23°C
Veřejnosti se po čtyřech letech znovu zpřístupní Clam-Gallasův palác na Královské cestě u Mariánského náměstí. Restaurátoři si dali práci s těmi nejmenšími detaily, aby barokní palác uvedli do původního stavu z 18. století. Jeho bohatě zdobené místnosti boudu součástí expozice Národního muzea a k vidění zde bude české barokní umění, některé prostory zase budou sloužit pro konání kulturních akcí. V přízemních prostorách plánuje město zřídit restauraci a kavárnu, pro kterou vysoutěží provozovatele. Náklady na opravy se vyšplhaly na zhruba půl miliardy korun. První návštěvníci jej budou moci vidět 28. října.
„Částečně bude palác využívaný Muzeem hlavního města Prahy pro barokní expozice a částečně jsou zde reprezentační prostory, které budou využívány na různé slavnosti jak pro veřejnost, tak pro soukromé účely“, řekla Blesku radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha Sobě), k tomu jak bude palác sloužit v budoucnosti.
Fresky skryté pod omítkou
Detailní rekonstrukce proběhla doslova „od podlahy“, dřevěné parkety precizně kopírují původní vzory, které se zde v několika místech dochovaly. Stejně tak jsou věrně napodobeny látkové tapety, malby, nebo nábytek. Gallasovi si na stavbu najali ty nejlepší lidi své doby, jako architekta si vybrali Fischera z Erlachu, který v té době byl považován za jednoho z nejlepších ve svém oboru. Stejně tak jako malíř a freskař Carlo Carlone, který zde také několik svých fresek zanechal. Zajímavostí je, že v době, kdy zde svá díla tvořil, dostal lepší zakázku v Itálii, kam se také vydal, a jeho dílo zde v Praze za něj museli dokončit jeho žáci. Několik původních fresek od Carleoneho bylo náhodou objeveno pod vrstvou staré omítky, právě při rekonstrukčních pracích. Ty se také dočkaly restaurace a nyní zdobí portály k přístupu na balkon a hlavní schodiště.
Palác původně patřil šlechtické rodině Kinských, kterým byl zkonfiskován císařem. Ten jej daroval tehdejšímu generálu Matyáši Gallasovi, jehož vnuk Jan Václav Gallas z něj udělal ambiciózní architektonický projekt. O tom svědčí například pozůstatky zamýšleného divadelního sálu v půdních prostorách, který ale nebyl dokončen už v tehdejší době kvůli nedostatku personálu. Stavba včetně bohatě zdobených interiérů byla dokončena koncem 18. století. Ve zdejších plesových sálech tehdy údajně vystupovali například Wolfgang Amadeus Mozart nebo také Ludwig van Beethoven.
Po tom co se rod Gallasů z větší části začal přesouvat do Vídně, pronajali palác v roce 1918 ministerstvu financí. Po znárodnění v roce 1945 zde sídlil Archiv hlavního města Prahy. Ačkoliv se archiváři starali o palác na tehdejší poměry velmi dobře, jeho rekonstrukce byla už koncem devadesátých let nevyhnutelná.
