovinu cesty tam, kam bychom se potřebovali dostat, co se veřejných peněz týče. A z této poloviny zhruba polovinu teď vrátíme zpátky,“ upozorňuje ekonom.

Hrozba většího zadlužení Česka je dle něj reálná. „My jsme byli někde na čtyřech procentech HDP (zadlužení - pozn.red.) a teď jsme se dostali na dvě procenta. Teď však tohle vypadá, že budeme mířit nad tři. A já bych si klidně myslel, že to může být i výš, protože tam jsou tyto velké položky,“ podotkl Stroukal. 

Také politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem poukázal na to, v čem programové prohlášení selhává. Kde vzít na výdaje a výpadky příjmů rozpočtu. „Nemám problém s tím, ať se vrátí věk odchodu do důchodu 65 let, ale jak to bude vláda kompenzovat v tom rozpočtu? Tohleto mě zajímá. A to tam není,“ upozornil v reakci pro Blesk.

Pozastavila se i ekonomka Helena Horská. „Daňové úpravy (snížení DPPO, nové výjimky v DPH, snížení záloh OSVČ…) a proti tomu plánované navýšení výdajů vč. přenesení části neregulované složky energie na rozpočet znovu rozevřou nůžky mezi příjmy a výdaji státu,“ uvedla pro Blesk, že to půjde proti zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a z něj vyplývajících výdajových limitů.

„I při značné snaze a úsilí šetřit jinde a za podmínky rozložení náběhu nových výdajů včase se tato vláda nemůže nevyhnout konfrontaci s platnými pravidly rozpočtové zodpovědnosti. Slíbený 3 % deficit za příznivých ekonomických podmínek být dodržen ale může,“ míní Horská.

Vidí ale i pozitivní záměr: „Je dobře, že i nová vláda se hladí k jednotnému inkasní místu, na kterém se různě intenzivně pracuje už léta, a nyní je připraven jít do finále.“

ANO, SPD a Motoristé se shodli i na tom, že budou dál odmítat přijetí eura. Co na to ekonom Stroukal?

„Nepřijetí eura je na konci dne politická otázka, ale výsledek voleb ukazuje, že to prostě lidé nechtějí. Ukotvení koruny v ústavě mi připadá jako zbytečné a symbolické. Ale co je pro mě důležitější, že dosluhující vláda udělala pár kroků, které umožnily svobodu ve výběru toho, jestli člověk chce používat euro nebo korunu, a to si myslím, že je důležité. Jestli tohle nevrátí, tak to vlastně nic moc extra nemění. Důležité teď bylo, že firmy mohly začít vyplácet v eurech, účtovat v eurech, což spontánní ‚euroizaci′ přispívá mnohem víc, než jak se rozhodnou politici,“ míní ekonom, který na otázku, jestli tuto možnost pro podnikatele dle něj nová vláda zruší, odpověděl, že „spíš ne“. 

Politolog Novotný o koruně v ústavě poznamenal překvapeně. „Probůh, k čemu děláme programové prohlášení? Od toho, abychom řešili věci, které ta vláda prosadí, anebo které si myslí, že by tam měly být? Je jasné, že ústavní většinu pro toto neseženou. A ani si nemyslím, že Senát by se chtěl vyjádřit takto silně autoritativně k české koruně,“ upozornil politolog.

„Konečně náklady eura v současnosti z hlediska české ekonomiky převyšují jeho benefity a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době změnit,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.

Horská zhodnotila i návrh na ukotvení práva na hotovost v ústavě. „Zatímco pokrokové země upouští hotovost, Česko bude tvrdohlavě čelit globálnímu trendu digitalizace plateb,“ uvedla.

Petr Macinka s Filipem Turkem | Blesk:CNC / Pavel Machan, David Kundrat

Ekonom Stroukal se vyjádřil i k vládním slibům ohledně spropitného, ale třeba i 50 tisíc nástup pro policisty, hasiče či vojáky, nebo 75 tisíc v průměru pro učitele na konci funkčního období vlády.

„Jsou tam věci, které jsou rozumné, jako spropitné. To asi smysl dává. Pak jsou tam sliby toho, co může vydělávat vzdělaný učitel a policista, tam je docela zajímavé, že se poučili z té chyby slibovat 130 % průměru, protože učitelů je tolik, že když by jim rostl průměr, tak se zvedá ta hodnota, ke které se potřebují dostat. Takže ten slib byl od začátku nesplnitelný. Když se slíbí 75 000 korun, tak je to reálnější,“ podotkl ekonom.

Jednání o programu budoucí vlády: Karel Havlíček (ANO) a Alena Schillerová (ANO) | ČTK / Vondrouš Roman

Politolog Novotný se pozastavil nad tlakem budoucí vládní koalice směrem k veřejnoprávním médiím a snaze změnit jejich financování - tedy zrušit koncesionářské poplatky pro ČT a Český rozhlas.

„Dvě ze třech vládních stran neskutečným způsobem podrývají legitimitu veřejnoprávních médií a napadají i veřejně a jmenovitě některé novináře. A to nejsou jenom veřejnoprávní média. Takže ve mně osobně představa, že by se měla zachovat obecně nezávislost médií, i když se změní způsob jejich financování, moc důvěry nevyvolává,“ upozorňuje politolog. 

Andrej Babiš (ANO) vyrazil na Hrad na jednání s Petrem Pavlem (27.10.2025). | Blesk:David Malík

Plusovým bodem pro ANO může být, že odmítá referenda o vystoupení z EU a NATO. Jde o prohru v programovém prohlášení pro SPD, která referenda o Unii a Severoatlantické alianci svým voličům slibovala. Nyní Tomio Okamura tvrdí, že šlo o kompromisní formulaci a referendum se může do budoucna týkat třeba eura. 

„Chci věřit tomu, že v tom není žádné čertovo kopyto a chci věřit tomu, že ANO tím opět vykolíkovalo prostor pro to, aby SPD nemohlo během té čtyřletky  jít do nějakého sporu o členství Česka v EU a NATO,“ věří politolog Novotný. 

Ke snaze o posílení Česka v rámci V4 (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko), Novotný ohledně Visegrádu poznamenává: „To je pro mě bod, který nepovažuji úplně za šťastný. Vzpomenu si vždy na své kolegy v Německu, kteří se mě na jedné konferenci ptali na to, co si my Češi vlastně slibujeme od toho, kde geograficky jsme. Jestli chceme být východ Západu, anebo západ Východu. A já si myslím, že bychom měli být východ Západu. A partnerství bychom měli hledat spíš na Západě, ale to neznamená, že bychom se měli uzavírat k tomu Východu. Ale je evidentní, že s touhle vládou se staneme západem Východu,“ dodal politolog.

„Obnova spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky nemusí přinést Česku kladné body spíše naopak po vzoru „ukaž mi své přátele, a já ti řeknu, kdo jsi“. Ekonomická diplomacie by se měla dále soustředit na podporu větší diverzifikace jak regionální tak odvětvové napříč spolehlivými a strategickými partnery z celého světa (friend-shoring),“ hodnotí ekonomka Horská.

Jednání o programu budoucí vlády: Tomio Okamura (SPD) | ČTK / Vondrouš Roman

„Prohlášení obsahuje také řadu bodů, které povedou k vyšší zátěži tuzemských veřejných financí, takže je vskutku otázkou, zda se podaří deficit veřejných financí udržet ‚bezpečně pod úrovní 3 % HDP′, jak prohlášení deklaruje,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. 

„Zátěží pro veřejné finance bude už za vlády rodícího se kabinetu navýšení rodičovského příspěvku. Mezinárodní zkušenost však napovídá, že navýšení o 50 tisíc korun nezajistí vyšší porodnost. Dalším zásadním ekonomickým závazkem prohlášení je slib nezvyšovat žádné daně,“ upozornil Kovanda.

„Veřejné finance by naopak nemělo zatížit zestátnění energetického podniku ČEZ, které nová vláda hodlá uskutečnit za jeho vlastní prostředky,“ dodává.

V seztátnění ČEZ nevidí smysl ani Horská. „Státní kontrola jakékoliv společnosti doposud nikde a nikdy nevedla ke zvýšení efektivity, výkonnosti a úsporám. Ale ano, umožnila větší kontrolu státu nad jejím fungováním. Menší zisky znamenají i menší investice do rozvoje, což se může všem obrátit ve značnou nevýhodu,“ popsala.