Konec ruské ropy? Komise navrhuje dvouletou výjimku pro Česko. Fiala: Správný směr
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes napsala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie. Návrh jde podle premiéra Petra Fialy (ODS) dobrým směrem.
Ve snaze přesvědčit státy váhající s jeho podporou přišla podle zmíněného zdroje Reuters unijní exekutiva s několika dalšími ústupky včetně podpory investic do nové ropné infrastruktury.
Komise ve středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes s britským předsedou vlády Keirem Starmerem v Londýně jednal o pátečním summitu na Aljašce, bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu i britských investicích do výroby dronů. Zelenskyj, který schůzku ocenil jako dobrou a produktivní, to napsal na X.
Agentury Reuters a AP píší, že Starmer dnes Zelenského v Downing Street přivítal objetím před zhruba hodinovým setkáním, které mělo dát najevo podporu Londýna Kyjevu před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem na Aljašce.
„Pokračujeme v koordinaci našich pozic...Také jsme do značných podrobností jednali o bezpečnostních zárukách, které mohou učinit mír skutečně trvalým, pokud se Spojeným státům podaří dotlačit Rusko k ukončení zabíjení a zaobírání se skutečnou, věcnou diplomacií,“ podotkl Zelenskyj.
Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy Kč), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně pro tuto východoevropskou zemi, uvedl na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem pro Ukrajinu zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard Kč).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem.
Dnešní návrh jí tak podle Reuters dává čas do června 2024. Pokud by se podařilo kapacitu ropovodu navýšit dříve, má pro Česko začít platit embargo již před zmíněným datem. Návrh nyní počítá také s evropskou podporou investic do nové infrastruktury či zmírněním hospodářského dopadu embarga.
Fiala: Dobrý směr
„Návrh jde dobrým směrem, ale stále o něm konstruktivně jednáme s partnery v rámci EU. Nechci předjímat konečnou podobu, ale věřím v dobré řešení,“ sdělil dnes ČTK Fiala.
Síkela uvedl, že Česko by mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. „My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme,“ uvedl dnes ministr na tiskové konferenci.
Česko je podle Síkely připraveno investovat do zvýšení kapacity ropovodu nad rámec svého současného pětiprocentního podílu. V současnosti jedná o tom, že by celé navýšení kapacity bylo ve prospěch ČR. Pokrok v jednáních je podle Síkely důležitou součástí toho, aby se ČR připojila k šestému unijnímu sankčnímu balíčku. „My potřebujeme buď ujištění, že dostaneme dostatek ropy a pohonných hmot z jiných zdrojů, nebo potřebujeme rozumět technickému řešení, jak to bude zajištěno,“ dodal.
Úpravy se týkají i plánovaného zákazu přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU, s nímž mělo problémy zejména Řecko. Místo původně navrhovaného měsíčního přechodného období nyní počítá s tříměsíční lhůtou.
