14°C
Z vystavovaných výsledků studie se následně vytvoří atlas plný plánků. Návštěvník kavárny Bazén v Kasárnách Karlín či čtenář budoucí knihy se například dozví, jaké národnosti v jeho čtvrti žily nebo kdy se stavěly byty. Na internetu nalezne zájemce data v rámci portálu prazskapredmesti.cz. Projekt vytvoří 20 map zachycujících proměnu vybraných pražských předměstí ve čtyřech obdobích růstu metropole. Zájemce najde mapy na atlasobyvatelstva.cz.
Kdo se přistěhoval, koho vyhnali?
Na množství obyvatelstva v Praze se negativně podepsaly dopady první světové války stejně jako následná hospodářská krize a nejistoty spojené s Hitlerovou předválečnou agresí. Nejvíce dětí se však narodilo mezi lety 1942 až 1949. Poté se až na jednu výjimku narodilo méně miminek, než zemřelo obyvatel Prahy. Zlom nastal roku 2007 a pokračuje dodnes. Praha si i přes covidovou ránu drží větší porodnost, než úmrtnost!
Rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými obyvateli sleduje výstava od roku 1920. Po celá dvacátá léta přibylo díky migraci v Praze okolo 15 tisíc lidí. Po válce však Pražané vyhnali z metropole cca 20 tisíc Němců. Za “komanče” poté scházela bytová výstavba. Vývoj byl nedostatečně financován a nebylo místo pro nové obyvatele. Nicméně v posledních deseti letech Praha obyvatele migrací získává. Ročně u nás “zakotví” zhruba osm tisíc nových “duší”. V migračním proudu převažují cizinci.
Bydlení v nové éře
Na konci 20. století se bytová výstavba v Praze razantně proměnila. Začaly se stavět především rodinné domy na okrajích města a obyvatelé začali do města dojíždět za prací. Podle autorů výstavy se na přelomu tisíciletí čtyřikrát více stavělo v obcích za Prahou, než v samotném hlavním městě. Po roce 2009 není sice tendence stavět a bydlet mimo město tak velká, ale stále přetrvává. Oblíbenými místy jsou například Nupaky, Jesenice nebo Nehvizdy. Nejméně se staví v historickém centru a jeho okolí.
Zločinci, lotři a lapkové
Dalo by se říci, že jedním z markantů Prahy je vysoká kriminalita. Těžko si lze představit Václavské náměstí bez zlodějů. V letech 1883 až 1884 byli například 2 lidé odsouzeni za velezradu, 257 za veřejné násilí, 30 za urážení Veličenstva - vzpomeňme na dobrého vojáka Švejka, 8 lidí za žhářství, 13 lidí za vraždu a 1221 za krádež. Hojné bylo i tuláctví a lákání mužů (prostituce).
Za “komanče” se často objevuje štítění se práce, protože nezaměstnanost byla trestným činem, stejně jako opuštění republiky. Obrovský nárůst kriminality nastal v “devadesátkách”, kdy v průměru přes 83% udělala majetková kriminalita a to nejčastěji na Malé Straně.
Od té doby ale množství přestupků i trestných činů v Praze neustále klesá. Intenzita je nižší než čerstvě po revoluci. Majetku se dnes týká „jen“ 66% kriminality, ale stále vítězí Malá Strana. Nejnebezpečnější jsou části centra, směrem k okrajům kriminalita většinou klesá.
Cizinci, ne cizáci
Praha je magnetem pro rozmanité obyvatelstvo z různých zemí světa. Dnes u nás žije více než 235 tisíc cizinců. Ti tvoří přibližně 17,5% obyvatelstva. Jde o výjimečnou situaci mezi městy střední a východní Evropy. V některých částech Prahy bydlí čtvrtina až třetina obyvatel jiné národnosti.
Centrum vyhledávají zejména občané evropských zemí a dalších zemí světa, na okrajích se za běžné situace bez války na východě jedná více o Ukrajince a Vietnamce. Rozložení cizinců je víceméně rovnoměrné. Jen Vietnamci upřednostňují jižní části města.
KDE: Kasárna Karlín, Prvního pluku 20/2, kavárna Bazén.
KDY: PO - PÁ 13:00 - 21:30, SO - NE 10:00 - 21:30.
VSTUPNÉ: ZDARMA.
Ivan Jonák: Jak bývalý král kriminálního podsvětí zemřel bez peněz a úplně sám Videohub
