Ukrajina poslala „na chuj“ další ruskou chloubu? Rakety měly zasáhnout fregatu Admirál Makarov
V Černém moři u Hadího ostrova hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál z Oděsy. Na místě probíhají záchranné akce. Už několik hodin se spekuluje o zásahu ruského plavidla Admirál Makarov, jednoho z nejmodernějších v ruské flotile. Ukrajinské úřady zatím údajný útok raketami Neptun oficiálně nepotvrdily.
Podle Unianu došlo na lodi nejdřív k výbuchu a pak k požáru. Informace o požáru lodi se na sociálních sítích měly objevit už 5. května večer.
O útoku na fregatu napsal na svém Telegramu ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. „Existuje (loď) Admiral Makarov. Teď je to s ní špatné – potrestal ji bůh moře. Ještě jedna ruská vojenská loď nešla tam, kam měla,“ napsal s odkazem na už dříve zničený křižník Moskva.
Podle předběžných informací Hončarenka je fregata těžce poškozena, ale zůstává na hladině.
Z jiných zdrojů spekulace o zásahu Admirála Makarova zatím nejsou. Podle jiných informací médií má být poškozenou lodí fregata projektu 11356 Burevestnik (Buřňák), což jsou plavidla s naváděnými námořními a oceánskými raketami krátkého a dlouhého doletu.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození ruské lodi v Černém moři informace. Ani ukrajinští vojáci loď oficiálně neidentifikovali.Hořící lodi jela pomoci plavidla z Krymu, který je pod ruskou kontrolou, zatímco nad oblastí krouží ruská letadla.
V Černém moři plují tři fregaty typu Admiral Grigorovič, proto by to mohla být i jiná z nich. Admirál Makarov je z nich pro Rusko nejdůležitější, protože podle Forbes jde o poslední a nejmodernější plavidlo ve své třídě. Pro Ukrajinu je tak cenným cílem. Existují prý důkazy, že kapitán fregaty se snažil udržet ji dál od ukrajinského pobřeží.
Fregatu Admirál Makarov nasadilo Rusko už v roce 2019 u syrských břehů. Mluvčí Kremlu už dřív řekl, že je vyzbrojená „vysoce přesným raketovým komplexem Kalibr-NK“. Její funkcí na Ukrajině bylo chránit ostatní plavidla Černomořské flotily před vzdušnými a raketovými útoky. Fregata také mohla útočit na cíle na souši.
V polovině dubna Ukrajinci zřejmě střelami Neptun zničili křižník Moskva. Kreml tvrdí, že na palubě vypukl požár. Loď se poté potopila v rozbouřeném moři, když byla vlečena do přístavu. Podle ukrajinské verze se loď potopila v důsledku zásahu střelami Neptun. Rusko nakonec přiznalo několik obětí a pohřešovaných, přesný počet obětí ale není jasný, hovoří se až o pěti stovkách.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, která tehdy kotvila v Kronštadtu.
Posádka křižníku Moskva na začátku ruské invaze vyzvala ukrajinské obránce na ostrově, aby se vzdali, ti to ale nevybíravými slovy odmítli. „Ruská válečná lodi, jdi do prd*le,“ řekli tehdy.
