Konec ruské ropy? Komise navrhuje dvouletou výjimku pro Česko. Fiala: Správný směr
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes napsala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie. Návrh jde podle premiéra Petra Fialy (ODS) dobrým směrem.
Ve snaze přesvědčit státy váhající s jeho podporou přišla podle zmíněného zdroje Reuters unijní exekutiva s několika dalšími ústupky včetně podpory investic do nové ropné infrastruktury.
Komise ve středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Dnešní návrh jí tak podle Reuters dává čas do června 2024. Pokud by se podařilo kapacitu ropovodu navýšit dříve, má pro Česko začít platit embargo již před zmíněným datem. Návrh nyní počítá také s evropskou podporou investic do nové infrastruktury či zmírněním hospodářského dopadu embarga.
Fiala: Dobrý směr
„Návrh jde dobrým směrem, ale stále o něm konstruktivně jednáme s partnery v rámci EU. Nechci předjímat konečnou podobu, ale věřím v dobré řešení,“ sdělil dnes ČTK Fiala.
Síkela uvedl, že Česko by mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. „My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme,“ uvedl dnes ministr na tiskové konferenci.
Česko je podle Síkely připraveno investovat do zvýšení kapacity ropovodu nad rámec svého současného pětiprocentního podílu. V současnosti jedná o tom, že by celé navýšení kapacity bylo ve prospěch ČR. Pokrok v jednáních je podle Síkely důležitou součástí toho, aby se ČR připojila k šestému unijnímu sankčnímu balíčku. „My potřebujeme buď ujištění, že dostaneme dostatek ropy a pohonných hmot z jiných zdrojů, nebo potřebujeme rozumět technickému řešení, jak to bude zajištěno,“ dodal.
Úpravy se týkají i plánovaného zákazu přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU, s nímž mělo problémy zejména Řecko. Místo původně navrhovaného měsíčního přechodného období nyní počítá s tříměsíční lhůtou.
