24°C
Hlavním rizikem plánovaného snížení teploty vzduchu v našich bytech je rozvoj plísní, které pro jejich obyvatele přinášejí velké zdravotní riziko. „Jde o to, že když snížím teplotu v místnosti, ale nevěnuju se vlhkosti vzduchu, může na některých plochách vyrůst plíseň, a to i tam, kde jsem dřív problém neměl. Platí to především pro starší objekty bez zateplení s novými těsnými okny, ale nejen pro ně,“ vysvětluje Martin Němec, který se touto problematikou zabývá už téměř deset let.
Problém spočívá v tom, že pokud snížíme teplotu a nebudeme kvalitně větrat, bude se v místnostech držet vlhkost, která zkondenzuje na neohřívaných stěnách. „Pokud to bude trvat delší dobu, vyroste tam plíseň,“ popisuje holý fakt Němec.
Topit a větrat správně
Jestliže se chceme boji s plísněmi vyhnout, musíme větrat a topit, a to správně. U topení jde podle odborníka hlavně o to, že se ohřeje a vysuší povrch stěn. Pokud se to nestane, stěny mohou být studené a vlhké, tedy ideální pro růst plísní. Úkolem větrání zase je, že výměnou vzduchu v místnosti snížíme vlhkost.
„Co nejrychleji vyhodíme ven svůj sice teplý, ale vlhký vzduch a vyměníme ho za venkovní, který je vždycky sušší, než ten vnitřní, i když nám to tak pocitově třeba nepřipadá. A to, i když prší,“ ubezpečuje Němec. Vždy je přitom nejlepší vyvětrat co nejchladnějším, mrazivým vzduchem, byť počasí samozřejmě neovlivníme.
Jak na to krok za krokem?
Jak si tedy správně počínat krok za krokem? „Až začne být opravdu chladno, byt je potřeba pořád udržovat na cca 19 až 20° C, třeba i s nějakými výkyvy dolů, ale mělo by se občas zatopit. Takže po probuzení zatopíte, otevřete okno, uděláte průvan. Sušší vzduch z venku natáhne vlhkost z peřin. Po asi dvaceti minutách uděláte ještě jednou to samé, ztlumíte teplotu a můžete v klidu odejít z domova do práce a školy. Všechny stěny jsou suché a plíseň na nich nebude růst,“ radí Martin Němec.
Na chlór zapomeňte
Pokud už se vám plíseň v bytě objevila, odborník radí omezit používání chlorových přípravků. „Na plísně dlouhodobě nepoužívejte Savo a podobné prostředky. Postupně se jím zasolují omítky, což jen vede k dalšímu vázání vlhkosti,“ radí poradce. „Používejte spíše přípravky bez chlóru. Sice tak nebělí, plíseň ale zabijí,“ dodává Němec.
Intenzitu větrání je také třeba zvýšit po vaření či sprchování. Hodně vody uvolňují i různá akvária a velké květináče. Samostatnou a významnou kapitolou je sušení prádla. „Skvělé jsou sušičky na prádlo, hlavně v malých a hodně obsazených bytech. Kdo si je nemůže dovolit, měl by si praní naplánovat třeba na víkend, aby si mohl vlhkost v bytě pohlídat,“ doporučuje Němec.
Velkým pomocníkem při boji s vlhkostí je podle odborníka také měřák na vnitřní vlhkost, protože ta se při pobytu v místnosti jen špatně odhaduje. „Jakmile se vlhkost blíží k 60 procentům, tak vyvětrat,“ uzavírá Němec.
Kutil Jaroslav Hofmann vyřešil elektřinu v chalupě solárním panelem a 12 V rozvody. Romana Vébrová
