14°C
S citlivou revitalizací, který měla paláci vrátit jeho někdejší noblesu, začal magistrát v roce 2018. Do té doby se v paláci konaly nejrůznější akce – výstavy, odborné konference, dokonce i „Fashion Week”. Přesto s ním mělo vedení města dalekosáhlejší plány. Ty se začínají naplňovat.
Pošušňání, koncerty a kultura
Cílem revitalizace za 460 milionů korun totiž bylo uvést palác do takového stavu, aby mohl být takřka bezezbytku otevřený veřejnosti nejen jednorázově, ale dlouhodobě. „Palác má potenciál nejen pro zviditelnění barokního umění,“ míní radní hl. m. pro oblast kultury Hana Třeštíková (Praha Sobě).
Z toho důvodu by 2/3 možné přístupné kapacity mělo využívat MMP v rámci nové expozice, která by byla věnovaná právě baroknímu období v Praze. „Chtěli bychom zprostředkovat atmosféru barokní doby i toho, jak se v ní žilo, a to prostřednictvím vystaveného barokního umění a nejrůznějších artefaktů.“ Palác vznikal zkraje 18. století, kdy v Čechách barokní sloh vrcholil. Jelikož od počátků 20. století sloužil pro politické či městské účely – od roku 1945 zde sídlil Archiv hl. m. Prahy, velmi dobře se zachovaly původní interiéry. Jen je bylo třeba citlivě revitalizovat či obnovit.
„Třeba lustry v jednotlivých místnostech jsou částečně původní,“ přiblížil Lukáš Stránský, pověřený ředitel odboru služeb pražského magistrátu. „Podlahy jsou novodobé repliky těch, které zde byly v minulosti, ačkoliv se nám v jediné místnosti podařilo zachovat původní barokní podlahu. Látkové tapety jsou také repliky, při nichž se ale vycházelo z útržků a pozůstatků těch původních, které jsme nalezli.“ Každá z místností je přitom jinak vytapetovaná a vyzdobená. „Restaurováno bylo i celkem 38 kamen.“
V přízemí paláce radní plánuje zřídit restauraci s kavárnou, přičemž horní patra by zabrala nová expozice MMP a sály pro nejrůznější ceremonie a společenské akce – recepce, slavnosti nebo komorní koncerty. Není totiž bez zajímavosti, že palác hostil například skladatele Ludwiga van Beethovena a údajně také Wolfganga Amadea Mozarta. Právě jeho odkaz hodlá Třeštíková využít jako potenciál pro zaujetí turistů či milovníků klasické hudby. Přitom se jeho možný pobyt v paláci řadí spíše k legendám. Proč Praha přistoupila zrovna k Mozartovi, a ne Beethovenovi, prozradila Třeštíková Blesku.
»Mí Pražané mi rozumějí«
„Na rozdíl od Beethovena, Mozart byl s Prahou blíže spjatý. Uskutečnil zde světovou premiéru Dona Giovanniho, kterého mimochodem v Praze i dopsal. Mozartova stopa zde je proto mnohem hlubší než Beethovenova,“ uvedla radní. Je ostatně známým faktem, že vídeňský skladatel si získal přízeň pražského obyvatelstva. Je dobře známý jeden z jeho údajných výroků, jenž zní: „Mí Pražané mi rozumějí“.
Skutečnost, nebo jen legenda?
I ten je podle všeho na rozhraní skutečnosti a legendy. Podobně jako Mozartův pobyt v Clam-Gallasově paláci, v němž měl údajně uspořádat i několik koncertů. „Není žádný věrohodný pramen, který by skutečně doložil, že zde Mozart byl a uspořádal zde koncert. Na druhou stranu, byť to není doloženo, není to ani vyvráceno,“ uvádí muzikolog Marc Niubó. „Faktem ovšem je, že mezi Mozartem a Clam-Gallasy byly určité vazby a náklonnost.“
Mravenčí píle
Aktuálně palác, z jehož oken je pěkný výhled na Mariánské náměstí, obléhá lešení a pracovníci a restaurátoři zde dokončují poslední rekonstrukční práce. „Technologický nejnáročnější částí rekonstrukce byl statický zásah do portálů, kdy se až teprve během prací zjistilo, že by se oba portály mohly vyvalit do Husovy ulice, neboť nosné dřevěné prvky byly ve špatném stavu. Ty se podařilo citlivě vyměnit za ocelovou konstrukci,“ uvádí Stránský.
Náročné bylo i restaurování dekorativních dřevořezbářských prvků na stěnách, který doplňuje papírmaš. „V 18. století to byla docela levná záležitost, ale dnes je to z hlediska restaurování naopak jedna z těch nejnáročnějších činností, které je zapotřebí provést,“ líčí Stránský. „Každý díleček prošel lidskýma rukama.“
Vše spěje k tomu, že by za čtvrt roku mohl být palác zpřístupněn prvním návštěvníkům. „Letní sezónu už bychom rádi využili pro první kulturní akce,“ nezastírá Třeštíková. „Jsme v kontaktu s pořadateli dvou největších hudebních událostí v Salzburku a za město budeme hledat a podporovat vhodné formy spolupráce, které povedou ke vzniku hudební události světového formátu. Pražané i naše město si to zaslouží,“ uzavírá Třeštíková, která doufá, že konkrétní přiblížení Mozartovu odkazu pomůže do Prahy přivábit nové turisty z Čech i zahraničí.
Věděli jste, že…
… v Praze se nachází celá řada barokních paláců: Černínský, Lobkovický, Aueršperský nebo Kolovratský. Jediný Clam-Gallasův však bude dlouhodobě zpřístupněn veřejnosti. Většina paláců obdobného stáří dnes slouží jako sídla ministerstev, Parlamentu ČR či velvyslanectví.
