Ukrajina poslala „na chuj“ další ruskou chloubu? Rakety měly zasáhnout fregatu Admirál Makarov
V Černém moři u Hadího ostrova hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál z Oděsy. Na místě probíhají záchranné akce. Už několik hodin se spekuluje o zásahu ruského plavidla Admirál Makarov, jednoho z nejmodernějších v ruské flotile. Ukrajinské úřady zatím údajný útok raketami Neptun oficiálně nepotvrdily.
Podle Unianu došlo na lodi nejdřív k výbuchu a pak k požáru. Informace o požáru lodi se na sociálních sítích měly objevit už 5. května večer.
O útoku na fregatu napsal na svém Telegramu ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. „Existuje (loď) Admiral Makarov. Teď je to s ní špatné – potrestal ji bůh moře. Ještě jedna ruská vojenská loď nešla tam, kam měla,“ napsal s odkazem na už dříve zničený křižník Moskva.
Podle předběžných informací Hončarenka je fregata těžce poškozena, ale zůstává na hladině.
Z jiných zdrojů spekulace o zásahu Admirála Makarova zatím nejsou. Podle jiných informací médií má být poškozenou lodí fregata projektu 11356 Burevestnik (Buřňák), což jsou plavidla s naváděnými námořními a oceánskými raketami krátkého a dlouhého doletu.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození ruské lodi v Černém moři informace. Ani ukrajinští vojáci loď oficiálně neidentifikovali.Hořící lodi jela pomoci plavidla z Krymu, který je pod ruskou kontrolou, zatímco nad oblastí krouží ruská letadla.
V Černém moři plují tři fregaty typu Admiral Grigorovič, proto by to mohla být i jiná z nich. Admirál Makarov je z nich pro Rusko nejdůležitější, protože podle Forbes jde o poslední a nejmodernější plavidlo ve své třídě. Pro Ukrajinu je tak cenným cílem. Existují prý důkazy, že kapitán fregaty se snažil udržet ji dál od ukrajinského pobřeží.
Fregatu Admirál Makarov nasadilo Rusko už v roce 2019 u syrských břehů. Mluvčí Kremlu už dřív řekl, že je vyzbrojená „vysoce přesným raketovým komplexem Kalibr-NK“. Její funkcí na Ukrajině bylo chránit ostatní plavidla Černomořské flotily před vzdušnými a raketovými útoky. Fregata také mohla útočit na cíle na souši.
V polovině dubna Ukrajinci zřejmě střelami Neptun zničili křižník Moskva. Kreml tvrdí, že na palubě vypukl požár. Loď se poté potopila v rozbouřeném moři, když byla vlečena do přístavu. Podle ukrajinské verze se loď potopila v důsledku zásahu střelami Neptun. Rusko nakonec přiznalo několik obětí a pohřešovaných, přesný počet obětí ale není jasný, hovoří se až o pěti stovkách.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, která tehdy kotvila v Kronštadtu.
Posádka křižníku Moskva na začátku ruské invaze vyzvala ukrajinské obránce na ostrově, aby se vzdali, ti to ale nevybíravými slovy odmítli. „Ruská válečná lodi, jdi do prd*le,“ řekli tehdy.
