9°C
Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.
Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. „Akt udělení čestného občanství je nutné vnímat v dobovém kontextu i s ohledem na další historický vývoj Československa, který z ideologického hlediska připouštěl jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena, zamlčena,“ píše primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v odůvodnění návrhu, který předkládal.
Bombardování Mladé Boleslavi
Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak podle primátora je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. „Zemřelo zde 148 místních obyvatel včetně dětí. Mladá Boleslav se tak stala dalším tragickým symbolem sovětského bombardování,“ píše Hřib.
Potlačení maďarského povstání
Problematické je podle primátora rovněž působení maršála jinde v Evropě. Tím je třeba krvavé potlačením maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi. „Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ uvedl Hřib.
Koněvova socha
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči. Proti byla ruská ambasáda, komunisté nebo různé proruské spolky a aktivisté. Radnice informovala, že se socha v budoucnu stane součástí Muzea paměti 20. století.
Žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.
Nečestný člověk
„Rozhodli jsme se odebrat Koněvovi čestné občanství, kterému bylo uděleno v roce 1945 v rámci nějaké dobové situace,“ sdělil Blesku Hřib. „Postupem času vyšly najevo skutečnosti, které hovoří pro to, abychom to přehodnotili. Ukázalo se, že Koněv nechal po konci války bombardovat Mladou Boleslav, kde kvůli němu zemřelo 150 civilistů, včetně dětí,“ sdělil primátor, který neopomenul připomenout také Koněvovu účast na vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956.
Vedení hlavního města vadí také to, že Sověti v roce 1945 buďto zavraždili československé občany ruské národnosti, nebo je nechali odvléci do gulagů. To vše s (tichým) souhlasem právě Koněva. „Jde o činy, které jednoznačně ukazují, že Koněv nebyl čestným člověkem, tudíž nemůže být ani čestným občanem hlavního města Prahy.
Není jediný
Hlavní město už v minulosti odebralo čestná občanství kontroverzním osobám. „Odebíralo se čestné občanství Klementu Gottwaldovi, Josefu Stalinovi a jim podobným,“ přiblížil Hřib.
Správný krok
„Odebrání čestného občanství hlavního města Prahy sovětskému vojevůdci, maršálovi Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi určitě podporuji. Člověk, za kterým stojí činy typu krvavé potlačení maďarského protikomunistického povstání, či bombardování Mladé Boleslavi, kde zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí, není v žádném případě hoden jakýchkoli ctí a hodností a neměl by být občanem Prahy,“ vyjádřil se pro Blesk.cz europoslanec a lídr Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09).
Pekarová Adamová: Nejsme ruská guberie. Vláda mlčí, šéf KSČM Filip hájí ruské zájmy. (2020) Facebook TOP 09
